31 ICm 1820/2010
Jednací číslo: 31 ICm 1820/2010-30 Sp.zn. ins. řízení: KSOS 31 INS 8882/2010

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holešovskou ve věci žalobce: PROFI CREDIT Czech, a.s. se sídlem Praha 1, Jindřišská 24/941, PSČ 110 00, IČO 61860069, zast.: JUDr. Ervín Perthen, advokát se sídlem Hradec Králové, Velké náměstí 135/19, PSČ 500 03, proti žalovaným: 1) Mgr. Eva Budínová se sídlem Frýdek-Místek, Dobrovského 724, PSČ 738 01, insolvenční správkyně dlužníka Jiřího anonymizovano , anonymizovano , bytem Český Těšín, Viaduktová 281/1, PSČ 737 01, zast.: Mgr. Adriana Stiborková, advokátka se sídlem Frýdek-Místek, Lysohorského 702, PSČ 738 01, 2) Jiří Napravil, anonymizovano , bytem Český Těšín, Viaduktová 281/1, PSČ 737 01, o určení pravosti pohledávky

t a k t o:

I. Určuje se, že žalobce má v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 31 INS 8882/2010 za dlužníkem Jiřím Napravilem pohledávku ve výši 700,-Kč.

II. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobce má v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 31 INS 8882/2010 za dlužníkem Jiřím Napravilem pohledávku ve výši 44 362,-Kč, se z a m í t á .

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému č. 1 na nákladech řízení částku 10 281,-Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalovaného č. 1 Mgr. Adriany Stiborkové se sídlem Frýdek-Místek, O. Lysohorského 702, PSČ 738 01.

IV. Žalobce a žalovaný č. 2 nemají navzájem právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Incidenční žalobou ze dne 23.11.2010 doručenou soudu dne 25.11.2010 se žalobce domáhal určení, že má v insolvenčním řízení za dlužníkem Jiřím Napravilem pohledávku ve výši 45 062,--Kč. Žalobu odůvodnil tvrzením, že na základě smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100329536 ze dne 20.10.2009 poskytl dlužníkovi úvěr ve výši 136 980,-Kč. Dlužník se zavázal poskytnutý úvěr žalobci vrátit ve 36 měsíčních splátkách po 3 805,-Kč splatných vždy k 28. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem listopad 2009. Dále se zavázal zaplatit žalobci smluvní odměnu za poskytnutí úvěru ve výši 73 980,-Kč, která představuje veškeré náklady na splácení úvěru za 36 měsíců splácení. Ve smlouvě o úvěru nebyl sjednán žádný běžící úrok (určité % z jistiny ročně), ale pouze paušální smluvní odměna ve formě předem pevně stanovené částky. Smluvní odměna byla v souladu s čl. 10.1 smluvních ujednání natištěných na vnitřní straně smlouvy započtena oproti nároku dlužníka na vyplacení úvěru ve výši 136 980,-Kč. Zbývající částka 63 000,-Kč byla dlužníkovi vyplacena na účet sjednaný ve smlouvě. Dlužník žalobci uhradil pouze prvních 8 splátek, ke dni podání přihlášky tedy zbývalo doplatit 106 540,-Kč (28 splátek po 3 805,-Kč). Dlužník se v průběhu splácení dostal do prodlení s úhradou některých splátek. Žalobci vznikl nárok na smluvní pokuty podle čl. 13.1 smluvních ujednání, a to nárok na smluvní pokutu ve výši 8 % z dlužné částky v případě prodlení s úhradou splátky o více jak 15 dní po termínu splatnosti a ve výši 13 % z dlužné splátky v případě prodlení s úhradou splátky o více jak 30 dní po termínu splatnosti. Žalobce tyto smluvní pokuty dlužníkovi vyúčtoval fakturami v celkové výši 1 522,-Kč. Žalobce pohledávku za dlužníkem v celkové výši 108 062,-Kč tvořenou nedoplatkem nominální hodnoty úvěru ve výši 106 540,-Kč a smluvními pokutami ve výši 1 522,-Kč přihlásil do insolvenčního řízení přihláškou ze dne 13.9.2010. Při přezkumném jednání konaném dne 1.11.2010 byla přihlášená pohledávka popřena žalovanou insolvenční správkyní a dlužníkem co do částky 45 062,-Kč. Insolvenční správkyně žalobce o popření jeho pohledávky vyrozuměla dopisem ze dne 8.11.2010, který mu byl doručen dne 11.11.2010 a poučila jej o možnosti podat incidenční žalobu.

