32 Cdo 2822/2010
Datum rozhodnutí: 26.09.2012
Dotčené předpisy: § 107 odst. 1 o. s. ř., § 107 odst. 3 o. s. ř., § 107 odst. 5 o. s. ř., § 239 odst. 2 písm. b) o. s. ř., § 19 o. s. ř., § 18 odst. 1 obč. zák., § 19 odst. 2 obč. zák., § 19a odst. 2 obč. zák.




32 Cdo 2822/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně PANOK - KNIGHT, a. s., se sídlem v Praze 8, Pakoměřická 5, identifikační číslo osoby 43 00 18 07, zastoupené Mgr. Pavlem Drumevem, advokátem se sídlem v Praze 1, Palackého 715/15, proti žalované EUROIMMOBILIEN, spol. s r. o. v likvidaci , se sídlem v Praze 2, Londýnská 665/45, identifikační číslo osoby 44 79 53 35, za účasti 1) Ing. J. M., , 2) J.M. , a 3) G. M. , zastoupených JUDr. Janem Mikšem, advokátem se sídlem v Praze 2, Na Slupi 15, jako vedlejších účastníků na straně žalované, o zaplacení částky 10,000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 17 C 127/2000, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. března 2010, č. j. 69 Co 92/2010-233, takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. března 2010, č. j. 69 Co 92/2010-233, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 25. ledna 2010, č. j. 17 C 127/2000-224, ve výroku II. a III. se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se žalobou podanou 7. září 2000 domáhá po žalované zaplacení částky 10,000.000,- Kč z titulu bezdůvodného obohacení.
Usnesením ze dne 25. ledna 2010, č. j. 17 C 127/2000-224, Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl o pokračování v řízení (výrok I.), o zastavení řízení (výrok II.) a o nákladech řízení (výrok III.).
V rozhodnutí o zastavení řízení soud prvního stupně vycházel z toho, že žalovaná po zahájení řízení ke dni 5. února 2001 zanikla výmazem z obchodního rejstříku. V průběhu řízení žalobkyně sdělila, že podala návrh na obnovení likvidace žalované. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. června 2002, č. j. 51 Cm 190/2001-17, který nabyl právní moci dne 30. července 2002, rozhodl o zrušení zápisu výmazu žalované v obchodním rejstříku, o obnovení likvidace žalované a o jmenování likvidátora. Žalovaná tak byla do obchodního rejstříku opětovně zapsána. K ústavní stížnosti vedlejších účastníků Ústavní soud nálezem ze dne 29. června 2005, sp. zn. I. ÚS 83/04, uvedený rozsudek z části zrušil s tím, že uspějí-li vedlejší účastníci se svou argumentací, bude třeba zrušit také výrok rozsudku o zrušení zápisu výmazu žalované z obchodního rejstříku. Řízení o obnovení likvidace žalované vedené u Městského soudu v Praze po rozhodnutí Ústavního soudu pravomocně skončilo ke dni 8. ledna 2010, kdy nabylo právní moci usnesení ze dne 22. července 2008, č. j. 51 Cm 171/2006-294, jež bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 9. listopadu 2009, č. j. 14 Cmo 526/2008-348. Uvedeným rozhodnutím soudu prvního stupně byl zrušen předchozí rozsudek téhož soudu z 11. června 2002, č. j. 51 Cm 190/2001-17, kterým byl zrušen zápis o výmazu žalované z obchodního rejstříku. Žalovaná byla z obchodního rejstříku opětovně vymazána ke dni 19. ledna 2010. Městský soud v Praze v řízení o obnovení likvidace uzavřel, že k obnovení likvidace žalované není důvod a současně není ani důvod, aby žalovaná byla opětovně zapsána do obchodního rejstříku.
Soud prvního stupně dospěl k závěru, že zanikla-li žalovaná po provedení likvidace bez právního nástupce a byla-li vymazána z obchodního rejstříku, je nutno řízení zastavit podle ustanovení § 107 odst. 3 a odst. 5 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), neboť není s kým pokračovat v řízení na straně žalované.
