31 Cm 3/2009
Jednací číslo: 31 Cm 3/2009 288

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Alenou Knapilovou v právní věci žalobce: Štěpán anonymizovano , anonymizovano , Dlouhá 276, 691 23 Pohořelice, zast. JUDr. Leonou Grumlíkovou, advokátem, Údolní 61, 602 00 Brno proti žalovanému: Mgr. Magda Havlová, Tyršova 21, 664 91 Ivančice, IČ 662 41 456, insolvenční správce dlužníka Ivana anonymizovano , anonymizovano , Václavská 7, 603 00 Brno

o vyloučení majetku z majetk ové podstaty

t a k t o:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby ze soupisu majetkové podstaty dlužníka Ivany anonymizovano , anonymizovano , RČ 665713/1096, Václavská 229/7, 602 00 Brno byly vyloučeny nemovitosti, a to budova č.p. 27 postavená na pozemku p.č. 138, pozemek p.č. 138, zastavěná plocha a nádvoří o výměře 1205 m2 a pozemek p.č. 139, zahrada o výměře 2976 m2, vše v k.ú. Lhota, obec Vyškov, zapsané na LV č. 665 u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Vyškov, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 2.986,40 Kč s náhradou DPH ve výši 627,10 Kč a tyto zaplatit žalovanému do 3 dnů od právní moci rozsudku.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobou ze dne 13.5.2009 domáhal se žalobce, aby žalovaný vyloučil z majetkové podstaty dlužníka nemovitosti, které zapsal do soupisu majetkové podstaty dne 21.4.2009 ve věci sp. zn. KSBR 31 INS 4250/2008, a to budovy č. p. 27, nacházející se na pozemku p. č. 138, pozemku p.č. 138-zastavěná plocha a nádvoří, a pozemku p. č. 139, zahrada, vše v k. ú. Lhota, obec Vyškov, zapsaných na LV č. 665 u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov (dále jen nemovitosti"). Nemovitosti byly do majetkové podstaty sepsány z důvodu tvrzené neplatnosti kupní smlouvy uzavřené dne 30.3.2006 mezi dlužníkem jako prodávajícím a žalobcem jako kupujícím (dále jen kupní smlouva ). Žalobce nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že kupní smlouva sloužila pouze k zajištění pohledávky žalobce ve výši 3.375.000,-Kč z exekutorského zápisu č. Exz 10/06 ze dne 30.3.2006 sepsaného soudním exekutorem JUDr. Milanem Dobešem (dále jen exekutorský zápis ), tedy jako tzv. propadná zástava. Potvrdil, že kupní smlouva i exekutorský zápis byly sepsány shodného dne, ovšem exekutorský zápis s doložkou vykonatelnosti byl sepsán s ním a manžely anonymizovano , nikoli pouze s dlužníkem. Smlouva je standardní kupní smlouvou, když dlužník svým podpisem také potvrdil, že byla uhrazena kupní cena za nemovitosti. Sepsání nemovitostí do soupisu majetkové podstaty tak ohrožuje a narušuje vlastnictví žalobce. Dále žalobce poukázal, že-obecně-měla-li by kupní smlouva sloužit k zajištění pohledávky a nemovitosti jako propadná zástava, pak by byly sepsány i podmínky ohledně propadné zástavy.

Podáním ze dne 2.7.2009 se k žalobě vyjádřil dlužník. Uvedl, že s postupem insolvenčního správce ohledně soupisu nemovitostí do majetkové podstaty dlužníka souhlasí. Karel anonymizovano , zesnulý manžel dlužníka, (dále jen Karel anonymizovano ) měl vůči žalobci závazky ze smluv o půjčkách. Dne 30.3.2006 uzavřel žalobce s manžely anonymizovano dohodu s prohlášením povinné osoby se svolením k přímé exekuční vykonatelnosti ve formě exekutorského zápisu. Předmětem dohody byla smlouva o půjčce ve výši 3.375.000,00 Kč. Téhož dne uzavřel dlužník se žalobcem kupní smlouvu na nemovitosti se sjednanou kupní cenou 3.000.000,00 Kč, která však měla sloužit pouze k zajištění pohledávky žalobce z titulu exekutorského zápisu. Návrh na vklad v lastnického práva k nemov itostem do katastru nemovitostí podal žalobce až dne 13.11..2006, tedy jeden den po úmrtí Karla anonymizovano . Dlužník byl při uzavírání kupní smlouvy ujišťován, že se jedná pouze o zajištění smlouvy o půjčce, neboť úmyslem dlužníka nebylo nemovitosti prodat a nebylo ani úmyslem žalobce koupit. Tomu svědčí i data uzavření kupní smlouvy, uznání dluhu a datum vkladu vlastnického práva k nemovitostem ve prospěch žalobce. Žalobci i dlužníkovi bylo při uzavírání kupní smlouvy zřejmé, že se jedná o formu zajištění, tedy že v případě vrácení půjčky Karlem anonymizovano bude listina označená jako kupní smlouva zničena. Dlužník byl uveden v omyl, kupní cena nebyla nikdy uhrazena, navíc ani neodpovídala skutečné hodnotě nemovitostí, jejichž cenu dlužník odhadoval na 8.000.000,-Kč. Žalobce neuhradil takovou cenu ani v hotovosti, ani převodem a nemovitosti nabízel následně k prodeji přes realitní inzerci za cenu 5.500.000,00 Kč. Nabádal žalovaného ke zvážení možnosti odstoupení od kupní smlouvy, neboť ta by musela být uhrazena převodem, což žalobce nemůže prokázat.

Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 9. 7. 2009. U vedl ve shodě se žalobcem a dlužníkem totožné data úkonů. Dále uvedl, že žalobce vymáhal pohledávku za manžely anonymizovano z exekutorského zápisu v exekučním řízení, které bylo zahájeno na základě rozhodnutí Městského soudu v Brně č.j. 96 Nc 5596/2007-5 ze dne

4.12.2007. Žalobce svou pohledávku do insolvenčního řízení dlužníka nepřihl ásil , ač exekutor JUDr. Robert Pazák svou odměnu přihlásil.