Žalovaná č. 1 navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. Namítla, že smlouva o úvěru je tzv. smlouvou spotřebitelskou, na kterou se vztahují jednak obecná ustanovení zákona o spotřebitelských smlouvách uvedená v ust. § 51 a násl. občanského zákoníku a jednak ust. zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, který byl platný v době uzavření smlouvy. Předmětná smlouva nesplňuje podmínky stanovené těmito předpisy. Formulář smlouvy a smluvních ujednání a velikost písma použitá pro smluvní

ICM R ujednání, stejně tak i jejich obsah jsou záměrně vytvořeny tak, aby běžného spotřebitele odradily od jejich prostudování před podpisem smlouvy a pokud by tak učinil, aby bylo vyloučeno jejich pochopení. Smlouva je tedy neplatná pro rozpor se zákonem. Je také neplatná pro svou nesrozumitelnost a neurčitost a neplatná je i pro rozpor s dobrými mravy. Hodnota RPSN okolo 79 % i výše smluvní odměny za poskytnutí úvěru 73 980,-Kč jsou nepřiměřeně vysoké, když podle statistiky ČNB činila průměrná hodnota RPSN u úvěrů poskytovaných bankami v letech 2006-2010 maximálně 16,96 %. Žalovaná č. 1 při stanovení výše zjištěné pohledávky přihlédla k částce, která byla skutečně poskytnuta (63 000,-Kč) a k částce, kterou žalovaný č. 2 uhradil (8 x 3 805,-Kč, celkem tedy 30 440,-Kč). Zaplacenou částku 30 440,-Kč žalovaná č. 1 považuje za více než odpovídající odměnu za poskytnutí úvěru ve výši 63 000,-Kč. Přihlášenou pohledávku proto uznala pouze co do částky 63 000,-Kč.

Žalovaný č. 2 se k žalobě nevyjádřil.

Z listin, jimiž provedl důkaz, soud učinil tato zjištění:

-Z usnesení ze dne 2.9.2010 č.j. KSOS 31 INS 8882/2010-A8 zjistil, že Krajský soud v Ostravě rozhodl dne 2.9.2010 o úpadku dlužníka Jiřího anonymizovano a povolil řešení jeho úpadku oddlužením a že insolvenční správkyní byla ustanovena Mgr. Eva Budínová.

-Z přihlášky pohledávky P3 ze dne 13.9.2010 zjistil, že žalobce touto přihláškou přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku ve výši 108 062,-Kč tvořenou nedoplatkem na nominální hodnotě úvěru ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100329536 ve výši 106 540,-Kč a smluvními pokutami ve výší 1 522,-Kč.

-Z protokolu o přezkumném jednání ze dne 1.11.2010 a z části seznamu přihlášených pohledávek-P3 zjistil, že insolvenční správkyně a dlužník u přezkumného jednání konaného dne 1.11.2010 popřeli přihlášenou pohledávku co do pravosti a výše 45 062,-Kč.

-Z fotokopie vyrozumění o popření pohledávky ze dne 8.11.2010 včetně fotokopie dodejky zjistil, že insolvenční správkyně žalobce dne 8.11.2010 vyzvala k podání incidenční žaloby a že tato výzva byla žalobci doručena dne 11.11.2010.

-Z usnesení ze dne 5.11.2010 č.j. KSOS 31 INS 8882/2010-B8 zjistil, že Krajský soud v Ostravě schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře a že toto rozhodnutí bylo téhož dne zveřejněno v insolvenčním rejstříku.

