32 Cdo 2324/2009
Datum rozhodnutí: 30.06.2009
Dotčené předpisy:





32 Cdo 2324/2009


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc., a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobkyně M. B. F. L., zastoupené JUDr. P. V., Ph. D., advokátem, proti žalovaným 1) P. L., a 2) PhDr. R. V., zastoupenému JUDr. K. Š., advokátkou, o zaplacení částky 1,701.388,77 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 27 C 237/2001, o dovolání druhého žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. srpna 2008, č. j. 18 Co 264/2008-208, takto:


I. Dovolání se odmítá.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Městský soud v Praze k odvolání druhého žalovaného v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil ve vztahu k tomuto žalovanému rozsudek ze dne 15. května 2007, č. j. 27 C 237/2001-138, ve znění opravného usnesení ze dne 19. července 2007, č. j. 27 C 237/2001-148, ve výrocích, jimiž soud prvního stupně uložil žalovaným zaplatit žalobkyni částku 1,701.388,77 Kč s příslušenstvím s tím, že poskytnutím plnění jednoho ze žalovaných zaniká v tomto rozsahu povinnost plnění druhého ze žalovaných, a žalovaným uložil zaplatit žalobkyni náklady řízení, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.


Proti rozsudku odvolacího soudu podal druhý žalovaný dovolání, namítaje existenci dovolacích důvodů podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a b) občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), tj. že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podáním datovaným 2. ledna 2009, daným k poštovní přepravě 7. ledna 2009, druhý žalovaný doplnil dovolání uvedením důvodů, pro které považuje řízení za postižené vadami a právní posouzení věci za nesprávné, s návrhem, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.


Podle ustanovení § 240 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2). Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání, nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení (odstavec 3).


Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241 o. s. ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto (§ 241b odst. 3 o. s. ř.).


Nejvyšší soud již v usnesení uveřejněném pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr, že tzv. blanketní dovolání může být doplněno o údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen do uplynutí dovolací lhůty. Dovolání, které nebylo o uvedené náležitosti doplněno v propadné (prekluzivní) lhůtě určené v ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř., Nejvyšší soud podle ustanovení § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítne, přičemž nemůže přihlížet ani k pozdějšímu doplnění dovolání.


Od výše uvedených závěrů nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci.


Jak se podává z obsahu spisu, rozsudek odvolacího soudu obsahující řádné poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání i soudu, u něhož se podává, byl druhému žalovanému doručen 24. října 2008 (srov. doručenku u č. l. 212). Druhý žalovaný proti tomuto rozsudku podal k poštovní přepravě 4. prosince 2008 tzv. blanketní dovolání, v němž pouze uvedl, že dovolání podává z důvodů podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. Následně podáním datovaným 2. ledna 2009, daným k poštovní přepravě 7. ledna 2009, dovolání doplnil uvedením důvodů, pro které považuje řízení za postižené vadami a právní posouzení věci za nesprávné, a dovolacího návrhu.


Bylo-li rozhodnutí odvolacího soudu, obsahující správné a úplné poučení o dovolání (srov. ustanovení § 240 o. s. ř.), doručeno druhému žalovanému 24. října 2008 (viz doručenka u č. l. 212), uplynula lhůta k podání dovolání určená ustanovením § 240 odst. l větou první o. s. ř. v pondělí 29. prosince 2008, neboť poslední den dvouměsíční lhůty připadl na svátek, resp. neděli (srov. § 57 odst. 2 o. s. ř.). Doplnila-li zástupkyně druhého žalovaného na výzvu soudu prvního stupně dovolání o dovolací důvody až podáním podaným na poštu k přepravě 7. ledna 2009, učinila tak po uplynutí propadné lhůty k odstranění vad dovolání podle ustanovení § 241b odst. 3 věty první o. s. ř. Na uvedeném závěru ničeho nemění ani to, že soud prvního stupně nesprávně dovolatele k doplnění dovolání vyzval.


Nejvyšší soud proto dovolání jako nezpůsobilé zahájit dovolací řízení podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl.


Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť dovolání druhého žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni v dovolacím řízení náklady nevznikly.


Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 30. června 2009


JUDr. Hana Gajdzioková


předsedkyně senátu