31 ICm 575/2011
ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY 31 ICm 575/2011 44 (KSBR 31 INS 7765/2009)

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Alenou Knapilovou v právní věci žalobce Miroslav anonymizovano , anonymizovano , Stěžery 25, 503 21 Hradec Králové proti žalovanému: Mgr. Marek anonymizovano , anonymizovano , Šrámkova 481, 763 02 Zlín-Malenovice, insolvenční správce dlužníka METALCLIMA s.r.o., Tlumačovská 698, 768 21 Kvasice, IČ 25921045, zast. Mgr. Radimem Janouškem, advokátem, Šantova 2, 779 00 Olomouc o vyloučení majetku z majetkové podstaty

takto:

I. Žaloba, aby ze soupisu majetkové podstaty konkursního řízení č.j. KSBR 31 INS 7765/2009 vedeného na dlužníka METALCLIMA s.r.o., Tlumačovská 698, 768 21 Kvasice, IČ 25921045 sepsaného insolvenčním správcem Mgr. Markem anonymizovano dne 25.1.2011 byl vyloučen movitý majetek-motorová vozidla Opel MOVANO RZ: 3H8 4707, Ford Focus RZ: 3H9 5646 a přídavné vozidlo bez pohonu-přívěsný vozík RZ: 19 NAA97, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 11.512,-Kč a náhradu DPH 2.142,-Kč a tyto zaplatit právnímu zástupci žalovaného Mgr. Radimu Janouškovi, advokátovi, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 3.3.2011 domáhal se žalobce proti žalovanému vyloučení vozidel Opel MOVANO RZ: 3H8 4707, Ford Focus RZ: 3H9 5646 a přídavného vozidla bez pohonu -přívěsného vozíku RZ: 19 NAA97 z majetkové podstaty dlužníka. Uvedl, že dne 8.2.2011 mu bylo doručeno vyrozumění o provedení soupisu výše uvedených movitých věcí do majetkové podstaty dlužníka. Tyto movité věci však žalobce nabyl do svého vlastnictví od dlužníka kupními smlouvami ze dne 30.10.2009 a 3.11.2009 a došlo i k peněžnímu vypořádání z titulu kupní smlouvy. Za dlužníka jednal jednatel Michal Smolík. Žalobce vstoupil do jednání s úvěrovou společností a svým jménem prováděl řádné úhrady splátek příslušných úvěrů č. 33524195 a č. 33535097, které si vzal dlužník na pořízení motorových vozidel. Žalovaný dne 12.7.2010 při osobním jednání přislíbil, že dojde k faktickému dořešení převodů vozidel a úvěrových smluv na žalobce, k čemuž však nedošlo.

Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 6.3.2012. Uvedl, že žaloba je nedůvodná. Žalobce sice tvrdí, že vozidla řádně odkoupil, ale nedodal nikdy relevantní smlouvy o řádném prodeji těchto. Podle smlouvy, kterou žalovanému předložil, je započítávána kupní cena za vozidla oproti ceně za převod obchodního podílu, kterou měla žalobci uhradit společnost ATELIER 107, a.s., kupní cena tedy rozhodně nebyla uhrazena. Kupní smlouvy jsou podle žalovaného neplatné z důvodu nesrozumitelnosti, neurčitosti a zejména pro rozpor se zákonem a dobrými mravy, nebyla prokázána úhrada kupní ceny podle těchto smluv.

Žalobce svá skutková tvrzení dne 30.8.2013 doplnil. Uvedl, že proběhla nějaká valná hromada zhruba v době, kdy se převáděla firma, o tom byl proveden notářský zápis, myslí, že se tam projednávala i ta auta, ale zápis o tom určitě existuje. Kupní cena byla stanovena tak, jak je uvedeno v kupních smlouvách, platby proběhly přesně. Částka 70.000,-Kč byla vložena dne 3.12. 2009 na účet dlužníka, dalších 70.000,-Kč bylo vloženo dne 30.12.2009. Bylo tak proto, že žalobce kupoval od dlužníka celkem 4 auta, dále platil leasingové splátky. Neuhradil všechny leasingové splátky, při výslechu k prohlášení o majetku dne 4.11.2011, ale i na policii dokládal, že leasingové splátky nakonec uhradil. Leasingovka s ním nechtěla komunikovat, chtěla komunikovat s p. Smolíkem, ten však se již nějak vytratil a dodnes nemá žalobce technické průkazy k předmětným vozidlům. Zbývalo zaplatit na každé auto asi 60.000,-Kč. Kolik dluží, by se dalo vyčíst z jejich přihlášky pohledávky za dlužníkem. Splátky leasingu byly součástí kupní ceny, ale žalobce nenapadlo učinit i tyto splátky součástí kupní ceny celkem. Od dubna 2010 splátky přestal platit.

