32 Cdo 3101/2012
Datum rozhodnutí: 26.11.2012
Dotčené předpisy: § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.




32 Cdo 3101/2012


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně Bohemia Faktoring, s.r.o., se sídlem v Praze 1-Malé Straně, Letenská 121/8, PSČ 118 00, identifikační číslo osoby 27 24 26 17, zastoupené Mgr. Tomášem Rašovským, advokátem se sídlem v Brně, Kotlářská 51a, proti žalovanému R. P., o zaplacení částky 24.153,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 32 EC 589/2010, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře ze dne 27. října 2011, č. j. 15 Co 668/2011-117, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění:

Okresní soud v Táboře rozsudkem ze dne 21. dubna 2011, č. j. 32 EC 589/2010-45, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 10.744,49 Kč s příslušenstvím (výrok I.), žalobu o zaplacení částky 13.408,51 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok II.) a žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení (výrok III.).
K odvolání obou účastníků Krajský soud v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. (první výrok), v zamítavém výroku jej změnil tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 13.408,51 Kč s příslušenstvím (druhý výrok) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (třetí výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání [posuzováno podle obsahu - § 41 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. )], požaduje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil v plném rozsahu , neboť se jím cítí být poškozen.
Dovolání v dané věci není přípustné.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení § 237 o. s. ř.
Podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V projednávané věci jde o nárok ze smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 497 a násl. obchodního zákoníku (dále jen obch. zák. ), přitom závazkový vztah založený smlouvou o úvěru je podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. závazkovým vztahem obchodním, bez ohledu na povahu účastníků, a z procesního hlediska jde o obchodní věc (k tomu srov. např. důvody rozhodnutí uveřejněných pod čísly 1/2000 a 16/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolání žalovaného tak není přípustné, když předmětem sporu bylo zaplacení částky 24.153,- Kč se smluvními úroky a úroky z prodlení, tedy peněžité plnění nepřevyšující 100.000,- Kč.
Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. listopadu 2012

JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu