31 ICm 1096/2012
31 ICm 1096/2012-96 (KSBR 31 INS 5618/2011-C3-17)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Knapilovou v právní věci

žalobce: Ing. Jiří Skopalík, IČO 65792912 sídlem Podlesí 5407, 760 05 Zlín insolvenční správce dlužníka Sanastav s.r.o., IČO 26246902 sídlem Družstevní 431, 763 15 Slušovice zastoupen advokátem Mgr. Liborem Rojarem sídlem Veselská 710, 687 24 Uherský Ostroh proti žalovanému: JUDr. Eva Mlčochová, IČO 60889365 sídlem U Stadionu 994/26, 568 02 Svitavy insolvenční správce dlužníka MAIN INVEST, a.s., IČO 26895986 sídlem Tř. T. Bati 438, 763 02 Zlín o určení neúčinnosti právních úkonů

takto: I. Určuje se, že právní úkon dlužníka Sanastav s.r.o., IČO 26246902, se sídlem Družstevní 431, 763 15 Slušovice spočívající v postoupení pohledávek žalovanému-dlužníkovi podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 1. 2011 v celkové výši 479 184 Kč je neúčinný. II. Určuje se, že právní úkony dlužníka Sanastav s.r.o., IČO 26246902, se sídlem Družstevní 431, 763 15 Slušovice spočívající v postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 11. 2010 v celkové výši 1 757 903 Kč a následný vzájemný zápočet ze dne 3. 12. 2010 jsou neúčinné.

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. Eliška Slatinová. isir.justi ce.cz (KSBR 31 INS 5618/2011-C3-17)

III. Určuje se, že právní úkony dlužníka Sanastav s.r.o., IČO 26246902, se sídlem Družstevní 431, 763 15 Slušovice spočívající v postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2010 v celkové výši 3 913 125,-Kč a následný vzájemný zápočet ze dne 30. 11. 2010 jsou neúčinné. IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 31 256,50 Kč s náhradou DPH ve výši 6 563,50 Kč a tyto zaplatit právnímu zástupci žalobce Mgr. Liboru Rojarovi, advokátovi, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění: 1. Žalobou ze dne 1.4.2012 domáhal se žalobce proti žalovanému MAIN INVEST, a.s. určení neúčinnosti právního úkonu spočívajícího v postoupení pohledávek žalovanému podle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 1. 2011 v celkové výši 479 184 Kč a vydání této částky do majetkové podstaty dlužníka. Uvedl, že dlužník v postavení postupitele postoupil žalovanému své pohledávky za Beskydskou stavební, a.s. za dodávky stavebních prací a zboží, které dlužník vyúčtoval fakturami č. 1000945 ze dne 30.11.2010 se splatností 20.1.2011 na částku 303 297 Kč, č. 1000946 ze dne 30.11.2010 se splatností 20.1.2011 na částku 28 260 Kč, č. 1000947 ze dne 30.11.2010 se splatností 20.1.2011 na částku 18 975 Kč a č. 1000948 ze dne 30.11.2010 se splatností 20.1.2011 na částku 128 652 Kč. Žalovaný se v předmětné smlouvě zavázal uhradit dlužníkovi za postoupení pohledávek úplatu 479 000,-Kč do 5 pracovních dnů. Skutečně však byla úplata započtena proti pohledávkám žalovaného a dlužníkovi se nedostalo reálného plnění. Dohoda o vzájemném započtení závazků a pohledávek však byla uzavřena až po zahájení insolvenčního řízení (dne 4.4.2011) ke dni 30.4.2011. Za dlužníka podepsali dohodu jednatelé Zdeněk Beran a Tomáš Drcmánek, za žalovaného místopředseda Tomáš Drcmánek. Dlužník postoupení pohledávek Beskydské stavební, a.s. oznámil dopisem ze dne 5.1.2011, přičemž žalovaný dne 19.1.2011 obdržel úhradu z postoupených pohledávek od Beskydské stavební, a.s. ve výši 479 184 Kč. Žalovaný je společníkem dlužníka s podílem na základním kapitálu ve výši 60 % a jsou propojeni i personálně. V důsledku uzavřené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 1. 2011 se žalovanému dostalo vyššího uspokojení na úkor ostatních věřitelů, byl tedy zvýhodněn. Dohoda o vzájemném započtení závazků a pohledávek ze dne 30.4.2011 byla úkonem zkracujícím věřitele, neboť hodnota majetku použitelného pro uspokojení věřitelů se snížila (do majetkové podstaty se nedostalo žádného reálného protiplnění). Dlužník byl povinen po zahájení insolvenčního řízení ve smyslu ust. § 111 odst. 1 a 3 IZ zdržet se nakládání s majetkovou podstatou pod sankcí neúčinnosti, přičemž sám dlužník v insolvenčním návrhu tvrdil vlastnictví zcela bagatelního majetku, a to sporných a obtížně vymahatelných pohledávek a movitých věcí v hodnotě cca 0,8 mil. Kč. Do řízení se přihlásilo 30 věřitelů s objemem pohledávek cca 30 milionů Kč, naprostá většina se splatností před 5.1.2011, většina po splatnosti delší než 3 měsíce. 2. Podáním ze dne 17.5.2012 se k žalobě vyjádřil žalovaný. Uvedl, že se lze domáhat pouze neúčinnosti právních úkonů dlužníka, nikoli třetích stran. Započtení je platné i účinné, neboť započíst mohl i žalovaný jednostranně. V době uzavření Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 1. 2011 nebylo zřejmé, že úhrada pohledávek bude provedena formou zápočtu, navíc žalovaný se zavázal uhradit téměř 100 % nominální hodnoty postupovaných pohledávek. Jednalo se o nabytí majetku žalovaným v rámci běžného obchodního styku s dlužníkem, neboť právní úkon byl předmětem činnosti společnosti, byl úplatný, cena byla obvyklá a její splatnost nebyla nepřiměřeně dlouhá. Navrhl zamítnutí žaloby a následně rozhodnutí soudu v jeho nepřítomnosti. 3. Žalobou ze dne 10.4.2012 domáhal se žalobce proti žalovanému MAIN INVEST, a.s. určení neúčinnosti právního úkonu spočívajícího v postoupení pohledávek žalovanému podle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22.11.2010 v celkové výši 1 757 903 Kč a vydání této částky do majetkové podstaty dlužníka. Uvedl, že dlužník v postavení postupitele postoupil žalovanému své pohledávky za Pozemním stavitelstvím Zlín, a.s. za dodávky stavebních prací, které dlužník

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. Eliška Slatinová. (KSBR 31 INS 5618/2011-C3-17)

vyúčtoval fakturami č. 1000945 ze dne 30.11.2010 se splatností 20.1.2011 na částku 303 297 Kč, č. 1000653 se splatností 19.12.2010 na částku 712 058 Kč, č. 1000811 se splatností 28.12.2010 na částku 280 809 Kč a č. 1000814 se splatností 31.12.2010 na částku 765 036 Kč. Žalovaný se v předmětné smlouvě zavázal uhradit dlužníkovi za postoupení pohledávek úplatu 1 582 113 Kč do 5 pracovních dnů. Skutečně však byla úplata započtena proti pohledávkám žalovaného, které měl za dlužníkem, a dlužníkovi se nedostalo reálného plnění. Dohoda o vzájemném započtení závazků a pohledávek byla uzavřena dne 3.12.2010. Za dlužníka podepsal dohodu jednatel Marcel Urban, za žalovaného předseda představenstva Zdeněk Beran. Pozemní stavitelství Zlín, a.s. uhradil postoupenou pohledávku žalovanému ve výši 1 709 055 Kč. Žalovaný je společníkem dlužníka s podílem na základním kapitálu ve výši 60 % a jsou propojeni i personálně. V důsledku uzavřené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22.11.2010 a následně uzavřené Dohody o vzájemném započtení závazků a pohledávek se žalovanému dostalo vyššího uspokojení na úkor ostatních věřitelů, byl tedy zvýhodněn ve smyslu ust. § 241 odst. 1 IZ: dlužník neobdržel úhradu plnění v penězích podle původní dohody o postoupení pohledávek, ale formou zápočtu, který byl výhodným pouze pro žalovaného, neboť jeho pohledávka byla zcela uspokojena. Jedná se o i o úkon zkracující věřitele, neboť hodnota majetku použitelného pro uspokojení věřitelů se snížila (do majetkové podstaty se nedostalo žádného reálného protiplnění). Do (insolvenčního) řízení se přihlásilo 30 věřitelů s objemem pohledávek cca 30 milionů Kč, naprostá většina pohledávek existovala se splatností před 22.11.2010, mnohé po splatnosti delší než 3 měsíce. Úpadek dlužník v této době byl zjevný, dlužník a žalovaný jsou osoby blízké, důkazní břemeno leží na žalovaném. 4. Podáním ze dne 5.6.2012 se k žalobě vyjádřil žalovaný. Uvedl, že se lze domáhat pouze neúčinnosti právních úkonů dlužníka, nikoli třetích stran. Započtení je platné i účinné, neboť započíst mohl i žalovaný jednostranně. V době započtení byly pohledávky existující a splatné, proto zanikly. V době uzavření Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo zřejmé, že úhrada pohledávek bude provedena formou zápočtu, navíc žalovaný se zavázal uhradit 90 % nominální hodnoty postupovaných pohledávek, což jsou podmínky výhodné, žalovaný byl stejně bonitní jako Pozemní stavitelství Zlín, a.s. Jednalo se o nabytí majetku žalovaným v rámci běžného obchodního styku s dlužníkem, neboť právní úkon byl předmětem činnosti společnosti, byl úplatný, cena byla obvyklá a její splatnost nebyla nepřiměřeně dlouhá. Navrhl zamítnutí žaloby a následně rozhodnutí soudu v jeho nepřítomnosti. 5. Žalobou ze dne 2.5.2012 domáhal se žalobce proti žalovanému MAIN INVEST, a.s. určení neúčinnosti právního úkonu spočívajícího v postoupení pohledávky žalovanému podle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.11.2010 v celkové výši 3 913 125 Kč a vydání této částky do majetkové podstaty dlužníka. Uvedl, že dlužník v postavení postupitele postoupil žalovanému své pohledávku za MORAVASTAVEM Kroměříž, spol. s r.o. za dodávky stavebních prací, které dlužník vyúčtoval fakturou č. 1000751 se splatností 30.11.2010 na částku 3 913 125 Kč. Žalovaný se v předmětné smlouvě zavázal uhradit dlužníkovi za postoupení pohledávek úplatu 3 521 812 Kč do 5 pracovních dnů. Skutečně však byla úplata započtena proti pohledávkám žalovaného a dlužníkovi se nedostalo reálného plnění. Dohoda o vzájemném započtení závazků a pohledávek byla uzavřena dne 18.11.2010. Za dlužníka podepsal dohodu jednatel Zdeněk Beran. MORAVASTAV Kroměříž, spol. s r.o. uhradil postoupenou pohledávku žalovanému v plné výši 3 913 125 Kč. Žalovaný je společníkem dlužníka s podílem na základním kapitálu ve výši 60 % a jsou propojeni i personálně. V důsledku uzavřené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.11.2010 a následně uzavřené Dohody o vzájemném započtení závazků a pohledávek se žalovanému dostalo vyššího uspokojení na úkor ostatních věřitelů, byl tedy zvýhodněn ve smyslu ust. § 241 odst. 1 IZ: dlužník neobdržel úhradu plnění v penězích podle původní dohody o postoupení pohledávek, ale formou zápočtu, který byl výhodným pouze pro žalovaného, neboť jeho pohledávka byla zcela uspokojena. Jedná se o i o úkon zkracující věřitele, neboť hodnota majetku použitelného pro uspokojení věřitelů se snížila (do majetkové podstaty se nedostalo žádného reálného protiplnění). Do (insolvenčního) řízení se přihlásilo 30 věřitelů s objemem

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. Eliška Slatinová. (KSBR 31 INS 5618/2011-C3-17)

pohledávek cca 30 mil. Kč, naprostá většina pohledávek existovala se splatností před 16.11.2010, mnohé po splatnosti delší než 3 měsíce. Úpadek dlužník v této době byl zjevný, dlužník a žalovaný jsou osoby blízké, důkazní břemeno leží na žalovaném. 6. Podáním ze dne 19.9.2012 se k žalobě vyjádřil žalovaný. Uvedl, že v době uzavření Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo zřejmé, že úhrada pohledávek bude provedena formou zápočtu, navíc žalovaný se zavázal uhradit 90 % nominální hodnoty postupovaných pohledávek, což jsou podmínky výhodné, žalovaný byl stejně bonitní jako MORAVASTAV Kroměříž, spol. s r.o. Jednalo se o nabytí majetku žalovaným v rámci běžného obchodního styku s dlužníkem, neboť právní úkon byl předmětem činnosti společnosti, byl úplatný, cena byla řádově obvyklá a její splatnost nebyla nepřiměřeně dlouhá. V předmětu podnikání dlužníka není výslovně uvedeno úplatné postupování pohledávek, nicméně jedná se o institut v oboru podnikání dlužníka zcela běžný jako legitimní prostředek realizace jeho podnikatelských záměrů. Navrhl zamítnutí žaloby a následně rozhodnutí soudu v jeho nepřítomnosti. 7. Usnesením č. j. KSBR 27 INS 13596/2014-A-29 ze dne 18.11.2014 byl mmj. i k návrhu nyní dlužníka MAIN INVEST, a.s. zjištěn jeho úpadek se způsobem řešení prohlášením konkursu na jeho majetek; insolvenčním správcem byla ustanovena JUDr. Eva Mlčochová (dále jen žalovaný). 8. V důsledku zjištění úpadku dlužníka MAIN INVEST, a.s. a způsobu jeho řešení soud vyčkal na výsledek přezkumného jednání pohledávek přihlášených do jeho řízení: podáním ze dne 11.1.2016 vzal žalobce návrh v části, v níž požadoval vydání částky 479 184 Kč do majetkové podstaty dlužníka Sanastav s.r.o., zpět; žalovaný pro případ, že bude napadený právní úkon dlužníka shledán neúčinným, uznal pohledávku žalobce za zjištěnou. 9. Usnesením č. j.-42 ze dne 13.1.2016 soud řízení v této části zastavil. 10. V důsledku zjištění úpadku dlužníka MAIN INVEST, a.s. a způsobu jeho řešení soud vyčkal na výsledek přezkumného jednání pohledávek přihlášených do jeho řízení: podáním ze dne 11.1.2016 vzal žalobce návrh v části, v níž požadoval vydání částky 1 709 055 Kč do majetkové podstaty dlužníka Sanastav s.r.o., zpět; žalovaný pro případ, že budou napadené právní úkony dlužníka shledány neúčinnými, uznal pohledávku žalobce za zjištěnou. 11. Usnesením č. j. 31 ICm 1212/2012-42 ze dne 13.1.2016 soud řízení v této části zastavil. 12. V důsledku zjištění úpadku dlužníka MAIN INVEST, a.s. a způsobu jeho řešení soud vyčkal na výsledek přezkumného jednání pohledávek přihlášených do jeho řízení: podáním ze dne 11.1.2016 vzal žalobce návrh v části, v níž požadoval vydání částky 3 913 125 Kč do majetkové podstaty dlužníka Sanastav s.r.o., zpět; žalovaný pro případ, že bude napadený právní úkon dlužníka shledán neúčinným, uznal pohledávku žalobce za zjištěnou. 13. Usnesením č. j. 31 ICm 1381/2012-44 ze dne 13.1.2016 soud řízení v této části zastavil. 14. Usnesením č. j.-45 ze dne 16.2.2016 spojil výše uvedené žaloby pod sp. zn. 31 ICm 1096/2012, 31 ICm 1212/2012 a 31 ICm 1381/2012 v souladu s ust. § 112 OSŘ ke společnému řízení, neboť se týkají shodných účastníků řízení a skutkově spolu souvisí. 15. K nařízenému jednání dne 6.4.2018 se žádný z účastníků nedostavil, soud proto jednal v jejich nepřítomnosti v souladu s ust. § 101 odst. 2 OSŘ. 16. Po provedeném dokazování dospěl soud k názoru, že všechny tři žaloby jsou důvodné: 17. Všechny tři žaloby byly podány včas a jsou pro ně dále společná tato skutková zjištění plynoucí z veřejně přístupných údajů dlužníka Sanastav s.r.o. a dlužníka MAIN INVEST, a.s. zapsaných pro tyto v obchodním rejstříku, veřejně přístupných údajů dlužníka Sanastav s.r.o. a MAIN INVEST, a.s. zveřejněných v insolvenčním rejstříku:

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. Eliška Slatinová. (KSBR 31 INS 5618/2011-C3-17)

-insolvenční řízení na majetek dlužníka Sanastav s.r.o. bylo zahájeno k jeho návrhu dne 4.4.2011 pod sp. zn. KSBR 31 INS 5618/2011, dne 12.5.2011 byl zjištěn úpadek dlužníka. Do insolvenčního řízení se přihlásilo 32 věřitelů s pohledávkami v celkové výši 29 948 913,09 Kč, -hodnota majetku dlužníka Sanastav s.r.o. byla podle jím v návrhu na zahájení insolvenčního řízení uvedených údajů oproti výši jeho závazků nepatrná, spočívající v obtížně vymahatelných pohledávkách v nominální výši 8 335 610,49 Kč s chybějící řádnou dokumentací pro jejich vymáhání, movitých věcech v hodnotě cca 849 243 Kč, -dlužník Sanastav s.r.o. vznikl dne 12.5.2001, jeho společníky byli k datu zjištění úpadku Marcel Urban s obchodním podílem 40 % a dlužník MAIN INVEST, a.s. s obchodním podílem 60 %, jednateli v době učinění napadených úkonů byli Marcel Urban, Zdeněk Beran a Tomáš Drcmánek, -dlužník MAIN INVEST, a.s. vznikl dne 26.5.2003, jeho jediným akcionářem k datu zjištění úpadku dlužníka Sanastav s.r.o. byl Ing. Vladimír Polášek, členy statutárního orgánu v době učinění napadených úkonů byli Tomáš Drcmánek ve funkci místopředsedy do dne 28.2.2011 a Zdeněk Beran ve funkci předsedy, -dne 18.11.2014 byl mmj. i k návrhu nyní dlužníka MAIN INVEST, a.s. zjištěn jeho úpadek se způsobem řešení prohlášením konkursu na jeho majetek, insolvenčním správcem byla ustanovena JUDr. Eva Mlčochová, to vše pod sp. zn. KSBR 27 INS 13596/2014. 18. Pokud se týká prvé žaloby, tedy žaloby o určení, že právní úkon dlužníka Sanastav s.r.o. spočívající v postoupení pohledávek nyní dlužníkovi MAIN INVEST, a.s. podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 1. 2011 v celkové výši 479 184 Kč, je neúčinný, provedl soud samostatně následující důkazy, a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 1. 2011, Dohodou o vzájemném započtení závazků a pohledávek ke dni 30.4.2011 z téhož dne, seznamem smluv o postoupení pohledávek k zápočtu, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 5.1.2011 a částí výpisu z účtu Beskydské stavební, a.s., z nichž vyplynula následující skutková zjištění: 19. Dne 5.1.2011 úplatně za částku 479 000 Kč, která byla splatná do 5 pracovních dnů ode dne 5.1.2011, postoupil Sanastav s.r.o. MAIN INVEST, a.s., tedy osobě tvořící s ním koncern, jak zjevně uvedeno výše, své nesplatné (viz níže), ač tvrdil jejich splatnost, pohledávky za Beskydskou stavební, a.s. v celkové výši 479 184 Kč za dodávky stavebních prací a zboží, které vyúčtoval fakturami č. 1000945 ze dne 30.11.2010 se splatností 20.1.2011 na částku 303 297 Kč, č. 1000946 ze dne 30.11.2010 se splatností 20.1.2011 na částku 28 260 Kč, č. 1000947 ze dne 30.11.2010 se splatností 20.1.2011 na částku 18 975 Kč a č. 1000948 ze dne 30.11.2010 se splatností 20.1.2011 na částku 128 652 Kč. Po zahájení insolvenčního řízení na dlužníka Sanastav s.r.o. dne 30.4.2011, tedy již po splatnosti úplaty za postoupené pohledávky, se dlužník Sanastav s.r.o. a MAIN INVEST, a.s. dohodli, že vzájemně započítávají své závazky a pohledávky v celkové výši 1 944 285 Kč, mmj. i pohledávku dlužníka Sanastav s.r.o. za MAIN INVEST, a.s. z úplaty za postoupení pohledávek ze dne 5.1.2011, přičemž po oznámení dlužníka Sanastav s.r.o. o postoupení pohledávek ze dne 5.1.2011 Beskydská stavební, a.s. odepsala ze svého účtu na účet MAIN INVEST, a.s. mmj. částky 303 297 Kč, 28 260 Kč, 18 975 Kč a 128 652 Kč. Všechny uvedené listiny podepsali za Sanastav s.r.o. Marcel Urban a Zdeněk Beran, za MAIN INVEST, a.s. pak Tomáš Drcmánek. 20. Podle ust. § 235 odst. 1 IZ neúčinnými jsou právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Za právní úkon se považuje též dlužníkovo opomenutí. 21. Podle odst. 2 téhož ust. IZ neúčinnost dlužníkových právních úkonů se zakládá rozhodnutím insolvenčního soudu o žalobě insolvenčního správce, kterou bylo odporováno dlužníkovým právním úkonům (dále jen odpůrčí žaloba ).

