32 Cdo 2041/2010
Datum rozhodnutí: 19.10.2010
Dotčené předpisy: § 236 o. s. ř.




32 Cdo 2041/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně Průmstav Develop s.r.o. , se sídlem v Plzni, Alej Svobody 56/881, PSČ 323 00, IČ 27976742, zastoupené JUDr. Petrem Morongem, advokátem se sídlem v Plzni, Brojova 16, proti žalované TAKENAKA EUROPE GmbH , se sídlem v Düsseldorfu, Oststrasse 10, Spolková republika Německo, TAKENAKA EUROPE GmbH - odštěpný závod, se sídlem v Praze 1, Národní čp. 138/10, PSČ 110 00, IČ 64355535, zastoupené JUDr. Magdou Pištorovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Národní 10, o zaplacení 10 184 068,19 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 61 Ro 1543/2008, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. června 2009, č. j. 1 Cmo 127/2009-115, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. JUDr. P. M., je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 960 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám její zástupkyně JUDr. Magdy Pištorové.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobkyně proti v záhlaví označenému usnesení, jímž Vrchní soud v Praze změnil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. března 2009, č. j. 61 Ro 1543/2008-35, tak, že se odpor žalované do jím vydaného platebního rozkazu ze dne 12. prosince 2008, č. j. 61 Ro 1543/2008-16, neodmítá, není přípustné.
Se zřetelem k době vydání usnesení odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení v souladu s bodem 12. čl. II. přechodných ustanovení zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony občanský soudní řád ve znění účinném do 30. června 2009 (dále též jen o. s. ř. ).
Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.
Usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odporu do vydaného platebního rozkazu, nelze podřadit žádnému z usnesení, proti nimž zákon připouští dovolání v ustanoveních § 238, § 238a a § 239 o. s. ř.
Dovolání není přípustné ani podle ustanovení § 237 o. s. ř. upravujícího přípustnost dovolání rovněž proti usnesení (a rozsudku) odvolacího soudu, ovšem pouze za podmínky, že jím bylo rozhodnuto ve věci samé. Vzhledem k tomu, že napadené usnesení odvolacího soudu nemá povahu rozhodnutí ve věci samé, není (oproti očekávání dovolatelky) dovolání přípustné ani podle § 237 o. s. ř.
Poučil-li proto odvolací soud účastníky řízení v závěru napadeného usnesení o nepřípustnosti dovolání, tvrzeného pochybení se nedopustil. Podala-li tudíž dovolatelka dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. června 2009, č. j. 1 Cmo 127/2009-115, které bylo doručeno (srov. doručenku na č. l. 118 spisu) jejímu tehdejšímu zástupci JUDr. P. M. dne 14. července 2009, u Městského soudu v Praze (soudu prvního stupně) dne 29. září 2009, učinila tak až po uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání (srov. § 240 odst. 1 o. s. ř.), která tak marně uplynula dnem 14. září 2009. Dovolání je tak nejen nepřípustné, ale i opožděné.
Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), usnesením odmítl pro nepřípustnost a opožděnost [§ 243b odst. 5 věta první, § § 218 písm. c) a § 218a o. s. ř.].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 147 odst. 1 o. s. ř. Dovolatelka, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu svých nákladů právo a povinnost k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalované uložil dovolací soud advokátu JUDr. P. M., který zavinil náklady dovolacího řízení již tím, že podal nepřípustné a opožděné dovolání, a to na základě plné moci žalobkyně ze dne 11. ledna 1008 (č. l. 56 spisu), která mu zanikla dne 28. července 2009 prohlášením konkursu na její majetek [srov. § 252 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)]. Náklady žalované sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 500 Kč podle § 14 odst. 3 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění, a z paušální částky 300 Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v témže znění, při připočtení 20% daně z přidané hodnoty ve výši 160 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 19. října 2010

JUDr. Miroslav G a l l u s
předseda senátu