Ve vyjádření ze dne 29. 10..2012 žalovaný dále uvedl, že kupní smlouva je dále absolutně neplatná z důvodu, že žalobce byl ke dni podpisu kupní smlouvy omezen tzv. generálním inhibitoriem ve smyslu ust. § 44 odst. 7 z. č. 120/200 1 Sb..

Ze soupisu majetkové podstaty ze dne 21.4.2009 má soud za prokázané, že žalovaný zapsal do majetkové podstaty dlužníka sporné nemovitosti pro neplatnost kupní smlouvy.

Soud provedl ve věci následující důkazy, a to listinné a výslechem svědků, na jejichž základě dospěl k dále níže uvedeným skutkovým zjištěním a stavu.

Mezi účastníky nebyla sporná skutková tvrzení, pouze se lišil jejich názor na skutkový stav a tedy i právní názor z toho vyplývající.

Z kupní smlouvy má soud za prokázáno, že dlužník jako prodávající uzavřel se žalobcem jako kupujícím tuto k nemovitostem za kupní cen u 3.000.000,-Kč; dlužník prohl ásil, že kupní cena byla uhrazena před podpisem kupní smlouvy, žalobce byl srozuměn s tím, že na převáděných nemovitostech vázne zástavní právo ve prospěch Hypoteční banky, a. s..

Z exekutorského zápisu má soud za prokázáno, že žalobce uzavřel s Karlem anonymizovano a dlužníkem dohodu s prohlášením povinné osoby se svolením k přímé exekuční vykonatelnosti v sídle JUDr. Milana Dobeše, soudního exekutora, Exekutorský úřad Brno-město. Karel anonymizovano a dlužník prohlásili, že mají vůči žalobci společný dluh ve výši 3.375.000,-Kč, neboť dne 30.3.2006 žalobce předal manželům anonymizovano tuto částku v hotovosti se splatností do dne 15.7.2006.

Z úmrtního listu vydaného Městským úřadem Humpolec ze dne 29. 11. 2006 má soud za prokázáno, že Karel anonymizovano dne 12. 11. 2006 zemřel.

Ze zástavní smlouvy k nemovitosti reg. číslo 3100/044745-01102101-002/00/R ze dne 22. 11. 2002 má soud za prokázáno, že k nemovitostem bylo sjednáno zástavní právo ve prospěch Českomoravské hypoteční banky, a.s. na pohledávku ve výši 1.300 000,-Kč.. V čl. IV. b odu 8 v návaznosti na bod 1.1 této zástavní smlouvy se zástavce (dlužník) zavázal nepřevést nemovitosti třetí osobě bez předchozího písemného souhlasu zástavního věřitele pod sankcí smluvní pokuty ve výši 30 % z jistiny úvěru k datu porušení povinnosti .

Z vyrozumění Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj ze dne 14. 11. 2006 má soud za prokázáno, že návrh na zahájení řízení o povolení vkladu práva vlastnictví k nemovitostem byl podán dne 13.11.2006.

Z připojeného spisu sp. zn. EX 370/02 má soud za prokázáno, že ke dni 30. 3. 2006 probíhalo exekuční řízení na majetek žalobce. Usnesení o zahájení exekuční ho řízení bylo žalobci doručeno dne 9. 8. 2002. Z úředního záznamu založeného na č. l. 222 spisu vyplynulo, že dne 28. 4. 2008 se žalobce dostavil do sídla Exekutorského úřadu Brno-město a doplatil soudnímu exekutorovi částku 1.316.215,70 Kč na probíhající exekuční řízení. Z úředního záznamu založeného na č. l. 223 spisu dále vyplynulo, že dne 28.4..2006 uhradil Karel anonymizovano částku 200.000,-Kč na závazky žalobce.

Ze sdělení Exekutorského úřadu Brno-město ze dne 3. 1. 2013 má soud za osvědčeno, že veškerá exekuční řízení na majetek žalobce byla u tohoto exekutorského úřadu již pravomocně ukončena v důsledku vymožení dlužných pohledávek za žalobcem.

Ze smlouvy o půjčce ze dne 29. l 0.2005 nazvané jako Zapůjčení finanční hotovosti" má soud za prokázáno, že Karel anonymizovano měl u žalobce závazek ve výši 3.000.000,00 Kč.

Ze spisu sp. zn. KSBR 31 lNS 4250/2008 má soud za prokázáno, že žalobce nepřihlásil do insol venčního řízení dlužníka svou pohledávku, která byla předmětem exekutorského zápisu.

Pokud účastníci či svědkové uváděli ve svých výpovědích dům , pak soud toto považoval za nemovitosti v kontextu celé věci:

Žalobce vypověděl, že s Karlem anonymizovano se seznámili v r. 1995 nebo 1996 a profesně spolupracovali (zprostředkování, doparva a stavební práce). Karel anonymizovano si od žalobce pravidelně půjčoval finanční prostředky, od r. 2002 je však přestal vracet. Protože již dosahovaly poměrně vysoké výše, oba se dohodli na sepsání exekutorského zápisu, neboť Karel anonymizovano předešle v r. 2008 potřeboval půjčit další vysoké finanční prostředky, celková výše se pak zobrazila v jediné částce v exekutorském zápisu JUDr. Dobeše. Současně se dohodli na odkoupení nemovitostí. V té době žalobce nevěděl, že vlastníkem nemovitostí je dlužník. Karel anonymizovano dovezl původní odhad, nabývací doklady a doklady z banky, neboť na nemovitostech vázla hypotéka cca 1.500.000,-Kč. K zaplacení kupní ceny došlo zčásti z jeho vlastních peněz, zčásti z půjčky 1.000.000,-Kč od Jaroslava Svobody, který jej před sepsáním smlouvy k manželům anonymizovano vezl a měl možnost si dům prohlédnout, dům byl obyvatelný. Následně byla v advokátní nebo notářské kanceláři sepsána kupní smlouva, kdo přesně byl u jejího sepsání, si nevzpomněl. Jaroslav Svoboda věděl, že peníze od něj půjčené jsou určeny pro Karla anonymizovano . V té době měl žalobce stavební společnost, proto neměl s penězi problém, na předání kupní ceny doklady nemá. Přestože Karel anonymizovano přinesl žalobci odhad nemovitosti, podle kterého měly nemovitosti dosahovat hodnoty 2.500.000,-Kč, dohodli se na kupní ceně 3.000.000,-Kč. V domě měl buď bydlet s přítelkyní Petrou Černíkovou, nebo jej měl prodat a své peníze dostat zpět. Návrh na vklad měl podat Karel anonymizovano , ale neučinil tak, proto ho nakonec podal žalobce sám. Dlužník se mu pak ozval, že se odstěhoval a klíč je u souseda. Ke dni podpisu kupní smlouvy probíhaly na nemovitostech stavební práce, ale po koupi nemovitostí o dalších pracích neví. Potvrdil, že v r. 2006 na něj bylo vedeno exekuční řízení pro částku cca 2.000.000,-Kč.