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. Eliška Slatinová. (KSBR 31 INS 5618/2011-C3-17)

22. Podle ust. § 237 odst. 1 IZ povinnost vydat do majetkové podstaty dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů mají osoby, v jejichž prospěch byl neúčinný právní úkon učiněn nebo které z něho mají prospěch. 23. Podle ust. § 241 odst. 1 zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu. 24. Podle odstavce 2 téhož ustanovení IZ zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že zvýhodňující právní úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku. 25. Podle odstavce 3 téhož ustanovení IZ zvýhodňujícími právními úkony jsou zejména úkony, kterými dlužník a) splnil dluh dříve, než se stal splatným, b) dohodl změnu nebo nahrazení závazku ve svůj neprospěch, c) prominul svému dlužníku splnění dluhu nebo jinak dohodl anebo umožnil zánik či nesplnění svého práva, d) poskytl svůj majetek k zajištění již existujícího závazku, ledaže jde o vznik zajištění v důsledku změn vnitřního obsahu zastavené věci hromadné. 26. Podle odstavce 4 téhož ustanovení IZ zvýhodňujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby. 27. Právní úkon Sanastav s.r.o. spočívající v postoupení pohledávek osobě tvořící s ním koncern, tedy MAIN INVEST, a.s., podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 1. 2011 v celkové výši 479 184 Kč soud považuje za jednoznačně nyní dlužníka MAIN INVEST, a.s. zvýhodňující, neboť byl učiněn v době těsně předcházející zjištění úpadku nyní dlužníka Sanastav s.r.o., a to v kontextu s druhou a třetí žalobou opakovaně. V kontextu s Dohodou o vzájemném započtení závazků a pohledávek ke dni 30.4.2011, tedy po zahájení insolvenčního dlužníka Sanastav s.r.o., tak byl vytvořen osobami v koncernu stav, kdy Sanastav s.r.o. umožnil MAIN INVEST, a.s. zánik svého práva započtením v době po zahájení insolvenčního řízení, a to i přesto, že již MAIN INVEST, a.s. obdržel před zahájením insolvenčního řízení dlužníka Sanastav s.r.o. od Beskydská stavební, a.s. plnou úhradu postoupených pohledávek. Tím se dostalo MAIN INVEST, a.s. 100 % plnění, zatímco je reálný předpoklad, že ostatním věřitelům dlužníka se nedostane plnění téměř žádného vzhledem ke stavu majetkové podstaty dlužníka, jak výše uvedeno. 28. Právní úkon Sanastav s.r.o. spočívající v postoupení pohledávek osobě tvořící s ním koncern, tedy MAIN INVEST, a.s., podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 1. 2011 v celkové výši 479 184 Kč je možno považovat i za úkon úmyslně zkracující uspokojení ostatních věřitelů dlužníka. 29. Podle ust. § 242 odst. 1 IZ odporovat lze rovněž právnímu úkonu, kterým dlužník úmyslně zkrátil uspokojení věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám nebo jí se zřetelem ke všem okolnostem musel být znám. 30. Podle odstavce 2 téhož ustanovení IZ má se za to, že u úmyslně zkracujícího právního úkonu učiněného ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, byl dlužníkův úmysl této osobě znám.

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. Eliška Slatinová. (KSBR 31 INS 5618/2011-C3-17)

