31 ICm 3366/2015
31 ICm 3366/2015-37 KSOS 31INS 6334/2015

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Martínkovou ve věci žalobce Door Financial a.s., se sídlem Vyskočilova 1481/4, 140 00 Praha 4, IČO: 290 16 126, proti žalované Mgr. Lence Krčové, se sídlem Dobrovského 724, 738 01 Frýdek -Místek, insolvenční správkyni dlužníka Davida anonymizovano , anonymizovano , bytem Cholevova 1451/15, 700 30 Ostrava-Hrabůvka, zastoupené Mgr. Zuzanou Lubojackou, advokátkou se sídlem Dobrovského 724, 738 01 Frýdek-Místek, o určení existence nevykonatelné pohledávky

takto:

I. Určuje se, že žalobce má za dlužníkem Davidem Beilem, bytem Cholevova 1451/15, 700 30 Ostrava-Hrabůvka pohledávku č. 4 ve výši 327,20 Kč a pohledávku č. 8 ve výši 439,59 Kč.

II. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobce má za dlužníkem Davidem Beilem, bytem Cholevova 1451/15, 700 30 Ostrava-Hrabůvka pohledávku č. 2 ve výši 7.650,- Kč, pohledávku č. 3 ve výši 2.212,05 Kč, pohledávku č. 6 ve výši 6.250,-Kč a pohledávku č. 7 ve výši 1.510,36 Kč, se zamítá. isir.justi ce.cz

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 6.800,-Kč k rukám advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 27.08.2015 došlou soudu dne 27.08.2015 domáhal se žalobce vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že žalobce má za dlužníkem Davidem Beilem, bytem Cholevova 1451/15, 700 30 Ostrava-Hrabůvka (dále jen dlužník) pohledávku č. 2 ve výši 7.650,-Kč, pohledávku č. 3 ve výši 2.212,05 Kč, pohledávku č. 4 ve výši 327,20 Kč, pohledávku č. 6 ve výši 6.250,-Kč, pohledávku č. 7 ve výši 1.510,36 Kč a pohledávku č. 8 ve výši 439,50 Kč.

Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že přihláškou č. 1 uplatnil žalobce dne 20.05.2015 v insolvenčním řízení pohledávky za dlužníkem v celkové výši 42.614,90 Kč, které žalobci vznikly z titulu smlouvy o zápůjčce č. DFH 129823 ze dne 04.09.2014 (dále také jen Smlouva č. 1 ) a z titulu smlouvy o zápůjčce č. DFH 139620 ze dne 21.11.2014 (dále také jen Smlouva č. 2 ). Žalobci bylo dne 04.08.2015 doručeno oznámení žalované o tom, že na přezkumném jednání, které se konalo u nadepsaného soudu dne 29.07.2015, byly přihlášené dílčí pohledávky žalobce č. 2-4 a 6-8 žalovaným popřeny co do pravosti. Žalobce podal v zákonem stanovené lhůtě do 30 dnů od přezkumného jednání žalobu na určení pohledávky dle § 198 odst. 1 insolvenčního zákona. Přihláška podaná žalobcem pod č. 1 byla žalovanou popřena u dílčí pohledávky č. 2 ve výši 7.650,-Kč, u dílčí pohledávky č. 3 ve výši 2.212,05 Kč, u dílčí pohledávky č. 4 ve výši 327,20 Kč, u dílčí pohledávky č. 6 ve výši 6.250,-Kč, u dílčí pohledávky č. 7 ve výši 1.510,36 Kč, u dílčí pohledávky č. 8 ve výši 439,59 Kč, z důvodu neplatného ujednání o smluvních pokutách, poplatků a úroků. Žalobce s popřením pohledávek nesouhlasil, a to z důvodu, že dlužník uzavřel se žalobcem dne 04.09.2014 smlouvu o zápůjčce č. DFH 129823, na základě které mu žalobce poskytl zápůjčku ve výši 15.000,-Kč. Dlužník se zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit spolu s úrokem ve výši 3.000,-Kč, a to ve formě pravidelných týdenních splátek. Dále dlužník uzavřel se žalobcem dne 21.11.2014 smlouvu o zápůjčce č. DFH 139620, na základě které mu žalobce poskytl zápůjčku ve výši 15.000,-Kč a dlužník se zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit spolu s úrokem ve výši 3.000,-Kč. Rovněž ve formě pravidelných týdenních splátek. Vedle toho si dlužník v čl. C obou těchto smluv zvolil způsob splácení zápůjčky a jejího příslušenství formou hotovostního inkasa a uzavřel tak se žalobcem dohodu o hotovostním inkasu dle čl. K této smlouvy. Současně vzal na vědomí, že je oprávněn tuto dohodu bez udání důvodu vypovědět. Dle čl. N obou smluv se dlužník zavázal pro případ prodlení se zaplacením více než dvou týdenních splátek či jedné splátky po dobu delší než tři měsíce a/nebo pro případ zahájení insolvenčního řízení zaplatit žalobci okamžitě neuhrazenou část jistiny zápůjčky s tím, že okamžité zesplatnění nastává dnem následujícím po dni, ve kterém se zákazník ocitne v prodlení, resp. dnem zahájení insolvenčního řízení. V takové případě se jak jistina zápůjčky, tak i smluvní pokuty stávají okamžitě splatnými. V případě okamžitého zesplatnění v důsledku prodlení a/nebo zahájení insolvenčního řízení se dlužník zavázal k povinnosti zaplatit žalobci smluvní pokutu v částce rovnající se neuhrazené odměně za inkaso a neuhrazené části úroku, které by byl povinen žalobci zaplatit v případě, kdy by k okamžitému zesplatnění nedošlo.

Žalovaná v písemném procesním stanovisku uvedla, že ve smluvních podmínkách jsou uvedeny tři smluvní pokuty v případě zesplatnění zápůjčky, a to smluvní pokuta v částce rovnající se neuhrazené odměně za inkaso-dílčí pohledávka č. 2 a 6, smluvní pokuta v částce rovnající se neuhrazené části úroku-dílčí pohledávka č. 3 a 7, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení-dílčí pohledávka č. 4 a 8. Porušení povinnosti ze strany dlužníka je v tomto případě sankcionováno hned 3x, neboť výše uvedené smluvní pokuty jsou sjednány kumulativně, což je jednoznačně v rozporu s dobrými mravy. Tři druhy smluvních pokut v celkové výši 10.189,25 Kč oproti poskytnuté jistině ve výši 15.000,-Kč dle Smlouvy č. 1 a tři druhy smluvních pokut v celkové výši 8.199,95 Kč oproti poskytnuté jistině ve výši 15.000,-Kč dle Smlouvy č. 2 představují neúměrně vysoké utvrzení. Porušení dlužníkovy povinnosti řádně splácet je navíc sankcionováno už samotným okamžitým zesplatněním dlužné částky. Takto sjednané smluvní pokuty zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran k újmě dlužníka jakožto spotřebitele a jsou dle ust. § 1813 občanského zákoníku zakázané. Uplatňování takto sjednaných smluvních pokut je dále v rozporu s povinností jednat v právním styku poctivě zakotvené v ust. § 6 odst. 1 občanského zákoníku. Ke smluvní pokutě odpovídající neuhrazené odměně za inkaso (dílčí pohledávka č. 2 a 6) pak žalovaná dále namítla, že samotné ujednání o tzv. hotovostní variantě je v rozporu s dobrými mravy a je zakázáno dle ust. § 1813 občanského zákoníku. Žalovaná uvedla, že při jedné splátce ve výši 450,-Kč týdně, činí odměna za inkaso 150,-Kč, tedy částka převyšující úrok z úvěru a dosahující 1/3 celkové výše splátky.

K procesnímu stanovisku žalované žalobce uvedl, že ve smlouvách o zápůjčce nejsou sjednány žádné skryté sankce ani poplatky. Je v nich jednoznačně a přesně specifikováno jaká je výše zápůjčky, jakou částku je dlužník povinen vrátit, kolik činí úrok a dále také výši odměny za inkaso. Smluvní pokuty ve výši neuhrazeného úroku mají reparační charakter a jedná se o limitovanou náhradu škody, která žalobci vznikla tím, že vynaložil náklady na činnost obchodního zástupce, který k dlužníkům do domácnosti v termínu docházel vybírat jednotlivé splátky. Za tuto činnost žalobce obchodnímu zástupci zaplatil. Dlužník si zvolil hotovostní variantu splácení dluhu a tím mu vznikla dle smlouvy o půjčce povinnost zaplatit odměnu za inkaso, která činila u obou smluv 9.000,-Kč. Celková částka, tedy jistina, úroky, odměny a odměna za inkaso byla rozložena vždy do 60 týdenních hotovostních splátek po 450,-Kč. Navíc byl dlužník oprávněn dohodu o hotovostním inkasu s okamžitou účinností písemně vypovědět. Ke smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně žalobce uvedl, že výše smluvní pokuty je zcela odvislá od doby prodlení dlužníka a je přípustnou výší smluvní pokuty, kterou nelze hodnotit jako nepřiměřenou.

Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o.s.ř., když účastníci řízení s tímto postupem souhlasili.

Soud ve věci nejprve zjišťoval, zda byly splněny předpoklady, za nichž se soud může důvodností nároku uplatněného tzv. incidenční žalobou zabývat.

Usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 31 INS 6334/2015-A4 ze dne 18.05.2015 byl zjištěn úpadek dlužníka a insolvenční správkyní ustanovena žalovaná. Soud povolil řešení úpadku oddlužením.

Přihláškou č. P1 si žalobce jako věřitel č. 1 do insolvenčního řízení dlužníka přihlásil pohledávku v celkové výši 42.614,90 Kč. Tato pohledávka se sestávala z osmi dílčích pohledávek, a to z pohledávky: -č. 1 ve výši 13.151,15 Kč z titulu neuhrazené části jistiny a jejího příslušenství dle Smlouvy o zápůjčce č. DFH 139620 uzavřené dne 21.11.2014, -č. 2 ve výši 7.650,-Kč z titulu smluvní pokuty dle čl. N smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce ve výši neuhrazené části odměny za inkaso, -č. 3 ve výši 2.212,05 Kč z titulu smluvní pokuty dle čl. N smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce ve výši neuhrazené části úroku, -č. 4 ve výši 327,20 Kč z titulu smluvní pokuty dle čl. N smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce ve výši 0,1 % z neuhrazené jistiny půjčky denně, -č. 5 ve výši 11.074,55 Kč z titulu neuhrazené části jistiny a jejího příslušenství dle Smlouvy o zápůjčce č. DFH 129823 uzavřené dne 04.09.2014, -č. 6 ve výši 6.250,-Kč z titulu smluvní pokuty dle čl. N smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce ve výši neuhrazené části odměny za inkaso, -č. 7 ve výši 1.510,36 Kč z titulu smluvní pokuty dle čl. N smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce ve výši neuhrazené části úroku, -č. 8 ve výši 439,59 Kč z titulu smluvní pokuty dle čl. N smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce ve výši 0,1 % z neuhrazené jistiny půjčky denně.

Ze seznamu přihlášených pohledávek žalobce jako věřitele č. 1 bylo zjištěno, že žalovaná u přezkumného jednání konaného dne 29.07.2015 jako insolvenční správkyně popřela pohledávku přihlášenou v celkové výši 42.614,90 Kč ve výši 18.389,20 Kč, a to pohledávku č. 2 co do pravosti v plné výši, tj. 7.650,-Kč, pohledávku č. 3 co do pravosti v plné výši, tj. 2.212,05 Kč, pohledávku č. 4 co do pravosti v plné výši, tj. 327,20 Kč, pohledávku č. 6 co do pravosti v plné výši, tj. 6.250,-Kč, pohledávku č. 7 co do pravosti v plné výši, tj. 1.510,36 Kč a pohledávku č. 8 co do pravosti v plné výši, tj. 439,59 Kč z důvodu neplatného ujednání poplatků, úroků a smluvních pokut v spotřebitelské smlouvě.

Z vyrozumění o popření pohledávky ze dne 03.08.2015 bylo zjištěno, že žalovaná jako insolvenční správkyně vyrozuměla žalobce jako věřitele č. 1, že na přezkumném jednání konaném dne 29.07.2015 popřela pohledávku přihlášenou do řízení jako přihlášku č. P1, a to pohledávku č. 2 co do pravosti v plné výši, tj. 7.650,-Kč, pohledávku č. 3 co do pravosti v plné výši, tj. 2.212,05 Kč, pohledávku č. 4 co do pravosti v plné výši, tj. 327,20 Kč, pohledávku č. 6 co do pravosti v plné výši, tj. 6.250,-Kč, pohledávku č. 7 co do pravosti v plné výši, tj. 1.510,36 Kč a pohledávku č. 8 co do pravosti v plné výši, tj. 439,59 Kč z z důvodu neplatného ujednání poplatků, úroků a smluvních pokut v spotřebitelské smlouvě. Žalobce byl poučen, aby uplatnil u soudu právo na určení své pohledávky. Výše uvedené vyrozumění s poučením bylo žalobci doručeno dne 04.08.2015.

