31 ICm 2895/2014
Číslo jednací: 31 ICm 2895/2014-37 Sp.zn. ins. řízení: KSOS 31 INS 5681/2014

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Paučkovou, ve věci žalobce: ANO spořitelní družstvo, IČO 26137755, Koněvova 2660/141, 130 00 praha, zastoupen Mgr. Filipem Petrášem, advokátem, Sokolská 418, 760 01 Zlín, proti žalovanému: Mgr. Ing. Petra Hamplová Ph.D., IČO 74238001, Zahradní 13, 789 01 Zábřeh, insolvenční správkyně dlužníka Marty anonymizovano , anonymizovano , bytem Československé armády 664/53, 743 01 Bílovec, zastoupena Mgr. Pavlínou Jaškovou, advokátkou, Lužickosrbská 7, 787 01 Šumperk, o určení pravosti a výše pohledávky,

takto:

I. Žaloba, aby soud určil, že pohledávka žalobce za dlužníkem anonymizovano anonymizovano , anonymizovano , bytem Čs. armády 665/53, PSČ: 743 01, ve výši 44.957,04 Kč z titulu ,,smlouvy o úvěru č. 0066157 ze dne 31.1.2014, kterou žalobce přihlásil prostřednictvím přihlášky pohledávky do řízení vedeného Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. KSOS 31 INS 5681/2014 a jenž je vedena pod pořadovým číslem 12, je pravá co do celé výše, s e z a m í t á .

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 6.800 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Pavlíny Jaškové, advokátky.

Odůvodnění:

Žalobce podal dne 03.09.2014 žalobu, kdy se domáhal určení, že pohledávka žalobce za dlužníkem ve výši 44.957,04 Kč, tak jak je specifikováno v žalobním petitu, je pravá co do celé výše. Žalobce uvedl, že dlužnice uzavřela 31.01.2014 smlouvu o úvěru č. 0060157 na základě, které se žalobce zavázal poskytnout úvěr ve výši 30.000 Kč. Dlužnice se zavázala zaplatit úvěr společně s úrokem ve výši 15 %, úhradou za uzavření smlouvy ve výši 12.000 Kč, náhrady za vyhodnocení rizikovosti úvěru ve výši 4.950 Kč a vstupním vkladem 1 Kč. Dlužník se zavázal hradit částku měsíčními splátkami, celkem 20 splátek. Dlužník na úhradu zaplatil první splátku ve výši 3.297 Kč. Dle ujednání ve smlouvě došlo k splatnosti dosud neuhrazené celkové dlužné částky, tedy jistiny a příslušenstvím, které bylo tvořeno smluvním úrokem a poplatky jak uvedeno výše. Na přezkumném jednání 07.08.2014 byla pohledávka žalovanou popřena, co do výše 18.254,04 Kč a uznána ve výši 26.703 Kč. Žalobce obdržel 13.08.2014 vyrozumění žalované o popření pohledávky. Dle žalobce žalovaná zaměňuje roční procentní sazbu nákladů a úrok. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. 32 ICdo 12/2012 pak žalobce uvádí, že RPSN na spotřebitelský úvěr nelze zaměňovat s úrokem podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., dále žalobce uvádí, že nic nebrání tomu, aby si strany sjednaly další poplatky související s poskytnutím úvěru, když jeho sjednáním nedojde k porušení či obcházení zákona, nýbrž k úpravě vzájemných vztahů smluvních stran. Smlouva byla dle svého obsahu smlouvou platnou a neodporuje právní ochraně spotřebitele. V doplnění žaloby, které došlo soudu dne 28.07.2015 pak žalobce uvedl, že roční procentní sazba nákladů ve výši 108,543 % představuje pouze jeden z řady ekonomických ukazatelů. Pokud jde o smluvní úrok, jeho celková výše byla výslovně a transparentně ujednána a bylo uvedeno, že celkový úrok činí 6.990 Kč. Cena plnění, vč. úroků za poskytnutí úvěru, nepodléhá spotřebitelské ochraně jako součást zákazu ujednání, představujících významnou nerovnováhu ve smluvních vztazích ve prospěch spotřebitele. Z důvodu, které žalobce popisuje v článku III., pak nelze hodnotit ujednání stran o výši úroku jako neplatné, pro rozpor s dobrými mravy. Podmínky úvěru byli dlužníkovi předem známy. Celková cena úvěru i položky, znichž tato cena sestává, byly vepsány přímo na úvodní straně smlouvy. Nemůže být pochyb o tom, že dlužník s těmito podmínkami byl seznámen.

Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 22.06.2015 a uvedla, že na přezkumném jednání 07.08.2014 popřela pohledávku věřitele v rozsahu 18.254,04 Kč. Důvodem popření je dle žalované to, že smlouva je neplatná pro rozpor s dobrými mravy, když žalobce pak má po právu nárok jen na jistinu 30.000 Kč, na kterou bylo uhrazeno 3.297 Kč. Aktuálně dluh vůči žalobci činí 26.703 Kč, ve zbylém rozsahu byla pohledávka popřena. Smlouva obsahuje velké množství ujednání, které pro dlužníka jsou nevýhodné a žalobce získává zvýhodněné postavení, smlouva jako celek není vyvážená, byla sjednána v rozporu

ICM R s dobrými mravy. Žalovaná považuje za jednoznačně zneužívací ujednání ohledně úhrady za uzavření smlouvy ve výši 12.000 Kč, představující poplatek ve výši 40 % jistiny. Obdobně je shledáno zneužívajícím a zvýhodňujícím ujednání o odměně za zprostředkování ve výši 12.000 Kč, které opět představuje poplatek ve výši 40 % jistiny. Zneužívajícím je i ujednání o nákladech za vyhodnocení ve výši 4.950 Kč, představující poplatek ve výši 16,5 % z jistiny. Úrok v souhrné výši 6.999 Kč za poskytnutí úvěru na 20 měsíců, představuje úročení ve výši 25,001 % a tato výše je počítána za situace, že v každé splátce je postupně hrazen jak úrok tak i jistina a výše splaceného úroku je pak s každou splátkou nižší. V této části žalovaná odkazuje na tabulku, obsaženou ve vyjádření k žalobě. Přes výši úroku však dle názoru žalované je smlouva sjednána nevyváženě, nepřehledně, aby na první dojem působila výhodně-úrok není nijak extrémně vysoký, ovšem uvedená ujednání o poplatcích představující jistou formu skrytého úročení, kdy v konečném důsledku je dlužník povinen ve 20měsíčních splátkách uhradit mimo jistiny 30.000 Kč i další plnění, zahrnující mimo běžný úrok i poplatky v celkovém součtu 35.940 Kč, pak představuje v souhrnu úrokovou sazbu přibližně 108,543 %. Z důvodu výše uvedených žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta.

Soud rozhodl o věci podle § 115a o. s. ř. ve spojení s ust. § 7 odst. 1 insolvenčního zákona a § 161 odst. 1 věta poslední insolvenčního zákona, tedy bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili.

Soud zjistil: Ze seznamu přihlášených pohledávek, že z celkem přihlášené pohledávky 44.957,04 Kč, bylo popřeno 18.254,04 Kč a ve zbytku byla pohledávka zjištěna.

Z přihlášky pohledávky, že tato byla doručena soudu 18.06.2014 a žalobce jako věřitel uplatnil pohledávku č. 1, pokud jde o částku 28.775,51 Kč z titulu smlouvy o úvěru č. 0066157, jako nezajištěnou a dále částku 16.181,53 Kč z titulu obchodního úroku z úvěru a poplatky-úhrada za uzavření, náklady za vyhotovení. Celková výše pohledávky činila 44.957 Kč.

Smlouvou o úvěru č. 0066157, že tato byla uzavřená mezi žalobcem jako věřitelem a dlužnicí. Věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout 30.000 Kč. Dále se dlužník zavázal poskytnout věřiteli úrok ve výši 6.990 Kč, za sjednání smlouvy úplatu ve výši 12.000 Kč, dále náklady za vyhodnocení úvěrového případu 4.950 Kč, vstupní vklad 1 Kč a dále se dlužník zavázal zaplatit za zprostředkování úvěru částku 12.000 Kč. Celková dlužná částka splatná dlužníkem byla 65.940 Kč. Celkové náklady spotřebitelského úvěru z toho činily 35.940 Kč. Doba trvání spotřebitelského úvěru 20 měsíců.

Výzvou insolvenčního správce k podání žaloby, že tato byla sepsána 11.08.2014 a dle dokladu o doručení, byla věřiteli doručená 13.08.2014.

Mezi stranami nebylo sporu o tom, že u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 31 INS 5681/2014 probíhá insolvenční řízení dlužnice, a že žalovaná byla ustanovena insolvenční správkyní.

ICM R

Předpokladem projednání žaloby, je posouzení včasnosti a okruhu účastníků. Jak bylo prokázáno přezkumné jednání, na kterém insolvenční správce popřel částečně pohledávku přihlášeného věřitele, se konalo dne 07.08.2014. Vyrozumění o popření pohledávky, bylo doručeno věřiteli dne 13.08.2014. Věřitel, tedy žalobce podal předmětnou žalobu o určení popřené pohledávky u příslušného soudu dne 03.09.2014, tedy včas (§ 198 odst. 1 insolvenčního zákona).