31. Podle odstavce 3 téhož ustanovení IZ úmyslně zkracujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl- li učiněn v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení. 32. MAIN INVEST, a.s. jakožto osoba se Sanastav s.r.o. v koncernovém propojení obdržel těsně (v lednu 2011) před zahájením insolvenčního řízení dlužníka Sanastav s.r.o. od Beskydské stavební, a.s. plnou úhradu postoupených pohledávek. Tím se dostalo MAIN INVEST, a.s. od Beskydské stavební, a.s. plného uspokojení z postoupených pohledávek, čímž byli zkráceni ostatní věřitelé dlužníka, kterým se nedostane plnění téměř žádného vzhledem ke stavu majetkové podstaty dlužníka, jak výše uvedeno. 33. O neúčinnosti Dohody o vzájemném započtení závazků a pohledávek ke dni 30.4.2011 podle ust. § 111 odst. 1 věta prvá IZ soud nebyl oprávněn rozhodnout, neboť nebyla žalována, a to i vzhledem k právní úpravě platné v době podání žaloby. Sanastav s.r.o. byl jednoznačně v době učinění napadeného právního úkonu v úpadku formou insolvence i předlužení, o čemž MAIN INVEST, a.s., jakožto osoba s ním v koncernovém propojení, musel vědět, což vyústilo ve zjištění jeho úpadku, napadený úkon byl mimo rámec obvyklého hospodaření, MAIN INVEST, a.s. zvýhodnil a zkrátil možnost uspokojení ostatních věřitelů dlužníka při vědomí o takovém úkonu MAIN INVEST, a.s. 34. Pokud se týká druhé žaloby, tedy žaloby o určení, že právní úkony dlužníka Sanastav s.r.o. spočívající v postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 11. 2010 v celkové výši 1 757 903 Kč a následný vzájemný zápočet ze dne 3. 12. 2010, jsou neúčinné, provedl soud samostatně následující důkazy, a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22.11.2010, Dohodou o vzájemném započtení závazků a pohledávek ke dni 30.11.2010 z téhož dne, žádostí o poskytnutí součinnosti insolvenčnímu správci ze dne 13.3.2012 a sdělením Pozemního stavitelství Zlín, a.s. ze dne 26.3.2012, z nichž vyplynula tato skutková zjištění: 35. Dne 22.11.2010 úplatně za částku 1 582 113 Kč, která byla splatná do 5 pracovních dnů ode dne 22.11.2010, postoupil Sanastav s.r.o. MAIN INVEST, a.s., tedy osobě tvořící s ním koncern, jak uvedeno výše, své nesplatné (viz níže), ač tvrdil jejich splatnost, pohledávky za Pozemní stavitelství Zlín, a.s. za dodávky stavebních prací v celkové výši 1 757 903 Kč, které vyúčtoval fakturami č. 1000945 ze dne 30.11.2010 se splatností 20.1.2011 na částku 303 297 Kč, č. 1000653 se splatností 19.12.2010 na částku 712 058 Kč, č. 1000811 se splatností 28.12.2010 na částku 280 809 Kč a č. 1000814 se splatností 31.12.2010 na částku 765 036 Kč. Po splatnosti úplaty za postoupené pohledávky, která byla mmch. o 175 790 Kč nižší, než nominální hodnota postupovaných nesplatných pohledávek, se Sanastav s.r.o. a MAIN INVEST, a.s. dohodli, že vzájemně započítávají své závazky a pohledávky v celkové výši 1 582 113 Kč. K žádosti žalobce ze dne 13.3.2012 Pozemní stavitelství Zlín, a.s. sdělil, že dne 12.1.2011 byla MAIN INVEST, a.s. uhrazena částka 652 720 Kč, dne 30.5.2011 částka 47 471 Kč, dne 14.1.2011 částka 255 282 Kč, dne 30.5.2011 částka 20 422 Kč, dne 19.1.2011 částka 701 284 Kč a dne 30.5.2011 částka 31 876 Kč, tedy se dostalo MAIN INVEST, a.s. plnění ve výši 1 709 055 Kč, přičemž 31 876 Kč, které nebyly doplaceny, jsou dlouhodobou pozastávkou. Všechny uvedené listiny podepsali za Sanastav s.r.o. Marcel Urban a Zdeněk Beran, za MAIN INVEST, a.s. pak Tomáš Drcmánek. 36. Podle ust. § 235 odst. 1 IZ neúčinnými jsou právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Za právní úkon se považuje též dlužníkovo opomenutí. 37. Podle odst. 2 téhož ust. IZ neúčinnost dlužníkových právních úkonů se zakládá rozhodnutím insolvenčního soudu o žalobě insolvenčního správce, kterou bylo odporováno dlužníkovým právním úkonům (dále jen odpůrčí žaloba ). 38. Podle ust. § 237 odst. 1 IZ povinnost vydat do majetkové podstaty dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů mají osoby, v jejichž prospěch byl neúčinný právní úkon učiněn nebo které z něho mají prospěch.

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. Eliška Slatinová. (KSBR 31 INS 5618/2011-C3-17)

39. Podle ust. § 241 odst. 1 zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu. 40. Podle odstavce 2 téhož ustanovení IZ zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že zvýhodňující právní úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku. 41. Podle odstavce 3 téhož ustanovení IZ zvýhodňujícími právními úkony jsou zejména úkony, kterými dlužník a) splnil dluh dříve, než se stal splatným, b) dohodl změnu nebo nahrazení závazku ve svůj neprospěch, c) prominul svému dlužníku splnění dluhu nebo jinak dohodl anebo umožnil zánik či nesplnění svého práva, d) poskytl svůj majetek k zajištění již existujícího závazku, ledaže jde o vznik zajištění v důsledku změn vnitřního obsahu zastavené věci hromadné. 42. Podle odstavce 4 téhož ustanovení IZ zvýhodňujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby. 43. Právní úkon Sanastav s.r.o. spočívající v postoupení pohledávek osobě tvořící s ním koncern, tedy MAIN INVEST, a.s., podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22.11.2010 v celkové výši 1 757 903 Kč se skontem před splatností postoupených pohledávek ve výši 175 790 Kč soud považuje za jednoznačně nyní dlužníka MAIN INVEST, a.s. zvýhodňující, neboť byl učiněn v době těsně předcházející zjištění úpadku nyní dlužníka Sanastav s.r.o., a to v kontextu s prvou a třetí žalobou opakovaně. V kontextu s Dohodou o vzájemném započtení závazků a pohledávek ke dni 30.11.2010 tak byl vytvořen osobami v koncernu stav, kdy Sanastav s.r.o. umožnil MAIN INVEST, a.s. zánik svého práva započtením splatné bonitní pohledávky. MAIN INVEST, a.s. obdržel před zahájením insolvenčního řízení dlužníka Sanastav s.r.o. od Pozemní stavitelství Zlín, a.s. úhradu z postoupených pohledávek ve výši 1 609 286 Kč, tedy plnění ve výši přesahující 91,5 % nominální hodnoty postoupených pohledávek, po zahájení insolvenčního řízení dlužníka Sanastav s.r.o. pak dalšího plnění do výše přes 98,18 %. Tím se dostalo MAIN INVEST, a.s. takového plnění, kterého nemohou dosáhnout ostatní věřitelé vzhledem ke stavu majetkové podstaty dlužníka, jak výše uvedeno. 44. Právní úkon Sanastav s.r.o. spočívající v uzavření smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22.11.2010 podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22.11.2010 v celkové výši 1 757 903 Kč je možno považovat i za úkon úmyslně zkracující uspokojení ostatních věřitelů dlužníka. 45. Podle ust. § 242 odst. 1 IZ odporovat lze rovněž právnímu úkonu, kterým dlužník úmyslně zkrátil uspokojení věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám nebo jí se zřetelem ke všem okolnostem musel být znám. 46. Podle odstavce 2 téhož ustanovení IZ má se za to, že u úmyslně zkracujícího právního úkonu učiněného ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, byl dlužníkův úmysl této osobě znám. 47. Podle odstavce 3 téhož ustanovení IZ úmyslně zkracujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl- li učiněn v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení.

