32 Cdo 18/2017
Datum rozhodnutí: 21.02.2017
Dotčené předpisy: § 104 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb., § 104a předpisu č. 99/1963Sb., § 243b předpisu č. 99/1963Sb.



32 Cdo 18/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobkyně Komerční banky, a. s. , se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 33/969, identifikační číslo osoby 45317054, proti žalované M. S. , podnikatelce se sídlem ve Svitavách, Šafaříkova 561/14, identifikační číslo osoby 46454411, o zaplacení 198 926,15 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 10 C 71/2016, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 11. 2016, č. j. Ncp 1186/2016-59, takto:

Dovolací řízení se zastavuje .

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 1. 11. 2016, č. j. Ncp 1186/2016-59, Vrchní soud v Praze k námitce žalované rozhodl podle § 104a odst. 2 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen o. s. ř. ), že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy.
Proti usnesení Vrchního soudu v Praze podala žalovaná dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) dospěl k závěru, že není k projednání dovolání soudem funkčně příslušným.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 o. s. ř.).
Podle § 104a o. s. ř. má-li okresní nebo krajský soud za to, že není věcně příslušný, předloží věc se zprávou o tom svému nadřízenému vrchnímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti okresních, krajských nebo vrchních soudů, popřípadě soudů zřízených k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu, nebo Nejvyššímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu. Účastníci řízení mají právo se k tomuto postupu a k soudem uváděným důvodům vyjádřit. Vrchní soud (Nejvyšší soud) pak rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný (odstavec 2). Obdobně podle odstavců 2 až 4 se postupuje, namítne-li nedostatek věcné příslušnosti soudu účastník řízení (odstavec 5).
Pojem "nadřízený soud , je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních, a s pojmem "odvolací soud jej tudíž zaměňovat nelze (srov. stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, sp. zn. Plsn 1/96, uveřejněné pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhodl-li tedy Vrchní soud v Praze o námitce nedostatku věcné příslušnosti soudu vznesené žalovanou, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím soudu odvolacího, ale rozhodnutím organizačně nadřízeného soudu, jímž jsou účastníci řízení a soudy vázáni (§ 104a odst. 7 o. s. ř.).
Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí občanský soudní řád neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 1997, sp. zn. 2 Cdon 30/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 14, ročník 1997, pod pořadovým číslem 112, nebo ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. 25 Cdo 532/2006). Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze zastavil (§ 104 odst. 1, § 243b o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, neboť nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí (srov. § 151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 2. 2017
JUDr. Pavel P ř í h o d a
předseda senátu