Svědek David Hluštík vypověděl, že v r. 2006 náhodně vyslechl rozhovor mezi žalobcem a Karlem anonymizovano , který byl v té době v tíživé finanční situaci, podle něhož si měl žalobce půjčit od Jaroslava Svobody částku 1.700.000,00 Kč, z této částku 200.000,-Kč si měl nechat jako provizi , o které by Svoboda nevěděl. Karel anonymizovano svědkovi soukromě sdělil, že kupní smlouva bude jen šuplíková záležitost, nebál se sepsání kupní smlouvy na 3.000.000,-Kč, neboť jejich (žalobce a Karla anonymizovano ) finanční transakce se měly vyřešit výstavbou garáží v Karlových Varech. Žalobce prý dlužil nějakou částku JUDr. Dobešovi, proto musí být sepsán přímo u něj exekutorský zápis. V době podepisování kupní smlouvy nebyl dům dostavěn, dlužník platil hypotéku, dodělávala se zahrada, farma, dlužník vůbec o prodeji neuvažoval. Po smrti Karla anonymizovano byl s dlužníkem ještě ve styku, navrhoval dlužníkovi vyplacení prostřednictvím banky dluh žalobci, ten na to však nepřistoupil a dům chtěl. Podle jeho názoru mohl mít dům hodnotu tak 6.000.000,-Kč. Později zjistil, že se nemovitosti nebízejí v realitce za cenu 8.000.000,-Kč. O dalších dluzích Karla anonymizovano u žalobce nevěděl, ale Karel anonymizovano mu potvrdil, že podmínkou půjčky od žalobce je exekutorský zápis a uzavření kupní smlouvy. Četl SMS zprávy od žalobce dlužníkovi, ve kterých na něj žalobce po smrti Karla anonymizovano naléhal, aby dům opustil, neboť má na něj kupce.

Svědek Ivo Charvát vypověděl, že měl pochybnosti o prodeji domu (nemovitostí) dlužníka, proto chtěl vědět jako zástupce věřitelů, zda žalobce zaplatil či nikoli.

Svědkyně Eva Hertlová vypověděla, že Karel anonymizovano měl finanční problémy, proto potřeboval rychle sehnat peníze, cca 2.000.000,-Kč, což mu mohl žalobce zprostředkovat, dům měl sloužit jen jako zástava. S manželem jezdili k manželům anonymizovano pomáhat na domě, vymlouvali mu, aby dům dával do zástavy; Karel anonymizovano jim umožnil hlasitý odposlech z telefonického rozhovoru se žalobcem, který trval na zástavě domu. Divili se s manželem, že si chce žalobce půjčovat peníze od jiného, ale zástavu chce pro sebe. Svědkyně vyslechla telefonický rozhovor Karla anonymizovano a žalobce, který trval na zástavě domu. Dům byl obyvatelný, bylo to vše těsně před kolaudací, měl zde být i byt pro syna dlužníka.

Svědek Erik Hertl vypověděl, že Karel anonymizovano se dostal do finančních potíží, když mu byly odcizeny finanční prostředky a musel je vrátit, proto potřeboval od žalobce půjčku cca 2.000.000,-Kč. Dlužník nechtěl určitě dům prodat, až do smrti Karla anonymizovano probíhala rekonstrukce. Karel anonymizovano považoval žalobce za kamaráda, kupní smlouva měla být jen pojistka, jen jako . Proto byla podepsána kupní smlouva jako fingovaný převod k zástavě. Ví o tom, že žalobce ihned po smrti Karla anonymizovano převod zaregistroval a následně inzeroval prodej okolo 6.000.000,-Kč, přičemž mu měl být dům (nemovitosti) prodán za cenu kolem 3.000.000,-Kč. Karel anonymizovano však svědkovi sdělil, že dům vlastně prodán nebyl, protože žalobce nemá peníze. Dům byl obyvatelný.

Svědek Jaroslav Svoboda vypověděl, že ho žalobce v r. 2006 oslovil, aby mu půjčil částku 1.000.000,-Kč na odkoupení nemovitosti od anonymizovano . Žalobce mu řekl, že mu Karel anonymizovano dluží peníze, že by (pak) tam chtěl bydlet se svou přítelkyní a prodat dům v Pohořelicích; věděl, že v manželství žalobce to neklapalo . Kupní cena 3.000.000.00 Kč se mu zdála přiměřená ke stavu nemovitostí, nezajímal se o zástavní práva na nich váznoucí. Prohlídku domu měl žalobce dohodnout proto, aby věděl, že o peníze nepřijde. Peníze předal v hotovosti přímo při jednání v domě anonymizovano , ale nevzpomněl, komu je předal. Žalobce se mu nezmínil, že by naložil s penězi jinak, než na koupi nemovitostí, smlouva o půjčce se žalobcem nebyla sjednána písemně. Žalobce mu peníze vracel asi dva roky relutárně i naturálně (provedením prací).

Svědek JUDr. Milan Dobeš potvrdil, že exekutorský zápis skutečně sepsal (o čemž neměl soud pochybnosti), nicméně následně se plně odvolal na povinnost mlčenlivosti podle ust. § 31 ExZ.