Po posouzení skutkových tvrzení učiněných v žalobě s ohledem na vyjádření žalované a po provedeném důkazním řízení dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce není důvodná.

Soud žalobu o určení, že pohledávka žalobce za dlužníkem ve výši 44.957,04 Kč, je pravá, co do celé výše, zamítl.

Důvodem pro zamítnutí žaloby byla jednak skutečnost, že žalobce co do částky 26.703 Kč není aktivně legimitován, když v tomto rozsahu byla uplatněna pohledávka ze strany insolvenčního správce zjištěna. Insolvenční správkyně, tak jak vyplývá z tvrzení žalobce i ze seznamu přihlášených pohledávek, popřela pohledávku přihlášeného věřitele pouze, co do částky 18.254,04 Kč. Pouze v tomto rozsahu byl žalobce aktivně legimitován, k podání žaloby o určení popřené pohledávky dle § 198 odst. 1 insolvenčního zákona.

Pokud jde o část popřené pohledávky, co do částky 18.254,04 Kč, pak soud se zcela ztotožňuje s argumentací žalované, kterou uvedla ve svém vyjádření k žalobě. Ve shodě s žalovanou soud uzavírá, že uvedená smlouva o úvěru je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Úrok uvedený ve výši 15 % neodpovídá realitě, kdy do jistiny úvěru byla zahrnuta řada neodůvodněných poplatků. Jak bylo zjištěno ze smlouvy o úvěru, věřitel poskytl dlužníkovi fakticky úvěr ve výši 30.000 Kč, nicméně s ohledem na další poplatky měl dlužník uhradit věřiteli celkovou částku 65.940 Kč, z čehož celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 35.940 Kč. Pokud pak věřitel poskytl dlužníkovi reálně na jistinu 30.000 Kč a dlužník uhradil 3.297 Kč, zbývá uhradit 26.703 Kč a zbylá částka tedy, co do výše 18.254,04 Kč byla ze strany insolvenčního správce, tedy žalované, popřena důvodně. S ohledem na znění smlouvy o úvěru zejména části, kdy dlužník se zavázal kromě peněžních prostředků ve výši 30.000 Kč, zaplatit věřiteli další částky, které ve svém souhrnu činily 35.940 Kč, je třeba uvést, že v tomto rozsahu se jedná o ujednání, které jsou pro dlužníka nevýhodné a žalobce díky nim získal zvýhodněné postavení. Smlouva jako celek je tedy nevyvážená a jako taková činí a způsobuje oslabenou pozici dlužníka a jedná se tedy o smlouvu v rozporu s dobrými mravy. Pokud kromě jistiny měl dlužník uhradit za uzavření smlouvy poplatek ve výši 12.000 Kč pak se jedná o poplatek, jak správně vypočetla žalovaná ve výši 40 % jistiny, dále měla dlužnice uhradit odměnu za zprostředkování 12.000 Kč, rovněž představující 40 % z jistiny a náklady za vyhodnocení ve výši 4.950 Kč, představují 16,50 % jistiny. Pokud jde o úrok v souhrné výši 6.990 Kč, pak tento byl ze strany žalované vypočten tak, že defacto se jednalo o úročení ve výši 25,001 %, když za poskytnutí úvěru na 20 měsíců měla být uhrazena částka 6.999 Kč. Jak správně argumentovala žalovaná, sice takový úrok v obecné rovině je v souladu s dobrými mravy, avšak jak bylo výše uvedeno, smlouva je nevyvážená, úrok sice není extrémně vysoký, ovšem jak bylo zjištěno ujednání o poplatcích představují jistou formu skytého úročení, kdy dlužnice ve 20 měsíčních splátkách, byla povinna uhradit mimo jistiny i

ICM R další plnění v celkovém součtu 35.940 Kč a úrok představuje v souhrnu úrokovou sazbu 108,543 %.

Z důvodu výše uvedených pak soud žalobu v části, kdy se žalobce domáhal určení, že jeho pohledávka za dlužnicí v částce 18.254,04 Kč je po právu, zamítl.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v řízení úspěšná, proto jí přísluší právo na náhradu nákladů řízení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení dle § 9 odst. 4 písm. c) a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/96 Sb., tedy za 2 úkony právní služby náleží odměna 6.200 Kč. Ke každému úkonu právní služby dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky přísluší paušál á 300 Kč, tedy 600 Kč. Právní zástupce žalované nedoložila do spisu, že je plátcem DPH. Celkem náklady řízení 6.800 Kč je žalobce povinen zaplatit ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o . s. ř. k rukám právního zástupce žalované dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku j e odvolání p ř í p u s t n é ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Olomouc 24.08.2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Eva Paučková v. r. Veronika Paličková samosoudkyně

ICM R