Žalovaného doplnil, že neplatnost kupních smluv je spatřována zejména v nedostatečně identifikaci jejich předmětu.

Soud provedl ve věci následující důkazy označené a navržené žalobcem, a to kupní smlouvou ze dne 30.10.2009, kupní smlouvou ze dne 3.11.2009, vkladovým lístkem na běžný účet ze dne 3.12.2009, výpisem z běžného účtu dlužníka ze dne 3.12.2009 a výpisy z účtu žalobce od listopadu 2009 do dubna 2010, na jejichž základě a v souladu se skutečnostmi soudu známými ve smyslu ust. § 121 OSŘ ze spisového materiálu věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. KSBR 31 INS 7765/2009 dospěl k níže uvedeným skutkovým zjištěním a stavu:

Žaloba byla podána včas. Insolvenční řízení na majetek dlužníka bylo zahájeno dne 9.11.2009, ke dni 30.10.2009 zanikla žalobci a Haně anonymizovano funkce jednatelů dlužníka a jednatelem tohoto se stal Michal Smolík. Dne 4.11.2011 byli podepsaným soudem oba bývalí jednatelé předvolání k výslechu a k prohlášení o majetku, při němž žalobce popřel úpadek dlužníka ke dni 30.10.2009, nebyl schopen přesně uvést časový průběh plateb za sporná motorová vozidla, zmatečně tvrdil, že celková cena spolu s dalšími dvěma vozidly měla činit cca 280.000,-Kč, přičemž 180.000,-Kč mělo proběhnout převodem z účtu a zbývající částka v hotovosti, zaplatil s manželkou 210.000,-Kč a zbývající částka měla být poukázána na leasingové splátky.

Z listiny označené jako kupní smlouva ze dne 30.10.2009 soud zjistil, že jejím předmětem byly nákladní automobil Opel Movano SPZ 3H84707a osobní automobil Ford Focus SPZ 3H95646, prvý z nich měl být převeden na žalobce od dlužníka za dohodnutou kupní cenu 120.000,-Kč, druhý za dohodnutou kupní cenu 80.000,-Kč. Dlužník jednatelem Michalem Smolíkem potvrdil převzetí částky 100.000,-Kč před podpisem této smlouvy, zbývající část kupní ceny měla být uhrazena ve třech splátkách na účet dlužníka vedený u GE MONEY č.ú. 194488613/0600. Kupující žalobce vzal na vědomí, že doplatí úvěry poskytnuté dlužníkovi od GE Money Multiservis č. 33524195 a č. 33535097.

Z listiny označené jako kupní smlouva ze dne 3.11.2009 soud zjistil, že jejím předmětem byl nákladní přívěs vlastní výroby SPZ 19-NAA-97 za dohodnutou kupní cenu 5.000,-Kč, dlužník jednatelem Michalem Smolíkem potvrdil převzetí částky 5.000,-Kč při podpisem této smlouvy.

Dne 3.12.2009 vložili žalobce a Hana anonymizovano na účet dlužníka 194488613 každý částku 70.000,-Kč.

Z účtu dlužníka od listopadu 2009 do dubna 2010 odcházely platby ve výši 8.048,-Kč a 3.818,-Kč označené jako Fokus a Movano nebo lisink .