Po takto provedeném dokazování soud učinil závěr o splnění předpokladů, za nichž se soud může nárokem uplatněným incidenční žalobou zabývat (zjištění úpadku dlužníka, ustanovení žalované insolvenční správkyní, řádné přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení dlužníka, řádné popření přihlášené pohledávky insolvenční správkyní, řádné vyrozumění o popření). S ohledem na skutečnost, že přezkumné jednání se konalo dne 29.07.2015 a žaloba byla soudu doručena do datové schránky dne 27.08.2015, byl rovněž učiněn závěr o včasnosti podané žaloby (§ 198 odst. 1 IZ).

Po té, co soud učinil závěr o splnění výše uvedených předpokladů, zabýval se oprávněností nároku uplatněného incidenční žalobou.

V dané věci byla sporná skutečnost, zda smluvní pokuty byly platně ujednány. K prokázání této sporné skutečnosti soud provedl následující důkazy.

Ze smlouvy o zápůjčce č. DHF 139620 bylo zjištěno, že dne 21.11.2014 se dlužník jako vydlužitel a žalobce jako zapůjčitel dohodli na sjednání smlouvy o zápůjčce ve výši 15.000,-Kč a dlužník se zavázal zaplatit žalobci v souvislosti s touto zápůjčkou úrok ve výši 3.000,-Kč. Celková částka, kterou byl povinen dlužník zaplatit žalobci, tak činila částku 18.000,-Kč. Dlužník si zvolil poskytnutí jistiny zápůjčky a úhradu týdenních splátek celkové částky v hotovostní variantě, přičemž odměna za inkaso činila částku 9.000,-Kč. Dlužník tak byl povinen zaplatit žalobci celkem částku 27.000,-Kč formou rovnoměrných týdenních plateb ve výši 450,-Kč. V čl. N smlouvy bylo ujednáno okamžité zesplatnění, a to v případě, že se dlužník ocitne v prodlení se zaplacením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší tří měsíců. V případě okamžitého zesplatnění je dlužník povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu v částce rovnající se neuhrazené části odměny za inkaso, kterou by byl dlužník povinen zaplatit žalobci v případě, kdyby k okamžitému zesplatnění nedošlo. V případě okamžitého zesplatnění v důsledku zahájení insolvenčního řízení je dlužník povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu v částce rovnající se součtu neuhrazené části úroku a neuhrazené částky odměny za inkaso, které by byl dlužník povinen žalobci zaplatit v případě, kdyby k okamžitému zesplatnění nedošlo. V případě, že dlužník poruší svou povinnost, zaplatit neuhrazenou část jistiny zápůjčky dle tohoto odstavce, je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení v zákonné výši a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení s úhradou a náklady s vymáháním dlužné částky spojené, včetně nákladů externích inkasních agentur a nákladů na služby právního zastoupení.

Ze smlouvy o zápůjčce č. DFH 129823 ze dne 04.09.2014 bylo zjištěno, že se dlužník jako vydlužitel a žalobce jako zapůjčitel dohodli na sjednání smlouvy o zápůjčce ve výši 15.000,-Kč a dlužník se zavázal zaplatit žalobci v souvislosti s touto zápůjčkou úrok ve výši 3.000,-Kč, a to za stejných smluvních podmínek jako u smlouvy č. DFH 139620 včetně sjednání smluvních pokut.

Dne 01.01.2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník (dále jen o. z.), tj. zákon č. 89/2012 Sb., který zrušil zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (obč. zák.). Vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci jde o právní poměry vzniklé po 01.01.2014, bude použit o. z.

Insolvenční řízení je upraveno zákonem č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ).

Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

Dle ust. § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakožto i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

Dle ust. § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

Smlouva o zápůjčce uzavřená mezi žalobcem jako zapůjčitelem a dlužníkem byla právně kvalifikována jako zápůjčka dle ust. § 2390 o. z. Tyto smlouvy vzhledem k postavení dlužníka jako nepodnikající fyzické osoby dle ust. § 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na výše uvedené smlouvy se tak vztahují nejen ustanovení o. z., týkající se spotřebitelských smluv, ale také rovněž zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru.

Soud tedy z hlediska ustanovení o spotřebitelských smlouvách a výše uvedených ustanovení o. z. posuzoval platnost ujednání smluvních pokut ve smlouvách o zápůjčce, a to konkrétně platnost článku N.

