32 Cdo 2666/2015
Datum rozhodnutí: 24.11.2015
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013, § 107a o. s. ř. ve znění od 01.01.2013



32 Cdo 2666/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně AGENTURY PLUTO spol. s r. o. , se sídlem v Praze 1, Dlouhá 730/35, identifikační číslo osoby 65 40 89 85, proti žalované Provocative Beauty s. r. o. , se sídlem v Praze 10, Hradešínská 2547/60a, identifikační číslo osoby 25 61 76 21, zastoupené Mgr. Lucií Suchou, advokátkou se sídlem v Praze 3, Sladkovského náměstí 525/1, o zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 25 ECm 69/2013, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. ledna 2015, č. j. 6 Cmo 324/2014-131, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení ze dne 30. května 2014, č. j. 25 ECm 69/2013-83, kterým Městský soud v Praze připustil vstup nabyvatelky práva společnosti AGENTURY PLUTO spol. s r. o. do řízení na místo žalobkyně.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž co do přípustnosti odkázala na ustanovení § 238a občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), majíc za to, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu.
Dovolání žalované ze dne 11. května 2015 proti v záhlaví označenému usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl jako bezpředmětné.
Učinil tak proto, že ještě před tím, než žalovaná podala dovolání, Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 13. března 2015, č. j. 25 ECm 69/2013-139, žalobu o zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok I.), žalobkyni uložil zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 118 580 Kč (výrok II.) a státu částku 1 270 Kč (výrok III.).
Z obsahu spisu se podává, že rozsudek byl žalobkyni i zástupkyni žalované doručen 3. dubna 2015 a že proti tomuto rozsudku nepodala žádná z účastnic odvolání. Podle vyznačené doložky nabyl rozsudek právní moci 21. dubna 2015.
Dovolání žalované se tak stalo bezpředmětným v důsledku okolností nastalých po vydání dovoláním napadeného rozhodnutí (k postupu soudu při bezpředmětnosti opravného prostředku srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002, jež je veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu), neboť soud prvního stupně pravomocně rozhodl ve věci samé. Tím je řízení ve věci skončeno.
Rozhodnutí o dovolání žalované podaném proti usnesení odvolacího soudu ze dne 14. ledna 2015, č. j. 6 Cmo 324/2014-131, se tak nemůže projevit v poměrech dovolatelky založených napadeným usnesením, protože ani případné odklizení dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu nemůže přivodit změnu rozhodnutí ve věci samé.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. listopadu 2015

JUDr. Hana G a j d z i o k o v á
předsedkyně senátu