-Z fotokopie smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100329536 ze dne 20.10.2009 a ze smluvních ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru V01012009 zjistil, že žalobce se s dlužníkem dohodl, že mu vyplatí částku 63 000,-Kč a dlužník bude tuto částku spolu se smluvní odměnou ve výši 73 980,-Kč žalobci splácet ve 36 měsíčních splátkách po 3 805,-Kč. Maximální výše úvěru byla sjednána na 136 980,-Kč. Předpokládaná sazba RPSN byla vypočtena na 79,48 %. Měsíční splátky byly splatné vždy k 28. dni v měsíci. Dlužník prohlásil, že se před podpisem smlouvy detailně seznámil s obsahem smluvních ujednání umístěných na zadní straně smlouvy, nemá

ICM R

k nim žádné výhrady a zavazuje se je dodržovat jako její nedílnou součást. Jako spoludlužník smlouvu s žalobcem uzavřela Kristina Napravilová, nar. 28.5.1939. V čl. 5.1. smluvních ujednání bylo dohodnuto, že dlužník se za poskytnutí úvěru zavazuje zaplatit smluvní odměnu ve výši uvedené ve smlouvě o revolvigovém úvěru, a že tato odměna je splatná ke dni poskytnutí úvěru. V čl. 10.1 smluvních ujednání bylo dohodnuto, že smluvní odměna bude započtena na dohodnutý úvěr. V čl. 13.1 smluvních ujednání byla pro případ prodlení dlužníka s úhradou splátky nebo její části o více než a) 15 dnů po termínu splatnosti sjednána smluvní pokuta ve výši 8 % z výše dlužné částky a b) 30 dnů po termínu splatnosti sjednána smluvní pokuta ve výši 13 % z výše dlužné částky.

-Z fotokopie dodatku ke smlouvě o revolvingovém úvěru ze dne 26.10.2009 zjistil, že splatnost první splátky úvěru byla dohodnuta na 28.11.2009 a že RPSN činila 78,95 %.

-Z fotokopie výpisu z účtu ze dne 28.10.2009 č. 43, strany 704, 712 a 724 zjistil, že žalobce dlužníkovi poskytl celkem částku 63 000,-Kč.

-Z karty klienta ke dni 13.9.2010 zjistil, že dlužník v době od 8.12.2009 do 16.7.2010 uhradil celkem 8 splátek splatných v době od 28.11.2009 do 28.6.2010 a že splátky č. 3, 4, 5, 7 a 8 uhradil s prodlením více než 15 dnů.

-Z faktury č. 9100329536 ze dne 13.8.2010 zjistil, že žalobce vyúčtoval dlužníkovi za prodlení s úhradou 5 splátek 8% smluvní pokutu z výše splátky, tj. 5 x 304,40 Kč, celkem 1 522,-Kč.

Pokud jde o skutkový stav věci, soud dospěl k těmto závěrům:

Žalobce jako věřitel a dlužník se písemně dohodli na poskytnutí peněžních prostředků v maximální výši 136 980,-Kč a dlužníkovi byla vyplacena částka 63 000,-Kč, kterou se spolu s dohodnutou smluvní odměnou ve výši 73 980,-Kč zavázal žalobci zaplatit ve 36 měsíčních splátkách splatných vždy k 28. dni v měsíci ve výši 3 805,-Kč. Smluvní odměna byla žalobcem započtena na dohodnutý maximální úvěr. Dlužník zaplatit 8 měsíčních splátek po 3 805,-Kč, celkem tedy žalobci uhradil částku 30 440,-Kč. Žalobce dlužníkovi za prodlení s úhradou jednotlivých splátek vyúčtoval 8% smluvní pokuty z výše splátky v celkové výši 1 522,-Kč. Z přihlášené pohledávky v celkové výši 108 062,-Kč insolvenční správkyně uznala nárok žalobce na zaplacení poskytnuté částky 63 000,-Kč. Ve zbývající části ona i dlužník přihlášenou pohledávku popřeli co do pravosti a výše 45 062,-Kč. Insolvenční správkyně poté žalobce vyzvala k podání této incidenční žaloby, kterou žalobce podal včas ve lhůtě stanovené ust. § 198 odst. 1 insolvenčního zákona.

Zjištěný skutkový stav věci soud právně posoudil takto:

Mezi žalobcem jako věřitelem a dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 409 a násl. obchodního zákoníku. O smlouvu o úvěru se jedná přesto, že v ní schází výslovné ujednání o tom, že se dlužník zavazuje zaplatit věřiteli úroky z poskytnutých peněžních prostředků. Z obsahu smlouvy totiž vyplývá, že se nejedná o bezúročný úvěr, poněvadž je v ní uvedena roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr (RPSN) ve výši 78,95 %, která

