32 Cdo 1000/2014
Datum rozhodnutí: 16.09.2014
Dotčené předpisy: § 241a odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013



32 Cdo 1000/2014


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně N E F O, s.r.o. , se sídlem v Chomutově, Haškova 3438, PSČ 430 01, identifikační číslo osoby 61329037, zastoupené Mgr. Věrou Fořtovou, advokátkou se sídlem v Karlových Varech, U Brodu 74, proti žalované SAV invest, s.r.o. , se sídlem v Praze 3, Tachovské náměstí 90, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 27189431, o zaplacení 9 923 444 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 64 Cm 47/2013, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. října 2013, č. j. 64 Cm 47/2013-62, a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. listopadu 2013, č. j. 1 Cmo 315/2013-72, takto:

I. Řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. října 2013, č. j. 64 Cm 47/2013-62, se zastavuje .
II. Dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. listopadu 2013, č. j. 1 Cmo 315/2013-72, se odmítá .

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. října 2013, č. j. 64 Cm 47/2013-62, tak, že žalobkyni přiznal osvobození od soudních poplatků v rozsahu 9/10 a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Z dovolání žalobkyně se podává, že dovolatelka jím výslovně napadla v záhlaví označená usnesení soudů obou stupňů.
Dovolání je ve smyslu ustanovení § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ) mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Z uvedeného vyplývá, že dovoláním rozhodnutí soudu prvního stupně úspěšně napadnout nelze. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle ustanovení § 201 o. s. ř. odvolání, pokud to zákon nevylučuje; občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. října 2013, č. j. 64 Cm 47/2013-62, podle ustanovení § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (shodně srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 10/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Podle § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu trpí vadou, neboť dovolatelka v dovolání oproti požadavkům vymezeným pro obsah dovolání v ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ustanovení § 237 o. s. ř.).
Požadavek, aby dovolatel v dovolání konkrétně popsal, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 1983/2013, jež je veřejnosti k dispozici in www.nsoud.cz), přičemž musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Uvedený nedostatek nelze již odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. ustanovení § 241b odst. 3 větu první o. s. ř.), dovolatelce uplynula dne 20. ledna 2014 (srov. § 57 odst. 2 větu první o. s. ř.). Jde přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání.
Nejvyšší soud proto dovolání proti usnesení odvolacího soudu podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo v řízení rozhodováno, protože rozhodnutím o dovolání řízení ve věci nekončí (srov. § 151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. září 2014
JUDr. Miroslav Gallus předseda senátu