Po provedeném dokazování dospěl soud k názoru, že žaloba není důvodná, jestliže žalobce odvozuje své vlastnické právo ke sporným věcem (a tím i právo na vyloučení sporných věcí ze soupisu majetkové podstaty dlužníka) z kupních smluv ze dnů 30.10.2009 a 3.11.2009, přičemž podle uvedených důkazů uhradil celkem na obě nepochybně 105.000,-Kč, z toho na prvou 100.000,-Kč; platbu 70.000,-Kč od žalobce nebylo možno identifikovat jako plnění zbývající částky z dohodnuté kupní ceny, neboť kromě výše uvedeného smlouva neobsahovala splatnost ani výši zbývajících tří splátek. Platbu Hany anonymizovano soud nehodnotil, neboť tento subjekt nebyl zavázán z kupní smlouvy ze dne 30.10.2009. Platby označené jako Movano a Fokus nebo lisink od listopadu 2009 do dubna 2010 soud rovněž nemůže identifikovat jako plnění žalobce na kupní cenu, neboť kupní cena byla dohodnuta a žalobce plnil nad rámec této jinému subjektu, aniž by měla tato úhrada vliv na výši kupní ceny obou vozidel. Tomu ostatně odpovídá i vyjádření žalobce a znění kupní smlouvy.

Podle ust. § 224 odst. 1 věta prvá IZ do soupisu se zapisují věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty, které nenáležejí dlužníku nebo jejichž zahrnuté do majetkové podstaty je sporné zejména proto, že k nim třetí osoba uplatňuje práva, která to vylučují.

Podle ust. § 225 odst. 1 věta prvá IZ osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že je tu jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty.

Soud nemá pochybnosti, že předmětná sporné věci byly do soupisu majetkové podstaty dlužníka sepsány oprávněně insolvenčním správcem podle ust. § 224 odst. 1 IZ.

V souladu s ustálenou judikaturou (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu 30Cdo 2237/2004, 31 Cdo 3986/2009, 29 Cdo 3300/2008, 23 Cdo 4836/2009, 32 Cdo 1998/2008, 28 Cdo 3784/2009, 23 Cdo 4552/2009, 25 Cdo 2477/2005) bylo nutno v tomto případě posoudit, zda byly naplněny podmínky ust. 196a ObchZ a zda právní úkony učiněné mezi žalobcem a dlužníkem splňují podstatné náležitosti takového úkonu.

Žalobce pochybil, jestliže se domníval, že k převodu jeho vlastnictví k předmětným věcem došlo bez dalšího trvale a je nyní jejich vlastníkem.

Podle názoru soudu obě kupní smlouvy ze dne 30.10.2009 a 3.11.2009 nesplňují náležitosti na ně zákonem, a to ať již ObčZ nebo ObchZ, kladené. Essentialia negotii, tedy podstatná náležitost (kupní smlouvy), je označení smluvních stran, předmětu koupě a ujednání o kupní ceně. U automobilu nepostačuje pouze uvedení jeho značky výrobce a SPZ (RZ), tedy Opel Movano a Ford Focus s uvedením SPZ, neboť obě tato označení jsou snadno zaměnitelná a nespecifikují dostatečně předmět koupě: je potřeba uvést další údaje, které jej dostatečně odlišují od jiných automobilů téže značky výrobce další řadou dílčích znaků (rok výroby a uvedení do provozu, název výrobní série, SPZ, barva a číslo karoserie, číslo motoru, objem válců, výkon motoru, hmotnost automobilu, počet ujetých km, číslo technického průkazu ).

Obzvláště tento nedostatek vyniká u přívěsného vozíku, který není odlišen od jiných vlastní výroby např. uvedením použitého materiálu, hmotností, nosností, rozměry a nepochybně také rozhodnutím o schválení jeho použití k danému účelu. Odmontováním SPZ by jej tedy jednoznačně nebylo možno bez dalšího označit jako toho, kterého se měla koupě týkat.

Dále žalobce neprokázal, že by skutečně došlo mezi ním a dlužníkem k dohodě o kupní ceně předmětných vozidel Opel Movano a Ford Focus. Kupní cena ve smlouvě ze dne 30.10.2009 byla sjednána ke každému vozidlu zvlášť ve výši, jak tam uvedena, přičemž žalobce sám tvrdil, že součástí kupní ceny byly i dosud nevyčíslené nezaplacené splátky úvěru (nebo leasingu) dlužníka, za něž tato vozidla dlužník pořídil. Pouhé konstatování, že žalobce bere na vědomí doplatek úvěru od GE Money Multiservis a.s., nepostačuje. Ostatně úvěr a leasing jsou podstatně odlišné právní vztahy. V případě, že by obě vozidla podléhala režimu leasingu, by dlužník nebyl oprávněn bez souhlasu vlastníka vozidel

(leasingové společnosti), vozidla zcizit. Je ku podivu, že žalobce nepředložil alespoň fotokopie technických průkazů obou vozidel, které by jako leasingový nájemce mít musel, aby tato skutečnost byla vyjasněna.