ICM R v sobě mimo jiné zahrnuje i úroky z poskytnutých peněžních prostředků. Smlouva o úvěru podle ust. § 497 obchodního zákoníku se řídí obchodním zákoníkem bez ohledu na povahu účastníků (ust. § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku). V posuzované věci však jde o smluvní vztah se spotřebitelem a uplatní se proto ust. § 262 odst. 4 obchodního zákoníku, které stanoví, že na smlouvy o úvěru je třeba použít i ustanovení směřující k ochraně spotřebitele, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Při právním posouzení tohoto smluvního vztahu se proto použijí i ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách (ust. § 51 a násl. občanského zákoníku). Smlouva dále musí odpovídat požadavkům zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, který byl s účinností od 1.1.2011 zrušen a nahrazen zákonem č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů. Dále je třeba posoudit, zda předmětný smluvní vztah není v rozporu s ust. § 56 odst. 1 občanského zákoníku, které pod sankcí neplatnosti zakazuje, aby spotřebitelské smlouvy obsahovaly ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

Dlužníkovi byla na základě uzavřené smlouvy poskytnuta částka 63 000,-Kč, částka 73 980,-Kč představovala smluvní odměnu. Dohodnutá smluvní odměna není úrokem za poskytnutí peněžních prostředků a nelze ji podřadit ani pod ust. § 499 obchodního zákoníku. Jedná se o formu úplaty, která však neplní účel úplaty podle tohoto ustanovení. Dohoda o této úplatě sama o sobě v rozporu s dobrými mravy není. Soud se však zabýval otázkou přiměřenosti výše této sjednané smluvní odměny. Dospěl k závěru, že smluvní odměna sjednaná ve výši 73 980,-Kč za poskytnutí úvěru ve výši 63 000,-Kč je smluvní odměnou nepřiměřeně vysokou. Takovéto ujednání je podle ust. § 39 občanského zákoníku neplatné pro rozpor s ust. § 56 odst. 1 občanského zákoníku, neboť znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnost v právech a povinnostech stran spotřebitelské smlouvy.

Smluvní pokutu ve výši 8 % z výše splátky při prodlení s jejím zaplacením více než 15 dnů soud neshledal neplatnou. Takto sjednaná smluvní pokuta podle ust. § 544 občanského zákoníku odpovídá své prevenční i kompenzační funkci.

Dlužník obdržel od žalobce úvěr ve výši 63 000,-Kč, měsíční splátka při dohodnutých 36 splátkách činila 1 750,-Kč. 8 % smluvní pokuta z této splátky činí 140,-Kč. Žalobci tak vznikl za prodlení dlužníka s úhradou 5 dohodnutých splátek po dobu více než 15 dnů nárok na smluvní pokutu v celkové výši 700,-Kč.

Soud na základě výše uvedených závěrů rozhodl, že žalobce má v insolvenčním řízení za dlužníkem Jiřím Napravilem pohledávku v celkové výši 700,-Kč tvořenou smluvními pokutami a ve zbytku, tzn. pokud jde o částku 44 362,-Kč tvořenou částí smluvní odměny, žalobu zamítl.

O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalovaná č. 1 byla v řízení úspěšná z 98,45 % a soud jí proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 10 281,-Kč tvořenou odměnou advokáta za řízení v jednom stupni ve výši 9 000,-Kč podle ust. § 8 vyh. 484/2000 Sb. ve znění účinném do 29.2.2012, 2 režijními paušály á 300,-Kč podle ust. § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, náhradou za čas strávený cestou k jednání 4 půlhodiny á 100,-Kč podle ust. § 14 odst. 3 téže vyhlášky a jízdným k ústnímu jednání ve výši 281,-Kč (cesta k ústnímu jednání Frýdek-Místek-Ostrava a zpět, tj. 50 km osobním

ICM R vozem Honda Jazz, reg. zn. 4T 20 979 při průměrné spotřebě benzinu Natural 5,5 l na 100 km, ceně benzínu 34,90 Kč za 1 l a sazbě 3,70 Kč za 1 km podle vyhl. č. 429/2011 Sb.). Podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalované č. 1.

Žalovanému č. 2, který byl v řízení úspěšný ve stejném rozsahu jako žalovaná č. 1, žádné náklady řízení nevznikly a soud proto rozhodl, že žalobce a žalovaný č. 2 nemají navzájem na náhradu nákladů řízení právo.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ust. § 251 o.s.ř.).

V Ostravě dne 29.10.2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Kateřina Holešovská Martina Pospíšilová samosoudkyně

ICM R