K odvolání žalobkyně proti výroku II. o zastavení řízení Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích II. a III. (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Odvolací soud s odkazem na ustanovení § 107 odst. 1, odst. 3 a odst. 5 o. s. ř. dospěl k závěru, že zanikla-li žalovaná výmazem z obchodního rejstříku bez právního nástupce, nelze v řízení pokračovat a tato skutečnost je důvodem k zastavení řízení. Okolnost, že žalobkyně podala dovolání proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zrušení zápisu o výmazu žalované z obchodního rejstříku, nepovažoval za významnou. Ve věci nejsou dány podmínky řízení, za nichž může soud rozhodnout ve věci samé.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání (podle obsahu směřující jen proti potvrzujícímu výroku o zastavení řízení), odkazujíc co do přípustnosti na ustanovení § 239 odst. 2 písm. b) o. s. ř. a co do důvodů na ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř.
Dovolatelka namítá, že ve věci návrhu na obnovení likvidace žalované bylo proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 9. listopadu 2009, č. j. 14 Cmo 526/2008-348, podáno dovolání a věc je u Nejvyššího soudu vedena pod sp. zn. 29 Cdo 1919/2010. Dojde-li ke zrušení tohoto rozhodnutí Vrchního soudu v Praze dovolacím soudem a právní subjektivita žalované bude obnovena zápisem do obchodního rejstříku, případně bude-li ve věci o obnovení likvidace žalované pravomocně rozhodnuto ve prospěch návrhu, dovolatelce by zastavením řízení o zaplacení částky 10,000.000,- Kč byla definitivně odňata možnost se této částky kdykoliv v budoucnu domáhat, neboť nově podanou žalobou by předmětný nárok byl uplatněn po uplynutí tříleté promlčecí doby. Žalobkyni by tak bylo znemožněno domáhat se soudní ochrany svého práva.
Proto navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Vedlejší účastníci na straně žalované ve vyjádření k dovolání vyjadřují názor, že dovolání nemá zákonem stanovené náležitosti a z toho důvodu by mělo být dovolacím soudem odmítnuto.
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu je přípustné podle ustanovení § 239 odst. 2 písm. b) o. s. ř. a je i důvodné.
U přípustného dovolání přihlíží Nejvyšší soud z úřední povinnosti k tomu, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyla v dovolání uplatněna (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Právě takovou vadou je řízení postiženo.
Podle ustanovení § 107 o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením (odstavec 1). Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejich práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde (odstavec 3). Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví (odstavec 5 věta první).
Podle ustanovení § 19 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.
Z ustanovení § 18 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen obč. zák ) vyplývá, že způsobilost mít práva a povinnosti mají i právnické osoby.
Podle ustanovení § 19 odst. 2 obč. zák. právnické osoby vznikají dnem, ke kterému jsou zapsány do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku, pokud nestanoví zvláštní zákon jejich vznik jinak.
Ustanovení § 19a odst. 2 obč. zák. určuje, že právnické osoby, které se zapisují do obchodního nebo do jiného zákonem určeného rejstříku, mohou nabývat práva a povinnosti ode dne účinnosti zápisu do tohoto rejstříku, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
Podle ustanovení § 20a odst. 2 obč. zák. právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo v jiném zákonem určeném rejstříku zaniká dnem výmazu z tohoto rejstříku, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
Podle ustanovení § 75b odst. 2 věty první obchodního zákoníku (dále jen obch. zák. ) jestliže se zjistí dosud neznámý majetek po výmazu společnosti z obchodního rejstříku, rozhodne soud na návrh státního orgánu, společníka, věřitele nebo dlužníka o zrušení zápisu o jejím výmazu a o obnovení likvidace společnosti nebo o jejím vstupu do likvidace a jmenuje likvidátora.
