31 ICm 4008/2013
31 ICm 4008/2013-26 (KSOS 31 INS 18591/2013)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Martínkovou ve věci žalobkyně JUDr. Ing. Daniely Majzlíkové, LL.M., se sídlem Krnov, Opavská 522/5, PSČ 794 01, insolvenční správkyně dlužnice Martiny anonymizovano , anonymizovano , bytem Město Albrechtice, Nádražní 233/7, PSČ 793 95, IČ 69574227, proti žalované Jarmile anonymizovano , anonymizovano , bytem Krnov, Dolní 2113/7, PSČ 794 01, o odpůrčí žalobě

takto:

I. Určuje se, že darovací smlouva ze dne 02.04.2012, kterou dlužnice Martina anonymizovano , anonymizovano , IČ 69574227, bytem Nádražní 233/7, 793 95 Město Albrechtice převedla na žalovanou Jarmilu anonymizovano , anonymizovano , bytem Dolní 2113/7, 794 01 Krnov bytovou jednotku 233/8, situovanou v budově Město Albrechtice č.p. 233 spolu s podílem o vel. id. 1072/10000 na společných částech budovy Město Albrechtice č.p. 233 a podílem o vel. id. 1072/10000 na pozemku parc. č. 460, zastavěná plocha a nádvoří, zapsáno na LV č. 1066, obec a katastrální území Město Albrechtice, je právně neúčinná vůči věřitelům v insolvenčním řízení sp. zn. KSOS 31 INS 18591/2013.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 20.11.2013 došlou soudu dne 27.11.2013 domáhala se žalobkyně vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že darovací smlouva specifikovaná ve výroku I. tohoto rozsudku, je právně neúčinným právním úkonem vůči věřitelům v insolvenčním řízení sp. zn. KSOS 31 INS 18591/2013.

Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 31 INS 18591/2013-A9 ze dne 04.09.2013 byl zjištěn úpadek dlužnice Martiny anonymizovano , anonymizovano , IČO 69574227, bytem Nádražní 233/7, 793 95 Město Albrechtice, bylo povoleno řešení úpadku dlužnice oddlužením a současně tímto usnesením byla žalobkyně ustanovena insolvenční správkyni dlužnice. V souvislosti se zjišťováním majetkových poměrů dlužnice bylo zjištěno, že dlužnice vlastnila nemovitosti specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen nemovitosti ). Dlužnice nemovitosti na základě darovací smlouvy ze dne 02.04.2012 (dále jen darovací smlouva ) převedla na žalovanou, a to s právními účinky vkladu vlastnického práva ve prospěch žalované ke dni 03.04.2012. Dlužnice darovací smlouvou bezplatně převedla nemovitost na žalovanou, čímž jednoznačně došlo ke zkrácení možnosti uspokojení věřitelů, neboť v případě, že by k darování nedošlo, mohl tento majetek sloužit k uspokojení věřitelů. Žalovaná je matkou dlužnice, to je osobou blízkou, a tedy platí zákonná domněnka dle ust. § 240 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ), že dlužnice byla v době převodu nemovitostí v úpadku. Žalobkyně má za to, že darovací smlouva naplňuje znaky neúčinného právního úkonu ve smyslu ust. § 240 IZ, to je právního úkonu bez přiměřeného protiplnění, přičemž úkon byl učiněn v zákonné lhůtě ve smyslu ust. § 240 odst. 3 IZ.

Žalovaná v písemném procesním stanovisku uvedla, že byt koupila jménem dcery, jelikož tato měla nájemní smlouvu a mohla byt odkoupit jako první v pořadí. Byt neobývala a koupit si ho nechtěla. Žalovaná investovala do bytu, jakož i dcera Lucie Neumanová. Žalovaná nevěděla o finanční situaci dlužnice. Kdyby tuto skutečnost věděla, učinila by přepis bytu ihned. Dlužnici bylo povoleno oddlužení splátkovým kalendářem s tím, že věřitelé budou uspokojení ve výši 100 %.

Žalovaná se k ústnímu jednání konanému dne 09.10.2014, ačkoliv byla řádně a včas k jednání předvolána, bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v její nepřítomnosti.

Zákonem č. 89/2012 Sb. občanským zákoníkem (o. z.) byl s účinností od 01.01.2013 zrušen zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (obč. zák.). S přihlédnutím k ust. § 3028 o. z. se pro právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakožto i pro práva a povinnosti z nich vzniklých, použijí dosavadní právní předpisy (tedy občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2012).

