32 Cdo 1920/2007
Datum rozhodnutí: 25.06.2008
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb., § 218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.




U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobce J. P., podnikatele, , zastoupeného JUDr. J. V., advokátem, proti žalované F., spol. s r. o. v likvidaci , , o 350.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 14 Cm 543/93, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. února 2007, č. j, 2 Cmo 32/2007-144, takto:

I. Dovolání do výroku I. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. února 2007, č.j. 2 Cmo 32/2007-144, se zamítá.

II. Dovolání do výroku II. tohoto usnesení se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Bývalý Krajský obchodní soud v Brně rozsudkem ze dne 28. května 1998, č. j. 14 Cm 543/93-82, rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 350.000,- Kč s 3% úrokem z prodlení od 26. 3. 1993 do 14. 7. 1994, od 15. 7. 1994 do zaplacení se 17% úrokem z prodlení a na nákladech řízení 36. 320,- Kč.

K odvolání žalované věc projednal Vrchní soud v Olomouci, který usnesením, v záhlaví označeným, rozhodl, že zpětvzetí žaloby se připouští, rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a řízení se zastavuje (výrok I.) a žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 28. 040,- Kč (výrok II.).

Odvolací soud postupoval podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12. 2000 ve shodě s bodem 15, hlavy I., části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. (dále též o.s.ř. )

Vzhledem k tomu, že žalobce vzal v této věci podáním ze dne 3. 1. 2005, doplněným podáním ze dne 16. 2. 2005, žalobu v celém rozsahu zpět poté, kdy již rozhodl soud prvního stupně, ale jeho rozhodnutí dosud nenabylo právní moci, připustil odvolací soud toto zpětvzetí žaloby, přičemž žalovaná se ke zpětvzetí žaloby přes výzvu odvolacího soudu z 26. 1. 2007 nevyjádřila a proto odvolací soud měl ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že se zpětvzetím souhlasí. Proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil (§ 208 o.s.ř.).

O náhradě nákladů řízení rozhodl odvolací soud podle § 146 odst. 2 věty první za použití § 224 odst. 1 o.s.ř. a uložil žalobci náklady řízení žalované nahradit.

Podáním ze dne 16. 4. 2007 žalobce podal proti tomuto usnesení odvolacího soudu dovolání, a to do všech jeho výroků , s odkazem na ustanovení § 239 odst. 1 písm. a) o.s.ř. pokud jde o přípustnost, a na důvody podle § 241a odst. 1 písm. a) o.s.ř. (řízení je ztíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci) a podle § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. (rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.) Dovolatel uvádí, že žalobcem učiněné zpětvzetí bylo provedené v důsledku prohlášeného konkursu na žalovanou. Důvody, pro které bylo zpětvzetí učiněno, nelze tudíž spatřovat na straně žalobce, ke zpětvzetí došlo v důsledku platební neschopnosti žalované, takže žalobci by v tomto řízení vznikly jen další nedobytné náklady.

Dovolatel navrhuje, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.), postupoval při přezkoumání se zřetelem k bodu 17., hlavy I., části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001.

Dovolací soud konstatoval, že dovolání je přípustné podle § 238a odst. 1 písm. b) o.s.ř. v rozhodném znění, tj. že bylo odvolacím soudem rozhodnuto tak, že se zpětvzetí návrhu připouští, rozhodnutí soudu prvního stupně zrušuje a řízení zastavuje (§ 208).

Důvod dovolání posuzoval dovolací soud podle § 241 odst. 3 písm. b) a d) o.s.ř. v rozhodném znění.

Dovolací důvod, uplatněný dovolatelem ve smyslu § 241 odst. 3 písm. b) že řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud v daném případě neshledal. Dovolatel ani nikterak nespecifikoval, v čem spatřuje konkrétně naplnění tohoto důvodu a dovolací soud z obsahu spisu nezjistil, že tento dovolací důvod je dán.

Druhým dovolacím důvodem, uplatněným dovolatelem je, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241 odst. 3 písm. d) o.s.ř. v rozhodném znění).

Právní posouzení věci je obecně nesprávné, pokud soud posoudil věc podle nesprávné právní normy anebo jestliže sice na danou věc použil správnou právní normu, avšak nesprávně ji vyložil, popř. ji nesprávně aplikoval.

Okolnost, že důvod zpětvzetí nelze spatřovat na straně žalobce, když jak tvrdí dovolatel ke zpětvzetí žaloby došlo v důsledku platební neschopnosti a konkursu žalované, nelze aplikovat jako nesprávné právní posouzení v meritu věci. Důvod, pro který došlo ke zpětvzetí návrhu, je z hlediska rozhodnutí ve věci irelevantní.

Dovolání do výroku II. o nákladech území musel dovolací soud shledat nepřípustným, neboť dovolání proti nákladům řízení není podle právní úpravy v ustanoveních § 237 až § 239 o.s.ř. ve znění účinném od 1. 1. 2001 přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. l. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod č. 4, ročník 2003, Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, že dovolání do výroku I. jako nedůvodné zamítl (§ 243b odst. 1, věta před středníkem o.s.ř. v rozhodném znění), a dovolání do výroku II. odmítl (§ 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o.s.ř.).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 243b odst. 4, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. Neúspěšný dovolatel nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalované podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady v řízení o dovolání nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně 25. června 2008



JUDr. František Faldyna, CSc.

předseda senátu