V projednávané věci, jak vyplývá z obsahu spisu, je pro rozhodnutí o dovolání významné, že
- Městský soud v Praze rozhodl usnesením ze dne 5. února 2001, že žalovaná se vymazává po provedené likvidaci ke dni 5. února 2001 z obchodního rejstříku. Žalovaná byla k tomuto dni z obchodního rejstříku vymazána;
- rozsudkem ze dne 11. června 2002, č. j. 51 Cm 190/2001-17, který nabyl právní moci dne 30. července 2002, rozhodl Městský soud v Praze o zrušení zápisu výmazu společnosti, o obnovení likvidace a o jmenování likvidátora. Na základě tohoto rozhodnutí byla žalovaná opět zapsána do obchodního rejstříku (poté, kdy Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 10. listopadu 2003, č. j. 14 Cmo 366/2003-58, odmítl odvolání účastníků);
- Ústavní soud nálezem ze dne 29. června 2005, sp. zn. I. ÚS 83/04, rozhodl, že usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 10. listopadu 2003, č. j. 14 Cmo 366/2003-58, a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 11. června 2002, č. j. 51 Cm 190/2001-17, bylo porušeno základní právo stěžovatelů na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a proto usnesení Vrchního soudu v Praze zrušil a zrušil i rozsudek Městského soudu v Praze ve výroku o obnovení likvidace žalované a ve výroku o jmenování likvidátora;
- usnesením ze dne 22. července 2008, č. j. 51 Cm 171/2006-294 (po rozhodnutí Ústavního soudu došlo ke změně spisové značky ve věci), Městský soud v Praze zrušil své rozhodnutí ze dne 11. června 2002, č. j. 51 Cm 190/2001-17, o zrušení zápisu výmazu žalované z obchodního rejstříku v oddílu C, vložce 39054, podle ustanovení § 75b obch. zák;
- Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 9. listopadu 2009, č. j. 14 Cmo 526/2008-348, potvrdil usnesení uvedené v předchozím odstavci. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně (PANOK - KNIGHT, a. s.) dne 25. února 2010 dovolání.
Z obchodního rejstříku dovolací soud zjistil, že žalovaná je v obchodním rejstříku zapsána s dovětkem v likvidaci .
Zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti pravomocným rozhodnutím soudu má za následek, že na tuto právnickou osobu se hledí stejně, jako kdyby nikdy nezanikla, a že je tedy i nadále způsobilým účastníkem řízení (srov. shodně Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 720 s.).
Pro posouzení věci je podstatným zkoumání podmínek řízení ve vztahu k tomu, zda žalovaná je způsobilým účastníkem řízení. Jak je přitom Nejvyššímu soudu známo z jeho úřední činnosti, usnesením ze dne 13. září 2011, č. j. 29 Cdo 1919/2010-408, Nejvyšší soud zrušil k dovolání žalobkyně usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. listopadu 2009, č. j. 14 Cmo 526/2008-348, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. července 2008, č. j. 51 Cm 171/2006-294, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s odůvodněním, že vznikly-li poté, co byla společnost opětovně zapsána do obchodního rejstříku, v dobré víře pohledávky třetích osob za společností, bez ohledu na to, zda již došlo k jejich zániku, nelze zrušit rozhodnutí o zrušení zápisu jejího výmazu do obchodního rejstříku a soud musí znovu jmenovat likvidátora společnosti. Městský soud v Praze následně usnesením ze dne 17. ledna 2012, č. j. 51 Cm 171/2006-449, rozhodl o obnovení likvidace společnosti EUROIMMOBILIEN, spol. s r. o. a o jmenování likvidátora. Proti tomuto usnesení bylo podáno odvolání, o němž nebylo dosud odvolacím soudem rozhodnuto.
Zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti působí zásadně s účinky ex tunc (jako by společnost nebyla vůbec vymazána). Na dovoláním napadené rozhodnutí je tudíž nutno pohlížet jako na rozhodnutí vydané v době, kdy společnost byla zapsána v obchodním rejstříku.
Vzhledem k tomu Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu podle ustanovení § 243b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř. Protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, Nejvyšší soud zrušil i toto rozhodnutí ve výrocích II. a III. a věc podle ustanovení § 243b odst. 3 věty druhé o. s. ř. v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že námitku vedlejších účastníků na straně žalované o tom, že dovolání nemá zákonem stanovené náležitosti a mělo by být odmítnuto, nepovažoval za důvodnou, jak o tom konečně svědčí samotné rozhodnutí o dovolání. Dovolání obsahuje náležitosti uvedené v ustanovení § 241a odst. 1 a 2 o. s. ř. a je projednatelné.
O nákladech dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, neboť nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. září 2012

JUDr. Hana Gajdzioková,
předsedkyně senátu