Odpůrčí nárok se prosazuje odpůrčí žalobou, kterou uplatňuje pouze insolvenční správce. Předpokladem vyhovění odpůrčí žalobě dle insolvenčního zákona je včasné podání odpůrčí žaloby, a to ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku, naplnění jedné ze skutkových podstat, kterými jsou 1) právní úkony bez přiměřeného protiplnění (§ 240 IZ), 2) zvýhodňující právní úkony (§ 241 IZ) a 3) úmyslně zkracující právní úkony (§ 242 IZ). Dalším předpokladem vyhovění odpůrčí žalobě je, že právní úkon byl uskutečněný v rozhodné době před zahájením insolvenčního řízení.

Soud nejprve posuzoval, zda odpůrčí žaloba byla podána ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku (§ 239 odst. 3 IZ). Usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 31 INS 18591/2013-A9 ze dne 04.09.2013 byl zjištěn úpadek dlužnice a insolvenční správkyní ustanovena žalobkyně. S ohledem na skutečnost, že žaloba byla soudu doručena dne 27.11.2013, soud učinil závěr o včasnosti podání odpůrčí žaloby a z výše uvedeného usnesení rovněž učinil závěr o aktivní legitimaci žalobkyně.

Darování nemovitostí žalované dlužnicí v době, kdy byla dlužnice již v úpadku, je dle ust. § 240 IZ právním úkonem bez přiměřeného protiplnění. V případě, že se jedná o právní úkon učiněný ve prospěch osoby blízké, má se za to, že právní úkon je úkonem, který dlužnice učinila v době, kdy byla v úpadku. Soud tedy zjišťoval, zda jsou splněny předpoklady naplnění zákonných znaků této skutkové podstaty.

V dané věci nebylo sporu o skutečnosti, že žalovaná je matkou dlužnice, což bylo rovněž zjištěno fotokopií rodného listu dlužnice.

S ohledem na to, že jde o právní úkon mezi dlužnicí a osobou jí blízkou, jde o skutečnost, které svědčí zákonná domněnka, a proto nepotřebuje důkazu o tom, že se jednalo o právní úkon, který byl dlužnicí učiněn v době, kdy byl v úpadku (§ 241 odst. 2. IZ). Úpadek se tedy předpokládá a bylo na žalované, aby tuto skutečnost vyvrátila, což žalovaná neučinila.

Dalším předpokladem splnění předpokladů vyhovění odpůrčí žalobě dle insolvenčního zákona je skutečnost, že právní úkon byl učiněn v době tří let před zahájením insolvenčního řízení (§ 241 odst. 4 IZ). Splnění tohoto předpokladu bylo prokázáno návrhem na zahájení insolvenčního řízení dlužníka, ze kterého bylo zjištěno, že insolvenčního řízení bylo zahájeno vyhláškou č. j. KSOS 31 INS 18591/2013 dne 02.07.2013, tedy k uskutečnění právního úkonu došlo v zákonem stanovené lhůtě.

Smlouvou o darování nemovitostí ze dne 02.04.2012 bylo zjištěno, že dlužnice darovala žalované nemovitosti specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že vklad práva byl povolen rozhodnutím č. j. V 438/2012-831 s právními účinky vkladu ke dni 03.04.2012. Výše uvedený právní úkon byl tak posouzen jako právně platný úkon, a to darovací smlouva dle ust. § 628 obč. zák.

V dané věci tedy bylo zjištěno, že dlužnice darovala nemovitosti v době, kdy byla dlužnice v úpadku, čímž došlo ve smyslu ust. § 241 IZ k naplnění skutkové podstaty právního úkonu bez přiměřeného protiplnění.

Procesní obranu žalované, že měla vědomost o finanční situaci dlužnice a skutečnost, že dlužnici bylo schváleno oddlužení splátkovým kalendářem, je pro rozhodnutí v této věci bezprávního významu, jakožto i skutečnost, že dlužnice v bytě nebydlela. Rovněž skutečnost, že se žalovaná podílela na rekonstrukci bytové jednotky, je pro rozhodnutí o neúčinnosti právního úkonu bez významu. Soud v této souvislosti poukazuje na ust. § 237 odst. 4 IZ, dle kterého v případě, že bylo z neúčinného právního úkonu dlužníkovi plněno a není-li toto plnění v majetkové podstatě rozpoznatelné či se v ní nenachází, považuje se pohledávka, která poskytnutím plnění vznikla, za přihlášenou pohledávku a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky.

S ohledem na výše uvedenou skutečnost soud v písemném vyhotovení rozsudku neuvádí skutková zjištění z listin, které žalovaná do spisu předložila, a byly provedeny k důkazu.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst 1 o.s.ř., dle kterého by žalobkyně, která měla ve věci zcela procesní úspěch, měla právo na její náhradu vůči žalované. Jelikož se žalobkyně náhrady nákladů řízení vzdala, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

V Ostravě dne 09.10.2014

Mgr. Jana Martínková, v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Marcela Šurabová