Svědek Daniel Kaňa vypověděl, že prováděl na nemovitostech práce v roce 2005 a 2006 na základě objednávek Karla anonymizovano a dlužníka, se žalobcem nikdy o pracech (na nemovitostech) nejednal. Po smrti Karla anonymizovano chyběly už snad jen schody do podkroví. Manželé Velečtí zde chtěli bydlet, budovali vícegenerační bydlení (svědek vzpomněl na od r. 2005 střechu na hospodářské budově, věnce, krytinu, rýny, terasy, chatku pro kozy, zídky), s rekonstrukcí se nespěchalo, protože termín dokončení nebyl dán. Práce se dohodovaly postupně, svědek je vždy nacenil a po provedení manželé Velečtí přesně zaplatili, někdy dlužník, někdy Karel anonymizovano . Od jara 2006 se dodělávala terasa, venkovní dlažby a připravoval rastr na sádrokartony, zateplení podkroví. Na místě bývalé hospodířské budovy se budovalo bydlení pro mladé , tedy pro některé z dětí. Na pozemku byl i bazén. Při započetí prací v r. cca 2004 byl dům ztíženě obyvatelný, pak obyvatelný; elektřinu si manželé Velečtí objednali sami, klempíře, zedníky a plynaře jim doporučil. Postup prací určoval dlužník a Karel anonymizovano . Platby probíhaly buď měsíčně, buď úkolově, buď hodinově. Po smrti Karla anonymizovano byl s nimi svědek vyrovnán. Kdy přesně mu dlužník řekl, ať s dalším postupem prací počká, si nepamatoval. Hodnota provedených prací se pohybovala kolem 1.500.000,-1.700.000,-Kč, ale některé práce prováděli manželé Velečtí sami (např. barpult nebo krb).

Svědkyně Petra Černíková vypověděla, že se se žalobcem seznámila v r. 2000, pracovala a pracovala u něj (resp. ve společnostech Procuzzo a Babylon House) jako provozní, v r. 2001 s ním navázala intimní vztah, plánovali společné bydlení. Žalobce byl s Karlem anonymizovano , kterého poznala někdy v r. 2002 nebo 2003, v obchodním kontaktu a půjčoval mu do podnikání vyšší částky. Dům dlužníka znala asi od r. 2004, kdy se s dlužníkem seznámila, protože s Karlem anonymizovano měli malou holčičku a svědkyně vedla tehdy ve Vyškově obchůdek s oblečením. Dům byl tehdy ve fázi rozestavěnosti, ale funkční, v té době se o průběh stavby nezajímala. K úvaze o prodeji (správně koupi) dospěl žalobce, neboť měli s Karlem anonymizovano nějaké obchodní aktivity v Karlových Varech. Karel anonymizovano vystupoval, jako kdyby byl vlastníkem domu, že mu nepatří, svědkyně v té době nevěděla. Dům v Pohořelicích chtěla tehdy (nyní již bývalá) manželka žalobce. Finanční stránku se žalobcem neřešili, nenapadlo ji ani, proč se měl stát vlastníkem nemovitostí pouze žalobce, ani že by se nemovitosti ocitly ve společném jmění žalobce a jeho bývalé manželky. Nemovitostí by se jim hodily, neboť děti žalobce tíhnou spíše k nim než ke své matce. Klíče od domu dostali od souseda dlužníka dne 25.10.2007, kdy dům nebyl obyvatelný, chyběly radiátory, trubky, kotel, záclonové tyče, na zahradě čerpadlo. Náklady na opravy by dosahovaly výše cca 200.000,-Kč, což se žalobcem nemohli operativně hned vyřešit. Spolu se žalobcem se odstěhovali do bytu v Pohořelicích a žalobce začal nabízet nemovitosti k prodeji přes realitní kancelář za cenu cca 2.500.000,-Kč, když se odpočítala cena za obyvatelnost. Potvrdila, že nebyla zaplacena hypotéka váznoucí na domě, ani daň z prodeje nemovitostí, cena 3.000.000,-Kč se jí zdála jako přiměřená. Nabídka S reality realitní kanceláře STING-Brno byla přehnaná, žalobce se inzerát pokoušel zrušit. O tom, že by žalobce do domu cokoli investoval, nevěděla. Byla osobně u podání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu práva vlastnictví k nemovitostem. Časový odstup od koupě nastal proto, že Karel anonymizovano měl dořešit další záležitosti včetně hypotéky, ale stále se vymlouval, sama mu kvůli tomu volala. I po podpisu kupní smlouvy probíhaly nějaké stavební práce na zadním traktu, Karel anonymizovano přislíbil jejich dokončení. Dokončeny ani k převzetí klíčů od domu nebyly. Od podpisu kupní smlouvy v nemovitostech byla příležitostně jako návštěva nejspíše za účelem prodeje věcí z obchodu. Že by v r. 2006 byla proti žalobci vedena nějaká exekuční řízení, nevěděla, ani nevěděla, jakým způsobem mělo být řešeno zástavní právo na nemovitostech.

Svědkyně Ivana Krejzová, dříve anonymizovano , vypověděla, že o této záležitosti ví jen z doslechu od své dcery, která se s žalobcem stýkala. K odkoupení (nemovitostí) mělo dojít ještě předtím, než žalobce bydlel v Pohořelicích; od r. 2001 ji podváděl s paní Černíkovou. Do r. 2004 obývala dům v Pohořelicích sama, poté se odstěhovala. Když se chtěla do svého domu vracet, nebyla paní Černíkovou vpuštěna. Žalobce jí dosud nevyplatil ze zúženého SJM částku 1.500.000,-Kč, žádný podíl z nemovitostí nechtěla, údajně ale chtěl v nemovitostech bydlet. Ví, že má žalobce v současné době dost dluhů, k ní a synovi se žalobce nezachoval ohledně majetku slušně, syn měl v důsledku žalobcem neplaceného, ale vyčerpaného stavebního spoření, problémy.

