32 Cdo 3303/2008
Datum rozhodnutí: 09.09.2009
Dotčené předpisy:




32 Cdo 3303/2008
Usnesení
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc., a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových , proti žalované A. s.r.o ., zastoupené advokátkou, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 22 C 243/2005, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci ze dne 11. března 2008, č. j. 12 Co 750/2007-195, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6 307 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám advokátky. O d ů v o d n ě n í :

Dovoláním ze dne 23. června 2008 napadla žalovaná v záhlaví označený rozsudek, kterým Krajský soud v Ostravě pobočka v Olomouci potvrdil rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 20. února 2007, č. j. 22 C 243/2005-156, ve výroku ve věci samé, jímž bylo určeno, že vlastníkem blíže specifikovaných nemovitostí je Česká republika (výrok I.), změnil ho ve výroku o nákladech za řízení před soudem prvního stupně (výrok II.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III.). Dovolatelka opřela přípustnost dovolání o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ) a jako dovolací důvod uvedla nesprávné právní posouzení věci podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.
Podle ustanovení § 32a odst. 1 písm. b) zákona č. 153/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, přešla dnem 1. července 2009 z Ministerstva financí na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových příslušnost hospodařit s majetkem, ke kterému vznikla Ministerstvu financí příslušnost hospodařit podle čl. I bodu 6 zákona č. 364/2000 Sb., o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 428/2003 Sb., a s nímž bylo Ministerstvo financí k uvedenému dni příslušné hospodařit, s výjimkou majetkových účastí v obchodních společnostech.
Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu jde v posuzované věci o určení vlastnictví k majetku uvedenému v § 32a odst. 1 písm. b) cit. zákona a podle druhého odstavce tohoto ustanovení Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jako příslušná organizační složka státu počínaje dnem uvedeným v prvním odstavci (t. j. 1. červencem 2009) za stát vykonává práva a plní povinnosti a závazky týkající se majetku uvedeného v prvním odstavci anebo s tímto majetkem související, je za stát účastníkem smluvních vztahů, které se tohoto majetku týkají anebo s ním souvisejí, a vystupuje za stát před soudy, rozhodčími orgány, správními úřady a jinými orgány v řízeních, která se tohoto majetku týkají anebo s ním souvisejí, bude v tomto řízení za žalující Českou republiku místo její organizační složky Ministerstva financí vystupovat Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v P.
Dovolání žalované není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., neboť ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil, a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.).
Otázka neplatnosti kupní smlouvy pro rozpor se zákonem (§ 39 občanského zákoníku), nebyla-li při jejím uzavírání dodržena podmínka jejího schválení Ministerstvem financí vymezená ustanovením § 22 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, jejíž řešení odvolacím soudem dovolatelka napadla , byla již judikaturou Nejvyššího soudu opakovaně vyřešena (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. 28 Cdo 4057/2007, dále ze dne 24. dubna 2008, sp. zn. 32 Cdo 5140/2007 a ze dne 22. dubna 2009, sp. zn. 32 Cdo 1141/2008), odvolací soud s ní postupoval zcela v souladu a dovolací soud nemá žádný důvod se od ní v posuzované věci jakkoli odchýlit.
Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí a tím i přípustnost dovolání nemohlo založit ani tvrzené pochybení odvolacího soudu při posuzování správnosti rozhodnutí příslušného katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva na základě předmětné kupní smlouvy do katastru nemovitostí, neboť na řešení této otázky odvolací soud své rozhodnutí nezaložil, když právní posouzení této otázky jak vyplývá i ze samotného odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl nad rámec důvodů pro vyhovění žalobě .
Lze tak uzavřít, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), pro nepřípustnost odmítl [§ 243b odst. 5 věta první a § 218 písm. c) o. s. ř].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. Žalovaná, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu svých nákladů právo a je povinna zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady dovolacího řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 5 000 Kč podle § 5 písm. b), § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a z paušální částky 300 Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání, které podala za Českou republiku Ministerstvo financí její zástupkyně JUDr. J. K.) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při připočtení 19% daně z přidané hodnoty ve výši 1 007 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 9. září 2009

JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu