31 ICm 347/2012
Jednací číslo: 31 ICm 347/2012-51 Sp.zn. ins. řízení: KSOS 31 INS 1214/2011

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Paučkovou ve věci žalobce: ČEZ Distribuce, a.s., IČ 24729035, se sídlem Teplická 874/8, 405 02, Děčín IV-Podmokly, zastoupeného doc. JUDr. Mgr. Janou Navrátilovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Praha 8, Karlín, Prvního Pluku 206/7, PSČ 180 00, proti žalovaným: 1) JUDr. Viliam Vidovič, Příčná 10, 787 01 Šumperk, insolvenční správce dlužníka Vladimíra anonymizovano , anonymizovano , bytem a místem podnikání Na Středisku 378, 790 01 Jeseník-Bukovice, 2) Vladimír Dohnal, anonymizovano , bytem a místem podnikání Na Středisku 378, 790 01 Jeseník-Bukovice, o určení popřené nevykonatelné pohledávky,

takto:

I. Určuje se, že žalobce má za dlužníkem Vladimírem Dohnalem, IČ 47851252, anonymizovano , bytem a místem podnikání Jeseník-Bukovice, Na Středisku 378, pohledávku z titulu náhrady škody za neoprávněný odběr elektrické energie v odběrném místě č. 6448884, Jeseník, Rejvízská 15, v odběrném místě č. 6449212, Jeseník, Rejvízská 15, a v odběrném místě č. 6449238, Jeseník, Rejvízská 431, ve výši 1.505.793 Kč.

II. Žalobce a žalovaný 1) nemají navzájem právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný 2) je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 19.101 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Doc. JUDr. Mgr. Jany Navrátilové, Ph.D., advokátky.

Odůvodnění:

Žalobce podal dne 08.02.2012 u Krajského soudu v Ostravě žalobu, dle které se domáhal určení, že žalobce má za dlužníkem pohledávku z titulu náhrady škody za neoprávněný odběr elektrické energie v odběrných místech tak, jak je specifikováno v žalobním petitu, v celkové výši 1.505.793 Kč. Žalobu odůvodnil tak, že přihláškou ze dne 24.11.2011 žalobce uplatnil v insolvenčním řízení pohledávku ve výši 1.505.793 Kč z titulu náhrady škody za neoprávněný odběr v odběrném místě Rejvízská 15, Jeseník, odběrné místo č. 6448884, místo spotřeby č. 2779342, odběrné místo č. 6449212, a dále v odběrném místě Rejvízská 431, Jeseník, odběrné místo č. 6449238, místo spotřeby č. 2779363. Při přezkumném jednání 11.01.2012 insolvenční správce i dlužník popřeli uvedenou přihlášenou pohledávku z důvodu neprokázání právního nároku na zaplacení. Dne 13.01.2012 obdržel věřitel od insolvenčního správce vyrozumění o výsledku přezkumného jednání. Žalobce uzavřel s dlužníkem jako odběratelem dne 21.02.2008 smlouvu o připojení odběrného místa k síti nízkého napětí na uvedená odběrná místa.

Pokud jde o odběrné místo č. 6449212 na adrese Rejvízská 15, Jeseník, pak žalobce uvádí, že dne 10.11.2011 zjistil neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 odst. 1 písm. e) bod 1 zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění. Byl zjištěn zásah do prostředků proti neoprávněné manipulaci, konkrétně provozních plomb na zákrytovém plechu rozvaděče, které byly vypíchané a zpětně narafičené. Byl zjištěn neoprávněný zásah do úředních značek na elektroměru výrobní číslo 14495783, kde úřední značky nesly stopy po násilném rozevírání za účelem uvolnění opředeného ocelového drátku. Elektroměr vykazoval znaky neoprávněné manipulace. Elektroměr byl v zajištěném stavu demontován a předán do autorizovaného metrologického střediska k přezkoumání správnosti měření elektrických veličin. Následně byl elektroměr předán soudnímu znalci, který jako první zasahuje pod kryt měřícího ústrojí elektroměru. Neoprávněným odběrem elektřiny v tomto odběrném místě způsobil dlužník žalobci škodu ve výši 1.056.997 Kč včetně DPH. Tato škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 1.046.782 Kč, vypočítané dle § 98a odst. 1a zákona č. 458/2000 Sb., § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. odst. 1 až 11, a z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši 10.215 Kč včetně DPH vypočtených dle § 9/12 vyhlášky č. 82/2011 Sb. Na celkovou částku žalobce vystavil fakturu č. 9126507720 s datem splatnosti 13.12.2011, dlužník však ničeho nezaplatil. V předmětném případě nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny ze sítě, proto je náhrada škody vypočtena dle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. na základě parametrů, které žalobce specifikuje v žalobě. Doba trvání neoprávněného odběru nebyla zjištěna a pak neoprávněný odběr trval ode dne předposledního pravidelného odečtu dne 14.09.2010 do konce neoprávněného odběru pro potřeby vypočtu náhrady škody, tj. 22.09.2011, kdy bylo odběrné místo zajištěno proti další případné

ICM R neoprávněné manipulaci, doba trvání činí 373 dnů. Dle výpočtu uvedeného v žalobě pak škoda za neoprávněný odběr činí 1.046.782 Kč. Pokud jde o náklady související se zjištěním neoprávněného odběru, tyto byly vypočteny rovněž podle § 9/12 vyhlášky č. 82/2011 Sb., a to dvě hodiny výkonu práce související se zjištěním neoprávněného odběru při sazbě 932 Kč za hodinu bez DPH, náklady na vypracování znaleckého posudku ve výši 5.221 Kč, náklady na přezkoušení elektroměru ve výši 1.428 Kč. Celkem tedy náklady včetně DPH činí 10.215 Kč. Celková náhrada škody pak činí 1.056.997 Kč včetně DPH. Náklady pracovníků ČEZ Měření, s.r.o., byly společností ČEZ Měření, s.r.o., vyfakturovány společnosti ČEZ Distribuce, a.s., fakturou a jsou obsaženy ve vyfakturované částce spolu s dalšími neoprávněnými odběry. Faktura byla společnosti ČEZ Měření, s.r.o., zaplacena.

Pokud jde o odběrné místo č. 6449238 na adrese Rejvízská 431, Jeseník, pak dne 10.11.2011 zjistil žalobce zastoupený ČEZ Měření, s.r.o., v odběrném místě neoprávněný odběr s tím, že kontrolou techniků byl zjištěn neoprávněný zásah do prostředků proti neoprávněné manipulaci ve stejném rozsahu jako v předchozím případě. Neoprávněným odběrem elektřiny v odběrném místě způsobil dlužník žalobci škodu ve výši 214.565 Kč včetně DPH, když tato škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 203.539 K a z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši 11.026 Kč včetně DPH dle výpočtů jako v předchozím případě, přičemž výpočet škody za neoprávněný odběr je uveden v žalobě. Pokud jde o náklady související se zjištěním neoprávněného odběru, pak tyto odpovídají třem hodinám výkonu práce při sazbě 932 Kč, náklady na vypracování znaleckého posudku ve výši 5.221 Kč, náklady na přezkoušení elektroměru ve výši 1.172 Kč. Celková náhrada škody pak činí 214.565 Kč včetně DPH. Rovněž v tomto případě náklady pracovníků ČEZ Měření, s.r.o., byly vyfakturovány společnosti ČEZ Distribuce, a.s., faktury jsou obsaženy ve vyfakturované částce spolu s dalšími neoprávněnými odběry. Faktura byla společnosti ČEZ Měření, s.r.o., zaplacena.

Pokud jde o odběrné místo č. 6448884 na adrese Rejvízská 15, Jeseník, pak dne 10.11.2011 zjistil žalobce zastoupený ČEZ Měření, s.r.o., v odběrném místě neoprávněný odběr elektřiny, a to v rozsahu, jak je uvedeno v předchozích případech. Neoprávněným odběrem elektřiny způsobil dlužník žalobci škodu v celkové výši 234.231 Kč včetně DPH, když tato škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny tak, jak je tento výpočet uveden v žalobě, a to ve výši 223.982 Kč. Pokud jde o náklady související se zajištěním neoprávněného odběru, pak tyto jsou vypočteny z dopravného 3 km při sazbě 9,30 Kč za kilometr, tedy 27,90 Kč bez DPH, dvě hodiny výkonu práce sazbě 932 Kč za hodinu, náklady na vypracování znaleckého posudku ve výši 5.221 Kč, náklady na přezkoušení elektroměru ve výši 1.428 Kč, celkem tedy náklady činí včetně DPH 10.249 Kč. Celková náhrada škody je pak 234.231 Kč včetně DPH. Náklady pracovníků ČEZ Měření, s.r.o., byly vyfakturovány společnosti ČEZ Distribuce, a.s., faktury jsou obsaženy ve vyfakturované částce spolu s dalšími neoprávněnými odběry. Faktura byla společnosti ČEZ Měření, s.r.o., zaplacena.

U nařízeného jednání žalobce doplnil, že odkazuje na svoji žalobu, a dále uvedl, že pokud v mezidobí, o čemž neměl informaci, bylo rozhodnuto trestním příkazem, pak odkazuje na ustanovení § 135 o.s.ř., dle kterého je soud vázán rozhodnutím, zda a kým byl spáchán trestný čin. Dále k námitce žalovaného 2) žalobce vysvětlil, že elektroměr je zajištěn několika bezpečnostními systémy, pokud pracovníci zjistí podezření na neoprávněnou manipulaci, tak právě tito pracovníci elektroměr zajistí přelepkou a teprve následně dojde k demontáži. Tuto přelepku může sejmout pouze znalec. Toto vysvětlení učinil žalobce k námitce žalovaného 2),

ICM R dle kterého s odkazem na stranu 4 znaleckého posudku, odstavec 2, se uvádí, že kryt elektroměru je proti neoprávněné demontáži přelepen přelepkou s logem ČEZ. Žalobce navrhl, aby žalobě bylo v celém rozsahu vyhověno, návrh je důvodný, jednoznačně bylo prokázáno, že došlo k neoprávněnému odběru na třech odběrných místech, žalobci vznikla škoda vypočtená dle zákonné úpravy.

Žalovaný 1) se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 28.04.2013, kdy pouze uvedl, že s žalobcem jedná o mimosoudním vyřešení sporu, neboť žalovaný 1) byl dlužníkem informován, že dne 03.04.2013 byl vydán Okresním soudem v Jeseníku trestní příkaz, sp.zn. 2 T 28/2013, kterým byl dlužník uznán vinným ze spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tzv. neoprávněným odběrem elektrické energie a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku. Trestním příkazem byla dlužníkovi uložena povinnost zaplatit žalobci částku 123.400 Kč z důvodu způsobené škody v důsledku neoprávněného odběru elektrické energie. Žalovaný 1) dále u nařízeného jednání uvedl, že s žalobou nesouhlasí, popírá nárok žalobce na zaplacení požadované částky, když dlužník se dle svého vyjádření neoprávněné manipulace s elektroměry nedopustil, a pak v důsledku tohoto nemohlo dojít ke škodě na straně žalobce.

Žalovaný 2) se k žalobě vyjádřil až u nařízeného jednání, kde předložil soudu originál trestního příkazu Okresního soudu v Jeseníku ze dne 03.04.2013, č.j. 2 T 28/2013-300. Dále žalovaný 2) uvedl, že s žalobou nesouhlasí, již v přípravném jednání na Policii ČR uváděl, že se neoprávněné manipulace s elektroměry nedopouštěl a nedopustil, tudíž žalobci nemohl způsobit škodu. Proti trestnímu příkazu se neodvolal vzhledem k tomu, že je více než dva roky v insolvenci a nemá sil čelit těmto rozhodnutím. Dále žalovaný 2) uvedl, že ve znaleckém posudku se uvádí, že kryt elektroměru je proti neoprávněné manipulaci přelepen přelepkou s logem ČEZ. Poté, co žalobce tuto skutečnost vysvětlil (pokud pracovníci zjistí podezření na neoprávněnou manipulaci, tak právě pracovníci elektroměr zajistí přelepkou a teprve následně dojde k demontáži, tuto přelepku může sejmout pouze znalec), žalovaný navrhl provést důkaz záznamem DVD s tím, aby bylo zřejmé, zda přelepky na elektroměru byly již od počátku, kdy došlo ke kontrole, popř. až následně byl elektroměr opatřen přelepkami tak, jak bylo vysvětleno žalobcem. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla zamítnuta, trvá na tom, že se neoprávněného zásahu a odběru elektrické energie nedopustil, žalobci nezpůsobil žádnou škodu, požadovaná částka ze strany žalobce je nepřiměřeně vysoká, když na všech odběrných místech má žalovaný 2) spotřebu do 200.000 Kč.

Ze spisu KSOS 31 INS 1214/2011, oddíl P, soud zjistil:

Z přihlášky pohledávky, že tato byla doručena příslušnému soudu dne 25.11.2011. Žalobce jakožto věřitel přihlásil pohledávku v celkové výši 1.505.793 Kč sestávající ze tří dílčích pohledávek, a to pohledávky č. 1 ve výši 1.056.997 Kč jako náhrada škody za neoprávněný odběr elektrické energie včetně nákladů na zjištění neoprávněného odběru v odběrném místě č. 6449212, pohledávky č. 2 ve výši 234.231 Kč jako náhrada škody za neoprávněný odběr elektrické energie včetně nákladů na zjištění neoprávněného odběru v odběrném místě č. 6448884 a pohledávky č. 3 ve výši 214.565 Kč jako náhrada škody za neoprávněný odběr elektrické energie včetně nákladů na zjištění neoprávněného odběru v odběrném místě č. 6449238. Přihláška pohledávky byla uplatněna v insolvenčním řízení dlužníka pod sp.zn. KSOS 31 INS 1214/2011 a je vedena pod číslem přihlášky P24.

ICM R

Seznamem přihlášených pohledávek, že přezkumné jednání se konalo dne 11.01.2012. Přihlášená pohledávka 1.505.793 Kč byla v celém rozsahem popřena insolvenčním správcem i dlužníkem. Důvodem popření pohledávky věřitele bylo neprokázání právního nároku na zaplacení.

Podáním insolvenčního správce ze dne 11.01.2012, které bylo adresováno právnímu zástupci žalobce a doručeno tomuto dne 13.01.2012, označeným jako oznámení o popření pohledávky, že insolvenční správce oznámil, že na přezkumném jednání dne 11.01.2012 byla insolvenčním správcem i dlužníkem popřena pohledávka ve výši 1.505.793 Kč z důvodu neprokázání právního nároku na zaplacení. Dále toto oznámení obsahuje poučení o možnosti podat žalobu na určení pravosti popřené pohledávky.

Smlouvou o připojení odběrného místa k síti nízkého napětí (3x), že tato byla uzavřena mezi zákazníkem-žalovaným 2) a ČEZ Distribuce, a.s.,-žalobcem dne 21.02.2008 na odběrné místo Rejvízská 15, Jeseník, (2x) a dále na odběrné místo Rejvízská 431, Jeseník.

Protokolem o neoprávněném odběru elektřiny (3x) vždy ze dne 21.11.2011, a to pro odběrné místo č. 6449212, odběrné místo č. 6449238, odběrné místo č. 6448884, že dne 10.11.2011 byl kontrolou odběrného místa Rejvízská 15, Jeseník, (2x) a Rejvízská 431, Jeseník, zjištěn neoprávněný odběr elektřiny naplňující ustanovení § 51 odst. 1 písm. e) bod 1 zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění. Kontrolou pracovníků za přítomnosti pana Vladimíra anonymizovano bylo zjištěno, že elektroměrový rozvaděč je umístěn na nepřístupném místě uvnitř objektu. Kontrolou techniků byl zjištěn neoprávněný zásah do prostředků proti neoprávněné manipulaci, konkrétně provozních plomb na zákrytovém plechu elektroměrného rozvaděče, které byly vypíchané a zpětně narafičené. Po následné demontáži zákrytového plechu byl zjištěn neoprávněný zásah do úředních značek na elektroměru výrobní číslo 14495783 (odběrné místo 6449212), na elektroměru výrobní číslo 92004582 (odběrné místo 6448884), kdy obě úřední značky mají přerušený opěrný drátek, v důsledku čehož neplní svoji funkci.

Osvědčením o výsledku ověření ze dne 21.11.2011, že elektroměry (3x v odběrných místech) nesplňují požadavky stanovené certifikátem schválení typu a výsledky zjištění při metrologické zkoušce jsou, že elektroměr má neplatné úřední značky, elektroměr má znehodnocené úřední značky. Toto osvědčení o výsledku měření vydalo ČEZ Měření, s.r.o., autorizované metrologické středisko.

Ze znaleckých posudků ke každému odběrnému místo-znalecký posudek č. 393/2011 k odběrnému místu č. 6449238, znalecký posudek č. 392/2011 k odběrnému místu č. 6448884 a znalecký posudek č. 394/2011 k odběrnému místu č. 6449212, zejména z odstavce III. Nález-zjištěné skutečnosti a odstavce IV. Závěr bylo zjištěno kromě jiného, že obě úřední značky mají přerušený opředený ocelový drátek, v důsledku čehož neplní svoji funkci. Oba šrouby mají zhmožděné drážky hlav, což svědčí o jejich neopatrném povolování, resp. utahování, možná i nevhodným nástrojem. Kryt elektroměru je zajištěn proti neoprávněné demontáži přelepkami dělící roviny s logem ČEZ. Po sejmutí úředních značek a po přeříznutí bezpečnostních plomb (přelepek) byl demontován kryt. Optickým zkoumáním bylo zjištěno, že obě plomby mají vytlačen na lícové straně symbol a na rubové straně symbol K11, obě úřední značky jsou poškozené, mají vždy na jednom vstupu do plomby přerušené, přeštípnuté závěsné očko nástrojem s protilehlými čelistmi (štípací kleště). Obě plomby jsou

ICM R deformovány. V místě přerušení závěsného očka z boku je veden vpich nějakým ostrým špičatým nástrojem, např. jehla. Po demontáži čelního panelu znalec zjistil, že hrany okének obou číselníků čelního panelu jsou zhmožděné a sloužily jako opora nástroji nebo předmětu použitému k násilnému přetočení kotoučů obou číselníků. Bylo provedeno optické zkoumání obou číselníků, při němž byly zjištěny zejména na kotoučích zleva obou číselníků vrypy, které vznikaly při násilném přetočení kotoučů obou číselníků za použití blíže nezjištěného nástroje nebo předmětu. Dle závěru znaleckého posudku pak lze na základě uvedeného zkoumání konstatovat, že v důsledku neoprávněného zásahu do zkoumaného elektroměru došlo k neoprávněnému odběru elektřiny z elektrizační soustavy. Obě úřední značky jsou poškozené, na kotoučích obou číselníků se nacházejí stopy, které svědčí o násilném přetočení obou číselníků. Provozní značka z krycího plechu elektroměrového rozvaděče je poškozená.

Daňovým dokladem-faktura č. 9126507720 bylo zjištěno, že žalobce tento zaslal žalovanému 2), vyfakturována byla částka 1.056.997 Kč z důvodu náhrady škody za neoprávněný odběr a náklady spojené se zjišťováním neoprávněného odběru, datum splatnosti 13.12.2011. Daňovým dokladem-faktura č. 9126507790 bylo zjištěno, že tuto vystavil žalobce žalovanému 2) na částku 234.231 Kč z důvodu náhrady škody za neoprávněný odběr a náklady spojené se zjišťováním neoprávněného odběru, datum splatnosti 13.12.2011. Daňovým dokladem-faktura č. 9126507721 bylo zjištěno, že tuto vystavil žalobce žalovanému 2) na částku 214.565 Kč z důvodu náhrady škody za neoprávněný odběr a náklady spojené se zjišťováním neoprávněného odběru, datum splatnosti 13.12.2011.

Trestním příkazem Okresního soudu v Jeseníku ze dne 03.04.2013, č.j. 2 T 28/2013-300, bylo zjištěno, že Vladimír Dohnal byl uznán vinným, že v době nejméně od 14.09.2010 do 10.11.2011 v Jeseníku na odběrných místech č. 6449212, č. 6448884 a č. 6449238 jako odběratel elektrické energie v úmyslu opatřit si nedovoleným způsobem majetkový prospěch při odečtech spotřeby elektrické energie, jakož i při následné úhradě plateb za odebranou elektrickou energii zatajil dodavateli elektrické energie neoprávněnou manipulaci a zásah do měřící soustavy dle instalovaných elektroměrů tak, jak jsou zde uvedeny, spočívající v násilném přetáčení číselníku ze strany dosud nezjištěné osoby, které vedlo k ovlivnění měření spotřeby odebrané elektrické energie, kdy odečet vykazoval nižší než skutečně jím spotřebovanou elektrickou energii, přičemž se ke škodě společnosti ČEZ Distribuce, a.s., IČ 27232425, obohatil o částku ve výši 123.400 Kč, která odpovídá hodnotě jím odebrané, avšak neuhrazené v plném rozsahu elektrické energie, tedy sebe obohatil tím, že zamlčel podstatné skutečnosti a způsobil tak na cizím majetku větší škodu. Spáchal přečin podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku s tím, že výkon trestu byl podmíněně odložen a zkušební doba byla stanovena v trvání 2 let. Dále mu bylo uloženo, aby zaplatil poškozené ČEZ Distribuce, a.s., škodu ve výši 123.400 Kč a podle § 229 odst. 2 trestního řádu se poškozená ČEZ Distribuce, a.s., IČ 27232425, odkazuje se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Mezi stranami nebylo sporu o tom, že u Krajského soudu v Ostravě je pod sp.zn. KSOS 31 INS 1214/2011 vedeno insolvenční řízení dlužníka a že insolvenčním správcem dlužníka byl ustanoven žalovaný 1).

Předpokladem projednání žaloby je posouzení její včasnosti a dále okruhu účastníků. Jak bylo prokázáno, přezkumné jednání, na kterém byla popřena pohledávka žalobce, se

ICM R konalo dne 11.01.2012. Vyrozumění o popření pohledávky žalobce bylo právnímu zástupci žalobce doručeno dne 13.01.2012. Žaloba byla podána u příslušného Krajského soudu v Ostravě dne 08.02.2012, tedy včas (§ 198 insolvenčního zákona). Žaloba byla podána správně proti insolvenčnímu správci i proti dlužníkovi, jelikož oba přihlášenou pohledávku žalobce popřeli (§ 198 odst. 1 věta druhá insolvenčního zákona).

Pokud jde o nárok žalobce, a to na náhradu škody způsobené neoprávněným odběrem elektrické energie a nákladů na zjištění neoprávněného odběru v celkové částce 1.505.793 Kč, pak tento soud shledal důvodným.

V řízení bylo nesporným, že žalovaný 2) jako dlužník je odběratelem na odběrném místě č. 6449212 a na odběrném místě č. 6448884 na adrese Rejvízská 15, Jeseník, a dále na odběrném místě č. 6449238 na adrese Rejvízská 431, Jeseník. Dále bylo nesporné, že dne 10.11.2011 zjistil žalobce zastoupený ČEZ Měření, s.r.o., v těchto odběrných místech neoprávněný odběr elektřiny z elektrické soustavy dle § 51 odst. 1 písm. e) bod 1 zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění, když byl zjištěn neoprávněný zásah do prostředků proti neoprávněné manipulaci, konkrétně provozních plomb na zákrytovém plechu elektroměrového rozvaděče, která byla vypíchaná a zpětně narafičená tak, jak vyplynulo následně i ze znaleckých posudků na každé odběrné místo. Po demontáži zákrytového plechu byl zjištěn neoprávněný zásah do úředních značek, kde úřední značky nesly na svém povrchu na obvodu stopy po násilném rozevírání za účelem uvolnění opředeného ocelového drátu. Na všech odběrných místech elektroměry vykazovaly stopy neoprávněné manipulace s elektroměrem. V důsledku tohoto zjištění pak žalobce vypočetl náhradu škody dle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., a to v odběrném místě č. 6449212 ve výši 1.046.782 Kč s tím, že další náklady související se zjištěním neoprávněného odběru v tomto odběrném místě dle § 9 odst. 12 citované vyhlášky byly žalobcem uplatněny ve výši 10.215 Kč, celkem tedy byla náhrada škody vyčíslena částkou 1.056.997 Kč včetně DPH. V odběrném místě č. 6449238 byla náhrada škody dle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. žalobcem vypočtena částkou 203.539 Kč a náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vypočteny dle § 9 odst. 12 citované vyhlášky částkou 11.026 Kč, celková náhrada škody pak činila 214.565 Kč včetně DPH. V odběrném místě č. 6448884 byla náhrada škody dle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. žalobcem vypočtena částkou 223.982 Kč a náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vypočteny dle § 9 odst. 12 citované vyhlášky částkou 10.249 Kč, celková náhrada škody pak činila 234.231 Kč včetně DPH. Žalovanému 2) jako dlužníkovi žalobce vyfakturoval uvedené částky třemi fakturami se splatností u každé dne 13.12.2011, přičemž žalovaný 2) jako dlužník žádnou z faktur neuhradil.

Popěrný úkon žalovaných 1) a 2) spočíval v tvrzení, že nárok žalobce není důvodný z důvodu neprokázání právního nároku na zaplacení, aniž by při přezkumném jednání, které se konalo dne 11.01.2012 tento popěrný úkon blíže specifikovali. U nařízeného jednání pak žalovaní 1) a 2) upřesnili své stanovisko, tedy že neuznali nárok žalobce ve smyslu toho, že tvrdili, že žalovaný 2) popřel nárok žalobce na zaplacení požadované částky, když žalovaný 2) dle svého vyjádření se neoprávněné manipulace s elektroměry nedopustil, a tak v důsledku toho nemohlo dojít ke škodě na straně žalobce.

Žalovaný 1) a žalovaný 2) v průběhu řízení nerozporovali nárok žalobce, pokud jde o zjištění, že došlo skutečně k neoprávněnému odběru elektřiny z elektrizační soustavy v jednotlivých odběrných místech a rovněž nerozporovali tvrzení žalobce a jím doložené

ICM R výpočty dle vyhlášky č. 82/2011 Sb. ohledně náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny v jednotlivých odběrných místech a dále za náklady související se zjištěním neoprávněného odběru. V tomto smyslu je třeba uvést, že lze v této části vycházet ze skutkových tvrzení žalobce a jím doložených listinných podkladů ohledně zjištění neoprávněného odběru elektřiny a stanovení celkové náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny tak, jak byl doložen výpočtem škody vzniklé neoprávněným odběrem elektřiny.

K námitce žalovaných 1) a 2) se tedy soud zabýval tím, zda (žalovaný 2/ tvrdil, že se nedopustil neoprávněné manipulace s elektroměry) je možné žalobě vyhovět.

Soud odkazuje na zjištění z trestního příkazu Okresního soudu v Jeseníku ze dne 03.04.2013, kterým bylo rozhodnuto o vině žalovaného 2) tak, jak vyplývá ze zde uvedené kvalifikace přečinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. K arguemtnace žalobce pak soud odkazuje na ustanovení § 135 odst. 1 o.s.ř., dle kterého je soud vázán rozhodnutím příslušného orgánu o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. S ohledem na pravomocný trestní příkaz je třeba jednání žalovaného 2) v tomto konkrétním případě posuzovat v předmětném řízení dle citovaného trestního příkazu a zákonného ustanovení § 135 odst. 1 o.s.ř. Dále soud zdůrazňuje, že argumentace žalovaných 1), 2), zejména argumentace žalovaného 2), který tvrdil, že se neoprávněné manipulace s elektroměry nedopustil, je pro posouzení odpovědnosti žalovaného 2) irelevantní.

V dané věci nárok žalobce vyplývá ze zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění, energetický zákon, a výše náhrady škody a náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byla vypočtena dle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. Dle energetického zákona má majitel odběrného místa objektivní odpovědnost za stav odběrného místa, včetně měřícího zařízení. Jak bylo již výše uvedeno, žalobce neoprávněný odběr jednoznačně prokázal, byl prokázán i způsob napadení elektroměrů a cíl zásahu. Neoprávněný odběr elektřiny ze zjištěných skutečností je jednoznačně prokázán s tím, že tento vedl k neoprávněnému odběru elektřiny. Jak bylo výše uvedeno, mezi žalobcem a žalovaným 2) byl založen smluvní vztah o dodávce a odběru elektrické energie, pak jsou splněny všechny podmínky odpovědnosti žalovaného 2) (odběratele) za vzniklou škodu, když byl skutečně v řízení daným způsobem zjištěn neoprávněný odběr ve všech třech odběrných místech, a to dle § 51 odst. 1 písm. e) bod 1 zákona č. 458/2000 Sb. Pak je dána odpovědnost žalovaného 2) za škodu vzniklou žalobci neoprávněným odběrem a žalovaný 2) je povinen nahradit škodu ve výši vypočtené dle platných právních předpisů. Soud zdůrazňuje, že institut, který je předmětem sporu, tedy nárok žalobce na úhradu náhrady škody v důsledku neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy, je institutem zvláštního druhu odpovědnosti, jde o odpovědnost objektivního charakteru, kdy odběratel elektrické energie, tedy osoba ve smluvním vztahu k dodavateli elektrické energie, odpovídá dodavateli elektrické energie za škodu vzniklou neoprávněným odběrem. Právní předpis žádný liberační důvod pro tento případ ani nezná, když se jedná o odpovědnost objektivní, proto argumentace žalovaného 2), že se neoprávněné manipulace a neoprávněného odběru nedopustil, je irelevantní. Právní předpis zákon č. 458/2000 Sb., na základě kterého žalobce uplatňuje svůj nárok v rovině úpravy vzájemných vztahů mezi dodavatelem a odběratelem, je lex specialis k ustanovením občanského zákoníku. Nárok žalobce tak nelze posuzovat podle ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu porušením právních povinností žalovaného 2) a nelze aplikovat ustanovení § 420

ICM R občanského zákoníku ani § 415 občanského zákoníku, když jak bylo výše uvedeno, institut, který je předmětem tohoto sporu, je institutem zvláštního druhu odpovědnosti, kdy se jedná o odpovědnost objektivního charakteru, a pak jsou zcela irelevantní námitky zejména žalovaného 2), že se neoprávněné manipulace s elektroměry nedopustil. V konkrétní věci odběratel, tedy žalovaný 2), osoba ve smluvním vztahu k dodavateli elektrické energie, odpovídal dodavateli za vzniklou škodu neoprávněným odběrem.

Pokud jde o výši škody, jak bylo výše uvedeno, tato v podstatě nebyla ze strany žalovaných kvalifikovaným způsobem zpochybněna. Náhrada škody je vypočtena způsobem stanoveným prováděcím předpisem, tj. vyhláškou č. 82/2011 Sb., pro období ode dne následujícího po dni posledního odečtu do dne, kdy byl zjištěn neoprávněný zásah a neoprávněný odběr elektrické energie. Vyhláška č. 82/2011 Sb. je prováděcí předpis k zákonu č. 458/2000 Sb. a na výpočet žalobce lze v plném rozsahu odkázat, tento považuje soud za nezpochybněný. Pokud jde o nárok na náhradu nutných výdajů spojených se zjištěním neoprávněného odběru, tento byl žalobcem uplatněn správně ve smyslu ustanovení § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., když ani k tomuto výpočtu ze strany žalovaných nedošlo k uplatnění relevantních námitek.