Dále je nutné hodnotit, že žalobce byl ve vztahu s dlužníkem v době uzavírání obou smluv pod režimem ust. § 196a odst. 3 ObchZ za použití ust. § 66b odst. 3 a § 59 odst. 3 téhož.

Podle ust. § 196a odst. 3 ObchZ jestliže společnost nebo jí ovládaná osoba nabývá majetek od zakladatele, akcionáře nebo od osoby jednající s ním ve shodě anebo jiné osoby uvedené v odstavci 1 nebo od osoby jí ovládané anebo od osoby, se kterou tvoří koncern, za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu ke dni nabytí nebo na ně úplatně převádí majetek této hodnoty, musí být hodnota tohoto majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Pro jmenování a odměňování znalce platí ust. § 59 odst. 3. Jestliže k nabytí dochází do 3 let od vzniku společnosti, musí je schválit valná hromada.

Podle ust. § 59 odst. 3 věta prvá ObchZ hodnota se stanoví podle posudku zpracovaného znalcem nezávislým na společnosti, jmenovaným za tím účelem soudem. Návrh na jmenování znalce nebo znalců podává zakladatel, budoucí zakladatel nebo společnost (dále jen navrhovatel ).

Žalobce netvrdil ani neprokázal, že by cenu předmětných movitých věcí určil znalec (viz výše).

Soud tedy dovozuje, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně svých skutkových tvrzení v každém směru. Předmětná vozidla nemohl nabýt do svého vlastnictví, neboť předložené kupní smlouvy jsou jednak neplatné pro neurčitost-nedostatečné vymezení předmětu koupě-a neurčitost a nesrozumitelnost v ujednání o ceně předmětu koupě, dále pak pro rozpor se zákonem a dobrými mravy ve smyslu ust. § 37 odst. 1 ObčZ a § 39 téhož, jestliže cena nebyla stanovena znalcem. Předmětem převodu realizovaného v r. 2009 jsou movité věci a nelze ke dni rozhodnutí soudu zpětně posoudit, zda cena (nesrozumitelně a neurčitě vyjádřená, jak výše uvedeno, navíc s doložkou dohodnutá a zpochybněná vyjádřením žalobce, tedy jeho tvrzením o součásti zbývajících leasingových splátek jako ceny) odpovídala reálné ceně v okamžiku prodeje byla cenou obvyklou či tržní. Žalobce a dlužník jednali ve shodě; žalobce musel v době 30.10.2009 a 3.11.2009 vědět o nejméně hrozícím úpadku dlužníka (tomu ostatně napovídá i okamžitá nedostupnost současného jednatele dlužníka po převodu obchodních podílů žalobce a jeho manželky), jestliže insolvenční řízení bylo zahájeno 9.11.2009 a skončilo zjištěním úpadku dlužníka.

V tomto směru lze i vůči žalovanému vytknout, že měl postupovat podle ust. § 235 a násl. IZ, neboť jsou naplněny předpoklady pro vyslovení neúčinnosti úmyslně zkracujících právních úkonů podle ust. § 242 IZ.

Proto soud rozhodl, jak uvedeno, když zhodnotil, že na základě neplatných kupních smluv se žalobce nemohl stát vlastníkem sporných věcí od dlužníka a není zde právní důvod k jejich vyloučení z majetkové podstaty dlužníka.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 163 IZ v návaznosti na ust. § 151 odst. 1 osř za analogického použití ust. § 142 odst. 1 osř. Žalovaný byl ve sporu zcela úspěšný, proto mu náleží 100% účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny třemi úkony právní pomoci á 3.100,-Kč (převzetí věci, příprava-vyjádření k žalobě -účast na jednání soudu) a třemi režijními paušály á 300,-Kč s náhradou DPH, dále pak cestovným k jednání soudu ve výši 912,-Kč a náhradou za ztrátu času za čtyři započaté půlhodiny á 100,-Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím podepsaného soudu.

Krajský soud v Brně dne 30.8.2013

JUDr. Alena Knapilová, v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Barbora Damborská