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. Eliška Slatinová. (KSBR 31 INS 5618/2011-C3-17)

48. MAIN INVEST, a.s., jakožto osoba se Sanastav s.r.o. v koncernovém propojení, obdržel těsně (v lednu 2011) před zahájením insolvenčního řízení dlužníka Sanastav s.r.o. od Pozemního stavitelství Zlín, a.s. částku 1 609 286 Kč, následně pak téměř plnou úhradu postoupených pohledávek, o částku nejméně 1 726 027 Kč byli zkráceni ostatní věřitelé dlužníka, kterým se nedostane plnění téměř žádného vzhledem ke stavu majetkové podstaty dlužníka, jak výše uvedeno. 49. Právní úkon Sanastav s.r.o. spočívající v uzavření Dohody o vzájemném započtení závazků a pohledávek ke dni 30.11.2010 s MAIN INVEST, a.s. v celkové výši 1 757 903 Kč je i úkonem úmyslně zkracujícím uspokojení ostatních věřitelů dlužníka, neboť vzhledem k výše uvedenému bylo Sanastav s.r.o. i MAIN INVEST, a.s. v koncernovém propojení známo, že se v důsledku takové dohody nedostane ostatním věřitelů dlužníka žádného plnění. 50. Pokud se týká třetí žaloby, tedy žaloby o určení, že právní úkony dlužníka Sanastav s.r.o. spočívající v postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2010 v celkové výši 3 913 125 Kč a následný vzájemný zápočet ze dne 30. 11. 2010, jsou neúčinné, provedl soud samostatně následující důkazy, a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16.11.2010, Dohodou o vzájemném započtení závazků a pohledávek ke dni 30.11.2010 ze dne 18.11.2010, žádostí o poskytnutí součinnosti insolvenčnímu správci ze dne 13.3.2012 a sdělením MORAVASTAVU Kroměříž, spol. s r.o. ze dne 26.3.2012, z nichž vyplynula tato skutková zjištění: 51. Dne 16.11.2010 úplatně za částku 3 521 812 Kč, která byla splatná do 5 pracovních dnů ode dne 16.11.2010, postoupil Sanastav s.r.o. MAIN INVEST, a.s., tedy osobě tvořící s ním koncern, jak uvedeno výše, svou nesplatnou (viz níže), ač tvrdil její splatnost, pohledávku za MORAVASTAVEM Kroměříž, spol. s r.o. za dodávky stavebních prací, kterou vyúčtoval fakturou č. 1000751 se splatností 30.11.2010 na částku 3 913 125 Kč. V den splatnosti úplaty za postoupenou pohledávku, která byla mmch. o 391 313 Kč nižší, než nominální hodnota postupované toho dne splatné pohledávky, se Sanastav s.r.o. a MAIN INVEST, a.s. dohodli, že vzájemně započítávají své závazky a pohledávky v celkové výši 3 521 812 Kč. K žádosti žalobce ze dne 13.3.2012 MORAVASTAV Kroměříž, spol. s r.o. sdělil, že dne 2.12.2010 byla MAIN INVEST, a.s. uhrazena částka 2 000 000 Kč, dne 14.12.2010 částka 1 681 974 Kč a dne 15.12.2010 částka 231 151 Kč. Tím se dostalo MAIN INVEST, a.s. 100 % plnění, zatímco je reálný předpoklad, že ostatním věřitelům dlužníka se nedostane plnění téměř žádného vzhledem ke stavu majetkové podstaty dlužníka, jak výše uvedeno. Všechny uvedené listiny podepsali za Sanastav s.r.o. Marcel Urban a Zdeněk Beran, za MAIN INVEST, a.s. pak S. Brázdová. 52. Podle ust. § 235 odst. 1 IZ neúčinnými jsou právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Za právní úkon se považuje též dlužníkovo opomenutí. 53. Podle odst. 2 téhož ust. IZ neúčinnost dlužníkových právních úkonů se zakládá rozhodnutím insolvenčního soudu o žalobě insolvenčního správce, kterou bylo odporováno dlužníkovým právním úkonům (dále jen odpůrčí žaloba ). 54. Podle ust. § 237 odst. 1 IZ povinnost vydat do majetkové podstaty dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů mají osoby, v jejichž prospěch byl neúčinný právní úkon učiněn nebo které z něho mají prospěch. 55. Podle ust. § 241 odst. 1 zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu. 56. Podle odstavce 2 téhož ustanovení IZ zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. Eliška Slatinová. (KSBR 31 INS 5618/2011-C3-17)