Soud nejprve posuzoval platnost ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % z neuhrazených částí zápůjček.

Otázka přiměřenosti platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska souladu s dobrými mravy, byla již mnohokrát předmětem rozhodování dovolacího soudu a v této souvislosti soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 438/2005 ze dne 30.05.2007, ve kterém byla posuzována přiměřenost výše smluvní pokuty. Zatímco smluvní pokuta sjednaná ve výši 0,5 % denně z dlužné částky je posuzována jako platné ujednání, které je v souladu s dobrými mravy, ujednání o smluvní pokutě ve výši 1 % denně je považováno za neplatný právní úkon (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.06.2006, sp. zn. 33 Odo 447/2005, ze dne 27.07.2006, sp. zn. 33 Odo 810/2006, a ze dne 10.04.2001, sp. zn. 29 Cdo 1583/2000, uveřejněné v časopise Soubor rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 4 pod č. C 403). Dále v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.06.2004, sp. zn. 33 Odo 588/2003 bylo dále dovozeno, že smluvní pokutu lze platně sjednat i tak, že její výše se bude odvíjet též od doby, po kterou bude trvat porušení smluvní povinnosti a že na nepřiměřenost smluvní pokuty tak nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení, a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou denní sazbu smluvní pokuty. Soud při posuzování přiměřenosti výše smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky s ohledem na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu neměl důvod odchýlit se od ustálené judikatury Nejvyššího soudu a ujednání o smluvní pokutě vyhodnotil jako platné ujednání ve smyslu ust. § 2048 o. z. a žalobě v této výši jako důvodné vyhověl (pohledávka č. 4 a pohledávka č. 8).

Ujednání o smluvní pokutě představující paušalizovanou náhradu škody za ušlý zisk za odměnu na inkasu soud posoudil jako neplatné pro rozpor s dobrými mravy dle ust. § 580 o. z., neboť již samotné ujednání odměny za inkaso bylo posouzeno jako neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Ujednání o tzv. hotovostní variantě smlouvy o zápůjčce znamená významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch spotřebitele, které je dle ust. § 1813 o. z. zakázáno. Odměna za inkaso činí celkově částku 9.000,-Kč, což je částka, která převyšuje víc než polovinu reálně poskytnutého úvěru. Navíc je dlužník povinen platit tyto částky i v případě, kdy nedochází k reálnému inkasování prostřednictvím fyzických osob.

Navíc soud přihlédl k tomu, že prodlení dlužníka již bylo sankcionováno smluvní pokutou ve výši 0,1 % z dlužné částky, která byla posouzena jako platné ujednání. Požadavek na určení, že žalobce má za dlužníkem pohledávku z titulu této smluvní pokuty, je proto nedůvodný (pohledávka č. 2 a 6).

Rovněž ujednání o smluvní pokutě rovnající se neuhrazené části úroku, které by byl dlužník povinen zaplatit v případě, kdyby k okamžitému zesplatnění nedošlo, soud posoudil jako neplatné ujednání pro rozpor s dobrými mravy dle ust. § 580 o. z. Soud má za to, že toto ujednání vyžaduje orientaci v dalších souvisejících ujednáních obsažených v úvěrových podmínkách, když výše úroku byla zahrnuta ve splátce ve výši 450,-Kč, která se sestávala z jistiny, tak odměny za inkaso a částky odpovídající úroku. Zjištění smluvní pokuty tak vyžaduje matematický výpočet a průměrný spotřebitel nemohl v každém okamžiku vědět, kolik činí přesná výše smluvní pokuty. Lze tedy uzavřít, že ujednání o smluvní pokutě je nepřípustným ujednáním ve smyslu výše uvedených ustanovení a je absolutně neplatné. Požadavek na určení, že žalobce má za dlužníkem pohledávku z titulu této smluvní pokuty, je proto nedůvodný (pohledávka č. 3 a 7).

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. a účastníku, jenž měl ve věci neúspěch v poměrně nepatrné části (vyhovění žaloby dle výroku I. tohoto rozsudku), soud přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení se sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 6.200,-Kč za 2 úkony právní služby po 3.100,-Kč (převzetí věci a vyjádření k žalobě) dle ust. § 9 odst. 4 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb, z 2 režijních paušálů po 300,-Kč ve výši 600,-Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.

Podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobce povinen zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokátky žalované.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 20.07.2016

Mgr. Jana Martínková, v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Marcela Šurabová