Pokud žalovaný 2) argumentoval tím, že ve třech odběrných místech je spotřeba do výše 200.000 Kč, pak soud s ohledem na shora uvedené zdůrazňuje, že aplikace speciálního zákona má přednost před občanským zákoníkem, podle nějž se postupuje jen tehdy, neobsahuje-li zvláštní zákon vlastní právní úpravu. Pokud jde o zákon č. 458/2000 Sb., tento vychází dle ustanovení § 51 z předpokladu, že neoprávněný odběratel je povinen uhradit skutečně vzniklou škodu. Teprve nelze-li vzniklou škodu stanovit, je náhrada škody vypočtena způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. I z toho jednoznačně vyplývá základní princip nároku na vzniklou škodu, a to reparaci skutečné škody, tedy toho, o co se majetková sféra poškozeného neoprávněným odběrem zmenší. Pokud nelze vzniklou škodu zjistit, jak tomu je v tomto konkrétním případě, platí fikce výpočtu náhrady škody vypočtená způsobem stanoveným prováděcím předpisem, jak se stalo v konkrétním případě. Na nárok žalobce nemá vliv ani fakt, že již v trestním řízení trestním příkazem byl žalovaný 2) zavázán zaplatit žalobci částku 123.400 Kč. Je třeba uvést, že trestní příkaz byl vydán s ohledem na svůj charakter bez rozsáhlejšího důkazního řízení a v trestním řízení existují pro rozhodnutí o náhradě škody jiná kritéria než v předmětném řízení, kde náhrada škody v konkrétní věci je posuzována dle energetického zákona, což je zvláštní zákonné ustanovení. Navíc, jak vyplývá z trestního příkazu, ve zbytku svého nároku byl žalobce odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Částka, kterou byl žalovaný 2) zavázán uhradit v rámci trestního řízení, nemá vliv ani na předmět tohoto sporu o určení, že žalobce má za dlužníkem pohledávku v celkové výši 1.505.793 Kč. Tato pohledávka v této celkové výši doposud existuje, žalovaný 2) doposud ničeho neuhradil. Ze strany žalovaných nedošlo ke zpětvzetí popření pohledávky žalobce v rozsahu přiznaném pravomocným trestním příkazem. Jediný důsledek, který z výše uvedeného vyplývá, je, že pohledávka žalobce se stala v rozsahu 123.400 Kč pohledávkou vykonatelnou.

Z důvodů výše uvedených, kdy soud posuzoval odpovědnost žalovaného 2) z hlediska objektivní odpovědnosti při zjištěném skutkovém stavu, tedy existence neoprávněného odběru elektrické energie, byl zamítnut důkazní návrh žalovaného 2) záznamem DVD za účelem, aby bylo zřejmé, zda nálepky na elektroměru byly již zpočátku, kdy došlo ke kontrole, popř. až

ICM R následně byl elektroměr přelepkami opatřen. Navíc je třeba uvést, že k této skutečnosti se zástupce žalobce kvalifikovaně vyjádřil a věc objasnil.

Z důvodů výše uvedených soud žalobě vyhověl.

O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovaným 1) bylo rozhodnuto negativně dle § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití § 7 odst. 1 insolvenčního zákona a § 202 odst. 1 insolvenčního zákona.

O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovaným 2) bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití § 7 odst. 1 insolvenčního zákona a § 202 odst. 1 věta druhá insolvenčního zákona. Ve sporu byl žalobce úspěšný, proto má vůči žalovanému 2) právo na náhradu nákladů řízení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení dle § 9 odst. 4 písm. c) a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/96 Sb. ve výši 3.100 Kč za jeden úkon právní služby. Právní zástupce žalobce učinil tři úkony právní služby, tj. převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a účast u jednání, odměna tedy celkem činí 9.300 Kč. Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky za každý úkon právní služby režijní paušál á 300 Kč, tedy 900 Kč. Dále má žalobce právo na náhradu za čas promeškaný cestou Brno-Olomouc a zpět dle § 14 odst. 1, odst. 3 citované vyhlášky ve výši 400 Kč (4x půlhodina). Cestovné za cestu Brno-Olomouc a zpět pak bylo přiznáno ve výši 1.054 Kč, když cestovné bylo účtováno a vypočteno v souladu s vyhláškou č. 472/2000 Sb. (cena nafty, délka trasy 160 km, průměrná spotřeba 8,2 litrů/100km). Náklady právního zastoupení pak představují 11.654 Kč. K tomu přísluší dle § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% DPH z této částky, tedy 2.447 Kč. Žalobce má dále právo na úhradu soudního poplatku ve výši 5.000 Kč. Celkem náklady ve výši 19.101 Kč je žalovaný 2) povinen zaplatit ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku j e odvolání p ř í p u s t n é ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Olomouc 25.09.2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Eva Paučková v.r. Vlasta Zezulová samosoudkyně

ICM R