úpadku. Má se za to, že zvýhodňující právní úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku. 57. Podle odstavce 3 téhož ustanovení IZ zvýhodňujícími právními úkony jsou zejména úkony, kterými dlužník a) splnil dluh dříve, než se stal splatným, b) dohodl změnu nebo nahrazení závazku ve svůj neprospěch, c) prominul svému dlužníku splnění dluhu nebo jinak dohodl anebo umožnil zánik či nesplnění svého práva, d) poskytl svůj majetek k zajištění již existujícího závazku, ledaže jde o vznik zajištění v důsledku změn vnitřního obsahu zastavené věci hromadné. 58. Podle odstavce 4 téhož ustanovení IZ zvýhodňujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby. 59. Právní úkon Sanastav s.r.o. spočívající v postoupení pohledávky osobě tvořící s ním koncern, tedy MAIN INVEST, a.s., podle smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 16.11.2010 v celkové výši 3 913 125 Kč se skontem před splatností postoupené pohledávky ve výši 391 313 Kč soud považuje za jednoznačně nyní dlužníka MAIN INVEST, a.s. zvýhodňující, neboť byl učiněn v době těsně předcházející zjištění úpadku nyní dlužníka Sanastav s.r.o., a to v kontextu s prvou a druhou žalobou opakovaně. V kontextu s Dohodou o vzájemném započtení závazků a pohledávek ke dni 30.11.2010 tak byl vytvořen osobami v koncernu stav, kdy Sanastav s.r.o. umožnil MAIN INVEST, a.s. zánik svého práva započtením pohledávek, přičemž MAIN INVEST, a.s. obdržel před zahájením insolvenčního řízení dlužníka Sanastav s.r.o. od MORAVASTAV Kroměříž, spol. s r.o. plnou úhradu postoupené pohledávky. Tím se dostalo MAIN INVEST, a.s. 100 % plnění, zatímco je reálný předpoklad, že ostatním věřitelům dlužníka se nedostane plnění téměř žádného vzhledem ke stavu majetkové podstaty dlužníka, jak výše uvedeno. 60. Právní úkon Sanastav s.r.o. spočívající v uzavření smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.11.2010 podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.11.2010 v celkové výši 3 913 125 Kč je možno považovat i za úkon úmyslně zkracující uspokojení ostatních věřitelů dlužníka. 61. Podle ust. § 242 odst. 1 IZ odporovat lze rovněž právnímu úkonu, kterým dlužník úmyslně zkrátil uspokojení věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám nebo jí se zřetelem ke všem okolnostem musel být znám. 62. Podle odstavce 2 téhož ustanovení IZ má se za to, že u úmyslně zkracujícího právního úkonu učiněného ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, byl dlužníkův úmysl této osobě znám. 63. Podle odstavce 3 téhož ustanovení IZ úmyslně zkracujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl- li učiněn v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení. 64. MAIN INVEST, a.s., jakožto osoba se Sanastav s.r.o. v koncernovém propojení, obdržel těsně (v prosinci 2010) před zahájením insolvenčního řízení dlužníka Sanastav s.r.o. od MORAVASTAV Kroměříž, spol. s r.o. částku 3 913 125 Kč, čímž byli zkráceni ostatní věřitelé dlužníka, kterým se nedostane plnění téměř žádného vzhledem ke stavu majetkové podstaty dlužníka, jak výše uvedeno. 65. Právní úkon Sanastav s.r.o. spočívající v uzavření Dohody o vzájemném započtení závazků a

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. Eliška Slatinová. (KSBR 31 INS 5618/2011-C3-17)

pohledávek ke dni 30.11.2010 s MAIN INVEST, a.s. v celkové výši 3 913 125 Kč je i úkonem úmyslně zkracujícím uspokojení ostatních věřitelů dlužníka, neboť vzhledem k výše uvedenému bylo Sanastav s.r.o. i MAIN INVEST, a.s. v koncernovém propojení známo, že se v důsledku takové dohody nedostane ostatním věřitelů dlužníka žádného plnění. 66. U dvou posledních žalob je naprosto zřejmé, že odečtem skonta u postupovaných pohledávek je přesně vyčíslena částka, kterou měl zaplatit MAIN INVEST, a.s. Sanastav s.r.o. 67. Pokud MAIN INVEST, a.s. poukazoval na běžný obchodní styk s dlužníkem Sanastav s.r.o. v případě postoupení pohledávek, pak tato argumentace je s ohledem na koncernové propojení, časovou souvislost úkonů, plnění dlužníků MAIN INVEST, a.s. a všem souvisejícím skutečnostem lichá. 68. Jednání dlužníka v úpadku před zahájením insolvenčního řízení ve shodě s osobou v koncernovém propojení zákon předvídá a přímo jej označuje za neúčinné, ač dlužník dosud není jinak omezen v dispozici se svým majetkem. Věřitel dlužníka v osobě v koncernu s ním propojené musí být (viz fikce má se za to ) více než obvykle obezřelý při konání jakýchkoli úkonů s dlužníkem. 69. Žalovanému se dostalo uzavřením postupních smluv zvýhodnění oproti ostatním věřitelům, věřitelé dlužníka Sanastav s.r.o. byli započtením na svých právech úmyslně zkráceni, a to i fikcí takového úmyslu v důsledku koncernového propojení. 70. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 163 IZ a ust. § 142 odst. 1 OSŘ. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný, a proto mu náleží 100% účelně vynaložených nákladů řízení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. tvořených 6 úkony právní služby á 3 100 Kč (3 x převzetí věci, příprava -žaloba) podle ust. § 9 odst. 4 písm. c) a 1 úkon právní služby 9 300 Kč (účast na jednání) podle ust. § 12 odst. 3, 7 režijními paušály á 300 Kč a cestovným k jednání ve věci dne 7.9.2016 ve výši 1 256,50 Kč (osobní vozidlo s průměrnou spotřebou 7 l/100 km, ceně benzínu 29,70 Kč/l a sazbou základní náhrady 3,80 Kč za cestu z Uherského Ostrohu do Brna a zpět-176 km), to vše s náhradou DPH v zákonné výši 21%.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím podepsaného soudu.

Brno 6. 4. 2018

JUDr. Alena Knapilová v. r. samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. Eliška Slatinová.