32 Cdo 1057/2010
Datum rozhodnutí: 23.11.2010
Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř., § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.




32 Cdo 1057/2010

U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobkyně CORSAIR (Luxembourg) N°11 S.A., se sídlem 2 Boulevard Konrad Adenauer, L-1115 Luxembourg, Lucemburské velkovévodství, zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Koliště 55, PSČ 602 00, proti žalované P. Š., zastoupené Mgr. Markem Urbišem, advokátem, se sídlem v Opavě, Partyzánská 18, PSČ 747 05, o žalobě na obnovu řízení podané žalovanou a R. Š. , zastoupeným Mgr. Markem Urbišem, advokátem, se sídlem v Opavě, Partyzánská 18, PSČ 747 05, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 26 Cm 141/2006, o dovolání žalované a Rudolfa Škrobánka proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. listopadu 2008, č. j. 8 Cmo 449/2008-136, 8 Cmo 465/2008, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná a R. Š. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 2.050,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám její zástupkyně.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil (k odvolání žalované) usnesení ze dne 24. října 2007, č. j. 26 Cm 141/2006-82, a (k odvolání R. Š.) usnesení ze dne 18. června 2008, č. j. 26 Cm 141/2006-94, kterými Krajský soud v Ostravě zamítl žalobu na obnovu řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. 26 Cm 403/96.
Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že žalovanou uváděné důkazy a skutečnosti nejsou novými skutečnostmi a důkazy ve smyslu ustanovení § 228 odst. 1 písm. a) a b) občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), neboť objektivně existovaly v době původního řízení. Přitom je bez významu skutečnost, že žalovaná důkazy neměla sama k dispozici. Žaloba na obnovu řízení podaná u soudu prvního stupně dne 14. srpna 2006 byla vzhledem k výše uvedenému též podána opožděně, neboť subjektivní tříměsíční lhůta k jejímu podání určená v ustanovení § 233 odst. 1 o. s. ř. začala v daném případě běžet dnem právní mocí rozhodnutí v původním řízení (14. ledna 2004). R.Š. není osobou aktivně legitimovanou k podání žaloby na obnovu řízení, neboť nebyl účastníkem původního řízení. Pouze účastník řízení (a nikdo jiný) může podat žalobu na obnovu řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalovaná a R. Š. dovolání,v němž uvádějí, že jejich životní podmínky vytvořené nezákonným přístupem protistrany vyvolaly odvolání, dovolání mající po právní stránce zásadní význam. Tvrdí, že systémově podvedeni a poškozeni zaplatili na své účty České spořitelně pro dluhy jiných daleko více, než jim soud potvrdil rozhodnutím.
Žalobkyně ve vyjádření k dovolání uvedla, že dovolání s ohledem na jeho zmatečnost a nesrozumitelnost je nutné odmítnout jako neprojednatelné.
S přihlédnutím k článku II bodu 12. části první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. června 2009.
Dovolání žalované a R. Š. Nejvyšší soud podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Učinil tak proto, že dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby na obnovu řízení, může být přípustné jen podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř., ve spojení s ustanovením § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., tj. tehdy, dospěje-li dovolací soud - jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení (§ 242 odst. 3 o. s. ř.) - k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Dovolatelé Nejvyššímu soudu žádné otázky, z nichž by bylo možno usuzovat na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, k řešení nepředkládají.
Nejvyšší soud již v usnesení uveřejněném pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek uzavřel, že spočívá-li rozsudek (usnesení), jímž odvolací soud potvrdil rozsudek (usnesení) soudu prvního stupně, na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání ve smyslu § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno.
Závěr odvolacího soudu (jakož i soudu prvního stupně), podle něhož žaloba na obnovu řízení byla podána žalovanou opožděně a nesplňuje podmínky předvídané ustanovením § 228 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. a závěr, že R. Š. není k podání žaloby na obnovu řízení aktivně legitimován, nebyl dovolateli zpochybněn. Již z tohoto důvodu jsou jakékoliv další námitky nevýznamné, neboť přípustnost dovolání v projednávané věci založit nemohou. Ostatně těmito námitkami dovolatelé brojí proti závěrům učiněným v původním řízení.
Doplnili-li dovolatelé dovolání podáním ze dne 27. září 2010, doručeným Nejvyššímu soudu dne 5. října 2010, nebylo k tomuto doplnění přihlédnuto s ohledem na uplynutí lhůty k podání dovolání určené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř.
Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že soudy nižších stupňů v řízení o žalobě na obnovu řízení nesprávně označily účastníky řízení, když jejich procesní postavení zaměnily. V řízení o žalobě na obnovu řízení je třeba označovat účastníky podle jejich procesního postavení v původním řízení. Tomu odpovídá označení účastníků v záhlaví tohoto rozhodnutí. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. Žalovaná a R. Š., jejichž dovolání bylo odmítnuto, jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobkyni její náklady řízení. Náklady dovolacího řízení vzniklé žalobkyni sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátkou v částce 1.750,- Kč podle ustanovení § 10 odst. 1 a 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., z paušální náhrady 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a celkem činí 2.050,- Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 23. listopadu 2010
JUDr. Hana G a j d z i o k o v á předsedkyně senátu