Dlužník vypověděl, že žalobce a Karel anonymizovano se stýkali již dlouho. Dlužník s manželem bydleli spolu a s holčičkou v pěstounské péči v nemovitostech, které již byly v r. 2005 víceméně hotovy kromě podkrovních úprav. V r. 2006 Karlu anonymizovano odcizili cizí peníze ve výši 2.000.000,-Kč, které musel hned sehnat; 500.000,-Kč sehnal, proto si chtěl půjčit částku 1.500.000,-Kč od žalobce. Řekl, že místo 1.500.000,-Kč si žalobce půjčí od Jaroslava Svobody o 200.000,-Kč více pro sebe, a dále že buď žalobce nebo pan Svoboda požadují jakési zajištění, proto má být sepsána i kupní smlouva. Exekutorský zápis i kupní smlouvu dlužník podepsal, neboť chtěl manželovi pomoci i přes pochybnosti o výši půjčené částky od žalobce uvedené v exekutorském zápisu a důvodu prodání domu za 3.000.000,-Kč -domníval se, že je pouze garantem vrácení peněz žalobci, protože ty peníze v době podpisu ještě vyplaceny nebyly. Řekl, že se jedná o dvoje peníze. U následného předání peněz byl dlužník osobně, pan Svoboda po prohlídce domu položil na stůl 1.700.000,-Kč a se žalobcem odjeli. Peníze dlužník s Karlem anonymizovano vzali a jeli do Prahy vrátit, žalobce je v ruce vůbec neměl, ale cestou již na ně čekal na benzince, kde mu Karel anonymizovano předal 200.000,-Kč. Se žalobcem a Petrou Černíkovou se manželé Velečtí setkali v Karlových Varech, kde se dodělávala akce garáží, žalobcem zde byl dlužník ujištěn, že se kupní smlouva po jejich dokončení roztrhá, očekával tedy vrácení peněz z jejich stavby. Splatnost dlužné částky v červenci vypršela, garáže se stavět nezačaly, proto manželé Velečtí alespoň 200.000,-Kč zaplatili za žalobce exekutoru JUDr. Dobešovi. Karlem anonymizovano se žalobcem sháněli pro žalobce úvěr, z něhož by z provize Karel anonymizovano žalobci uhradil 1.700.000,-Kč a ten tak uhradil zbývající dlužnou částku exekutorovi JUDr. Dobešovi. Tím by se zlikvidovala i půjčka z exekutorského zápisu a žalobce by byl považován za solventního. Žalobce se dlužníkovi ozval po smrti manžela, že budou muset situaci řešit, neboť pan Svoboda chce peníze vrátit. Žalobce psal, že se dlužník bude muset vystěhovat, ale když mu dá 3.000.000,-Kč, kupní smlouvu roztrhá a dlužník bude moci v domě zůstat. Dlužník takové peníze neměl. O tom, že žalobce podal návrh na zahájení řízení o vkladu vlastnického práva k nemovitostem, se dlužník dozvěděl den před pohlřbem Karla anonymizovano . Rozdíl mezi zástavní smlouvou a kupní smlouvou byl dlužníkovi znám, o exekučních řízeních na majetek žalobce věděl, neboť právě tato byla důvodem pro podepsání exekutorského zápisu v kanceláři JUDr. Dobeše. Dlužník si nepřipouštěl si rizika podepsané kupní smlouvy, neboť se mělo jednat o šuplíkovou záležitost''. Karel anonymizovano žalobci také půjčoval peníze, jaké měli vzájemné skutečné pohledávky a závazky, ale nevěděl. Hypotéku na dům platil dlužník až do září nebo října 2007, poznal, že se pro něj situace s domem nevyřeší, proto se odstěhoval do Brna a byl smířen s tím, že se dům prodá, žalobce na něj měl údajně zájemce. Dlužník se sice cítil podveden, ale pod vlivem smrti Karla anonymizovano začal celou záležitost řešit až později prostřednictvím svého právního zástupce.

Na základě nesporných skutkových zjištění a zjištění z provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

Karel anonymizovano , manžel dlužníka, se dostal na přelomu roku 2005-2006 do finanční nouze a potřeboval půjčit finanční prostředky. Je lhostejné, z jakého důvodu se tak stalo a jaká byla jejich nutná výše, nicméně dne 30. 3. 2006 byla mezi žalobcem jako věřitelem a manžely anonymizovano jako dlužníky podepána smlouva o půjčce ve formě exekutorského zápisu. V exekutorském zápisu manželé Velečtí (v rozporu se skutečným stavem) prohlásili, že téhož dne před podpisem smlouvy o půjčce obdrželi v hotovosti částku 3.375.000,00 Kč, přestože z výpovědi dlužníka a žalobce bylo zjištěno, že k předání této částky dne 30. 3. 2006 nedošlo, neboť představovala již existující a zbývající dluh Karla anonymizovano z předchozích půjček od žalobce. Exekutorský zápis byl sepsán v sídle JUDr. Milana Dobeše, exekutora Exekutorského úřadu Brno-město, u kterého zároveň probíhalo exekuční řízení na majetek žalobce. Téhož dne byla mezi žalobcem jako kupujícím a dlužníkem jako prodávajícím podepsaná smlouva, na jejímž základě se měl stát žalobce vlastníkem nemovitostí dlužníka. Kupní cena měla činit 3.000.000,-Kč. Závazek dlužníka vůči bance, který byl zajištěn zástavním právem na nemovitostech, nebyl v kupní smlouvě řešen. Dlužník (v rozporu se skutečným stavem) v kupní smlouvě prohlásil, že (celá) kupní cena byla uhrazena před podpisem kupní smlouvy v hotovosti. Celkově manželé Velečtí měli obdržet 1.700.000,-Kč jako půjčku od žalobce, ovšem Jaroslav Svoboda i žalobce tvrdili předání částky 1.000.000,-Kč. I po podpisu kupní smlouvy probíhala na nemovitostech rekonstrukce. Den po smrti Karla anonymizovano , tedy dne 13. 11. 2006, podal žalobce návrh na zahájení řízení o vkladu vlastnického práva k nemovitostem. Ke dni podpisu kupní smlouvy bylo vedeno na majetek žalobce exekuční řízení sp.zn. EX 370/02, které bylo zastaveno ke dni 28. 4. 2008 pro vymožení pohledávky, přičemž částku 200.000,-Kč předešle uhradili za žalobce Karel anonymizovano s dlužníkem. V době podpisu kupní smlouvy a exekutorského zápisu Karel anonymizovano dlužil žalobci finanční prostředky z dřívějších půjček podle exekučního zápisu s odečtěním částky 200.000,-Kč. Žalobce své pohledávky za Karlem anonymizovano a dlužníkem, resp. za dlužníkem, do insolvenčního řízení dlužníka nepřihlásil.

