32 Cdo 149/2014
Datum rozhodnutí: 19.05.2014
Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. ve znění do 31.12.2013



32 Cdo 149/2014


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně PROFILCONSULT spol. s r.o. , se sídlem v Praze 1, Kaprova 42/14, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 45273723, zastoupené Mgr. Petrou Kadláčovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Na Hřebenech II 1718/8, proti žalovaným 1) SETUS s.r.o. v likvidaci , se sídlem v Brně, Moravské nám. 13, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 62417461, 2) I. S. , 3) I. S. , 4) M. S. , zastoupené Mgr. Jiřím Žákem, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 60/28 a 5) K. S. , zastoupenému opatrovnicí Mgr. B. S., o zaplacení 5 297 194,73 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 28 Cm 33/2001, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. července 2013, č. j. 9 Cmo 36/2013-210, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 4) na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2 069 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce Mgr. Jiřího Žáka.
O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobkyně proti v záhlaví označenému usnesení v rozsahu, v němž Vrchní soud v Praze uložil žalobkyni nahradit žalovaným 4) a 5) oprávněným společně a nerozdílně náklady řízení před soudy obou stupňů zaplacením částky 42 378 Kč, není přípustné.
Přípustnost dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu by v obecné rovině přicházela v úvahu podle ustanovení § 237 občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ).
Podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. ve znění účinném do 31. prosince 2013 (tj. před novelizací občanského soudního řádu provedenou s účinností od 1. ledna 2014 zákonem č. 293/2013 Sb. srov. jeho část první čl. II. bod 2.) dovolání podle § 237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v § 120 odst. 2; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Směřovalo-li dovolání proti usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení a nárok na náhradu nákladů řízení není nárokem ze vztahů uvedených v § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř., jedná se ve smyslu tohoto ustanovení o věc, u níž není dovolání přípustné. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání žalobkyně odmítl pro nepřípustnost [§ 243b odst. 5 věta první a § 218 písm. c) o. s. ř.].
Na tomto závěru nemůže nic změnit ani nesprávné poučení odvolacího soudu o možnosti podat dovolání proti napadenému usnesení odvolacího soudu, neboť nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze totiž dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu pouze tehdy, pokud to zákon připouští; jestliže tedy možnost podat dovolání není v zákoně stanovena, pak jde vždy a bez zřetele k tomu, jakého poučení se účastníkům řízení ze strany soudu dostalo o dovolání nepřípustné (shodně srov. též usnesení Nejvyššího soudu zveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. dubna 2002, sp. zn. 26 Cdo 707/2002, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. března 2005, sp. zn. 29 Odo 958/2003, in www.nsoud.cz).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. května 2014

JUDr. Miroslav G a l l u s
předseda senátu