32 Cdo 2543/2013
Datum rozhodnutí: 02.12.2013
Dotčené předpisy: § 241a odst. 2 o. s. ř.



32 Cdo 2543/2013


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně MIGO, s.r.o., se sídlem v Praze 5 - Hlubočepích, Štěpařská 809/24, PSČ 152 00, identifikační číslo osoby 64939235, zastoupené JUDr. Davidem Černým, advokátem se sídlem v Praze - Kobylisích, U Nádrže 625/6, proti žalované K. S. , zastoupené JUDr. Dagmar Friedlovou, advokátkou se sídlem v Praze, Werichova 1145/29, o zaplacení 330 218 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 48 Cm 142/2007, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. dubna 2013, č. j. 4 Cmo 50/2011-226, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně podala dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Vrchní soud v Praze změnil rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 1. prosince 2010, č. j. 48 Cm 142/2007-122, v napadené části vyhovujícího výroku ve věci samé tak, že žalobu v rozsahu částky 200 000 Kč s příslušenstvím zamítl, a dále rozhodl o nákladech mezi účastnicemi za řízení před soudy obou stupňů.
Dovolání, z jehož obsahu lze dovodit, že směřuje proti napadenému rozhodnutí v rozsahu jeho měnícího výroku ve věci samé, trpí vadou, neboť dovolatelka v dovolání oproti požadavkům vymezeným pro obsah dovolání v ustanovení § 241a odst. 2 občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ) neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ustanovení § 237 o. s. ř.). Této náležitosti dovolání dovolatelka nedostála, jestliže mylně odkázala na ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., které bylo s účinností od 1. ledna 2013 zrušeno zákonem č. 404/2012 Sb., jímž byl zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, novelizován. Dovolatelka tak patrně přehlédla, že s ohledem na datum vydání napadeného rozhodnutí se na projednání a rozhodnutí o dovolání uplatní v souladu s bodem 7. článku II., části první, přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2013.
Uvedený nedostatek nelze již odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. ustanovení § 241b odst. 3 větu první o. s. ř.), dovolatelce uplynula dne 10. července 2013 (srov. ustanovení § 57 odst. 2 větu první o. s. ř.). Jde přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání.
Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 2. prosince 2013
JUDr. Miroslav G a l l u s
předseda senátu