Soud provedl ve věci i další důkazy, ovšem tyto jen dokreslovaly vzájemý vztah žalobce a Karla anonymizovano v době před uzavřením kupní smlouvy a sepsáním exekutorského zápisu či majetkovou a ekonomickou situaci žalobce před a po uzavření kupní smlouvy (dřívější půjčky, exekuce vedené na majetek žalobce ), které podstatným způsobem nemohly ovlivnit skutkový či právní názor soudu, proto je zvláště nehodnotil, když ani časovou linkou nemohl být dovozen rozpor s generálním inhibitoriem povinného žalobce v exekučních řízeních.

Podle ust. § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Podle ust. § 3028 odst. 3 NOZ, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho úči nnosti.

Podle ust. § 3073 NOZ, se práva ze zajištění závazku vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, byť byla zřízena i jako práva věcná, posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

Podle ust. § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen OZ), právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

Podle ust. § 39 OZ neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Podle ust. § 169 písm. e) OZ ujednání zástavních smluv, dohod o vypořádání dědictví a samostatně uzavřená ujednání jsou neplatná, jestliže stanoví, že při prodlení splněním zajištěné pohledávky zástava propadne zástavnímu věřiteli, nebo že si ji zástavní věřitel může ponechat za určenou cenu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

Podle ust. § 44 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007, po doručení usnesení o nařízení exekuce nesmí povinný nakládat se svým majetkem včetně nemovitosti a majetku patřícího do společného jmění manžel ů, vyjma běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb, udržování a správy majetku. Právní úkon, kterým povi nný porušil t uto povinnost, je neplatný.

Na základě zjištěného skutkového stavu insolvenční soud jako předběžnou otázku posuzoval, zda byla mezi žalobcem a dlužníkem platně uzavřena kupní smlouva.

Insol venční soud zejména zkoumal, zda projevovaná vůle žalobce a dlužníka při uzavření kupní smlouvy byla myšlena vážně (opravdově) a zda oba zamýšleli tímto jednáním vyvolat následky kupní smlouvy, tj. za sjednanou kupní cenu převést vlastnické právo z prodávajícího dlužníka na kupujícího žalobce.

O předstíraný právní úkon (tzv. simulovaný, na oko) jde, když projev vůle má působit jako vážný, ale jednající ve skutečnosti žádný projev vůle učinit nechce. Jednající záměrně vytváří mezi svou pravou vůli a vnějším projevem vzájemný nesoulad, např. předstírá právní úkon (simulace). V případě předstíraného právního jednání je následkem absolutní neplatnost právního jednání.

Žalovaná zapsala do majetkové podstaty nemovitosti, neboť účelem kupní smlouvy mělo být sjednání tzv. propadné zástavy, jakožto zakonného způsobu uspokojení ze zástavy. Kupní smlouva měla být tzv. šuplíkovou záležitostí'', pouze realizována pro případ, že nebude dluh Karla anonymizovano žalobci splacen. V případě , že dluh bude splacen, neměly nemovitosti přejít do vlastnictví ž.alobce.

Bylo prokázáno, že Karel anonymizovano měl u žalobce nesplacené závazky, přičemž na přelomu r. 2005/2006 se dostal do finanční nouze a potřeboval půjčit od žalobce další finanční prostředky. Právě z důvodu zajištění svých pohledávek, uzavřeli žalobce s Ivanou anonymizovano , manželkou Karla anonymizovano , kupní smlouvu, jejímž skutečným účelem nebylo vyvolat následky kupní smlouvy, nýbrž zajistit pohledávky žalobce pro případ, že Karel anonymizovano nebude schopen svých závazků dostát. Insolvenční soud neuvěřil tvrzení žalobce, podle kterého se jednalo o běžnou kupní smlouvu, z následkujících důvodů. Exekutorský zápis na částku 3.375.000,-Kč a kupní smlouva na nemovitosti se sjednanou kupní cenou ve výši 3.000.000,00 Kč byly uzavřeny ve stejný den, tedy 30. 3. 2006. Bylo prokázáno, že částka 3.375.000,-Kč představovala zbývající dluh Karla anonymizovano z předchozích půjček, které mu poskytl žalobce. Podle tvrzení žalobce však exekutorský zápis nesouvisel se závazkem Karla anonymizovano ve výši 3.000.000,-Kč, který měl u žalobce na základě smlouvy o půjčce uzavřené dne 29. 10. 2005. Prohlášení manželů anonymizovano ohledně toho, že dne 30. 3. 2006 převzali před podpisem exekutorského zápisu v hotovosti finanční částku 3.375.000,00 Kč byla prokazováním vyvrácena (shodná skutková tvrzení žalobce i žalované). Je tedy zřejmé, že v době, kdy Karel anonymizovano požadoval od žalobce půjčit peníze, měl už u žalobce závazky ve výši 6.375.000,-Kč. Zavázala-li se Ivana anonymizovano ve smlouvě o půjčce ve formě exekutorského zápisu, že uhradí dluh ve výši 3.375.000,-Kč společně s manželem, pak není logické, aby nedošlo k započtení části kupní ceny nemovitostí nad rámec částky, kterou Karel anonymizovano potřeboval na vyřešení finanční situace. Žalobce připustil , že jedním z důvodů podpisu kupní smlouvy byla možnost nemovitosti prodat a dostat své peníze zpět. Vzhledem k tomu, že nepřihlásil svou pohledávku do insolvenčního řízení a nemovitosti nabízel k prodeji, lze mít za to, že právě této možnosti chtěl po smrti Karla anonymizovano využít k tomu, aby alespoň částečně kryl výtěžkem své pohledávky. Se závěrem, že kupní smlouva měla plnit tzv. zajišťovací funkci, také koresponduje zjištění, že žalobce podal návrh na vklad vlastnického práva k nemovitostem jeden den po úmrtí Karla anonymizovano . V důsledku úmrtí Karla anonymizovano se jeho pohledávky za ním a dlužníkem nepochybně staly obtížně vymahatelnými, čehož si byl žalobce vědom.

Insolvenční soud uvěřil tvrzení žalobce, že cenu, za kterou byly nemovitosti nabízeny přes realitní kancelář, neurčil žalobce, ale realitní kancelář. Uvedené tvrzení je v souladu s výpovědí svědka Davida Hluštíka, kterému realitní kancelář výslovně sdělila, že se jedná o odhad jejich odborného pracovníka. Žádný právní předpis neukládá povinnost, aby kupní cena odpovídala odhadní ceně nemovitostí, je-li cena sjednána v souladu s obecně závaznými právními předpisy. Insolvenční soud tedy nepovažoval za relevantní provedení důkazu vypracováním znaleckého posudku na odhadní cenu nemovitostí v době uzavření kupní smlouvy.

Lze jen spekulovat, z jakého důvodu nepřihlásil žalobce do insolvenčního řízení dlužníka své pohledávky za anonymizovano z exekutorského zápisu, ale jako nejpravděpodobnější se jeví vzhledem k výši těchto, že, jak uvedeno výše, by výtěžek z prodeje nemovitostí v té době (r. 2007, 2008) dluh dlužníka a Karla anonymizovano pravděpodobně pokryl.

Návrh na vklad vlastnického práva k nemovitostem nemohl podat Karel anonymizovano , neboť nebyl účastník em kupní smlouvy. Návrh na vklad mohl podat pouze žalobce nebo dlužník (příp. oba účastníci smlouvy současně). Je tedy zřejmé, že v této části žalobce a Petra Černíková nevypovídali pravdivě k odůvodnění časového odstupu mezi uzavřením kupní smlouvy a podáním návrhu na vklad do katastru nemovitostí žalobcem a výsledku telefonických hovorů s Karlem anonymizovano ohledně tohoto. Karel anonymizovano nemohl slibovat dořešení dalších záležitostí včetně hypotéky či vlastnictví, neboť nebyl předešle vlastníkem nemovitostí a ani mu nesvědčilo postavení dlužníka z úvěrového vztahu s bankou. Musel by totiž Petru Černíkovou odkázat na dlužníka, který podle názoru soudu vůbec se změnou vlastnictví k nemovitostem nepočítal, či přímo žalobce, kterého k tomu mohla Petra Černíková nabádat sama, neboť návrh na vklad mohl sám žalobce podat od uzavření kupní smlouvy kdykoli. Že tak neučinil za života Karla anonymizovano , ale okamžitě po jeho smrti, podporuje názor soudu v kontextu s ostatními zjištěními z provedených důkazů, že zde nikdy nebyl ze srany žalobce ani dlužníka úmysl uzavřít skutečně kupní smlouvu, ale jen zajistit vrácení půjčených finančních prostředků.

Soud neuvěřil rovněž tvrzení Petry Černíkové, že by se jim (žalobci a Petře Černíkové) nemovitosti dlužníka hodily. Žalobce nepotřeboval po smrti Karla anonymizovano nemovitosti, neboť byl vlastníkem domu v Pohořelicích, kde již s Petrou Černíkovou bydlel (viz výpověď Ivany Krejzové), ale potřeboval finanční prostředky v alespoň takové výši, aby jimi pokryl nesplacené půjčky Karla anonymizovano a od Jaroslava Svobody nehledě ke stále ještě probíhajícím exekučním řízením na jeho majetek jako povinného.

lnsolvenční soud pak dále neuvěřil tvrzení žalobce, podle kterého neměl důvod spěchat s předáním nemovitostí, neboť manželé Velečtí měli byt v Brně a s bydlením tedy neměli problém . Právě pokud by Velečtí měli problém sehnat bydlení, soud by z důvod u přátelských vztahů mezi Karlem anonymizovano a žalobcem uvěřil tomu, že žalobce měl důvod vyčkávat.

Úmysl dlužníka nadále, tedy i po podpisu kupní smlouvy a bez ohledu na ni, bydlet v nemovitostech je podpořen svědeckými výpověďmi Davida Hl uštíka, manželů

Hertlových a Daniela Kani. Insolvenční soud těmto svědeckým výpovědím uvěřil, neboť nejsou obsahově rozporné a víceméně v tomto bodu dokreslují skutkový stav věci ohledně stavu nemovitostí a svými výpověďmi podporují závěr, že žalobce a dlužník uzavření kupní smlouvy jen předstírali. Přestože svědkové David Hluštík a manželé Hertlovi se s dlužníkem a Karlem anonymizovano znali a osobně stýkali, nejedná se osoby blízké, ani o osoby finančně či existenčně s dlužníkem propojené. Svědek Daniel Kaňa měl navíc s manžely anonymizovano spíše pracovní vztah, na nemovitostech jim prováděl rekonstrukci, po smrti Karla anonymizovano byl za provedené práce s nimi již finančně vyrovnán . Insolvenční soud považuje tohoto svědka za věrohodného, když jeho výpověď plně koresponduje s tvrzením o probíhajících pracech na nemovitostech po podpisu kupní smlouvy (viz výpověď dlužníka a Petry Černíkové). Tedy manželé Velečtí i po podpisu kupní smlouvy financovali práce probíhající na nemovitostech a nikterak neprojevili úmysl se z nich vystěhovat.

Insolvenční soud neuvěřil tvrzení Petry Černíkové, že dokončení prací na nemovitostech Karel anonymizovano přislíbil. Je nejvýše nepravděpodobné, aby dlužník, jenž má závazek z hypotečního úvěru pod sankcí smluvní pokuty při převodu nemovitostí bez souhlasu zástavního věřitele, o takový souhlas nepožádal, měl-li by skutečný úmysl nemovitosti prodat, a do nemovitostí i po podpisu kupní smlouvy investoval s manželem vlastní prostředky (viz výpověď Daniela Kani, dlužníka a Petry Černíkové), aniž tak podstatnou skutečnost nevtělil do kupní smlouvy ošetřením jejich případné výše navíc za stavu, kdy Karel anonymizovano jakékoli finanční prostředky nutně potřeboval (viz výpověď žalobce, dlužníka, Davida Hluštíka a manželů Hertlových) k řešení své nepříznivé peněžní situace.

Insolvenční soud má za to, že ani výpověď Jaroslava Svobody nevyvrací, že kupní smlouva byla uzavřena tzv. na oko a měla sloužit právě jako zajištění i pro něj. Jaroslav Svoboda měl získat prohlídkou nemovitostí a podepsáním kupní smlouvy jistotu, že mu žalobce půjčené finanční prostředky vrátí. U vedl sice, že se mu žalobce nezmínil, že by půjčené finanční prostředky chtěl využít jiným způsobem, avšak pokud skutečným účelem prohlídky domu mělo být zjištění, že je kupní cena dostačující a že o své investované peníze nepřijde, pak nelze uvěřit, že se nezajímal o váznoucí závazek dlužníka na nemovitostech z hypotečního úvěru, který by v případě realizace zástavního práva bankou návratnost jeho investice mohl nepochybně zproblematizovat.

Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 5. 9. 2000 sp. zn. 21 Cdo 2204/99, uveřejněném pod č. 131 v časopise Soudní judikatura, roč. 2000, stanovil, že smlouva (dohoda ujednání, jejímž skutečným smyslem je sjednání tzv. propadné zástavy, tedy uspokojení pohledávky zástavního věřitele tím, že m u při padne zástava do vlastnictví), je v rozporu s účelem zástavního práva tak, jak jej stanoví zákon, a tedy pro rozpor s účelem zákona neplatná podle ustanovení § 39 občanského zákoníku. Uvedený závěr vyplývá přímo z ustanovení § 169 písm. e) OZ. Svůj závěr Nejvyšší soud také zopakoval ve svém rozhodnutí sp.zn. NS 21 Cdo 2037/2006.

Není relevantní, zda žalobce chtěl získat nemovitosti pro případ neuhrazení závazku manželi anonymizovano do výlučného vlastnictví jakožto kompenzaci nevymožených finančních prostředků, nebo zda bylo jeho úmyslem poté, co nemovitosti získá do výlučného vlastnictví, tyto zpeněžit a získat z výtěžku zpět své finanční prostředky. Propadná zástava j e zakázaným způsobem uspokojení ze zástavy, a je tak neplatná podle ust. § 169 písm. c) OZ. Jiná situace by však byla, pokud by se na jiném způsobu úhrady dohodli dlužník s věřitelem v okamžiku, kdy je pohledávka věřitele již splatná a dlužník tento způsob úhrady věřiteli dobrovolně nabídne, což se však v projednávané věci nestalo.

Soud tedy uzavírá, že žalobce s dlužníkem (ovlivněným Karlem anonymizovano ) učinili v daných časových souvislostech s ohledem na jejich rodinný, osobní, podnikatelský a finanční stav a budoucí záměry takové právní úkony, které nelze interpretovat jinak, než de facto obejití zástavního práva. Prostřednictvím učiněných právních úkonů vytvořili podmínky, které přivodily stav odpovídající tzv. propadné zástavě, neboť skutečným smyslem kupní smlouvy nebyl prodej nemovitostí za oboustranně sjednanou kupní cenu, ale sjednání zajištění pro případ, že by manželé Velečtí nebyli schopni vrátit dlužné finanční prostředky žalobci.

Smrtí Karla anonymizovano takový stav nastal, žalobce neprodleně zajištění realizoval vkladem kupní smlouvy do katastru nemovitostí a nepokládal tedy navíc za nutné uplatnit svou pohledávku za dlužníkem přihláškou do insolvenčního řízení dlužníka při předpokladu získané hodnoty vyšší.

Takové jednání je ovšem co do svého účelu vždy v rozporu s účelem zástavního práva a za takových okolností uzavřený právní úkon-kupní smlouva-je podle ust. § 39 OZ neplatná.

Soud umožnil účastníkům uzavření dohody o narovnání, ovšem před jejím podpisem byly nemovitosti postiženy exekučním zatížením povinného žalobce nad původní rámec zástavního práva dlužníka, což by vedlo ke znevýhodnění některé ze stran sporu.

Soud měl v úmyslu, byť o závěru výše uvedeném již podstatné pochybnosti neměl, ještě provést doplňující výpověď žalobce k dokreslení řetězce jeho jednání či chování neodpovídajícího chování vlastníka nemovitostí a současně věřitele dlužníka (ohledně případné dohody o splácení hypotéky a souhlasu banky s převodem, důvodu nezapočtení sjednané kupní ceny na již existující závazky Karla anonymizovano , tvrzené existence vlastních finančních prostředků nepoužitých k úhradě exekučně vymáhaných závazků žalobce, ale na kupní cenu, která nebyla zaplacena, rozporných uváděných výší půjček mezi Jaroslavem Svobodou a žalobcem, žalobcem a Karlem anonymizovano , řešení pohledávky za dlužníkem z bezdůvodného obohacení, který nemovitosti užíval i po vkladu vlastnického práva k nemovitostem, nepřihlášení pohledávky za dlužníkem do insolvenčního řízení dlužníka apod.), nicméně žalovaný se k nařízenému jednání dne 2.9.2015 nedostavil (ať již z jakýchkoli důvodů), proto soud dokazování ukončil.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 OSŘ. Žalovaný byl ve sporu zcela úspěšný, proto mu náleží 100 % účelně vynaložených nákladů řízení. Pod tyto soud zahrnul jím uplatněné cestovné z Ivančic do Brna a zpět vždy 60 km k jednáním soudu dne 17.2.2012, 20.4.2012 a 9.11.2012 za cenu pohonných hmot 34,90 Kč/l a sazbou základní náhrady 3,70 Kč/km v souladu s vyhl. č. 429/2011 Sb., k jednáním soudu dne 11.1.2013 a 30.8.2013 za cenu pohonných hmot 36,10 Kč/l a sazbou základní náhrady 3,60 Kč/km v souladu s vyhl. č. 472/2012 Sb., k jednáním soudu dne 18.6.2014 a 2.7.2014 za cenu pohonných hmot 35,70 Kč/l a sazbou základní náhrady 3,70 Kč/km v souladu s vyhl. č. 435/2013 Sb. a k jednání soudu dne 2.9.2015 za cenu pohonných hmot 35,90 Kč/l a sazbou základní náhrady 3,70 Kč/km v souladu s vyhl. č. 328/2014 Sb., celkem tedy 2.986,40 Kč s náhradou DPH ve výši 627,10 Kč podle předložených TP vozidla a osvědčení o registraci žalovaného k DPH.

P o u č e n í:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písem ného vyhotovení rozsudku k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím podepsaného soudu.

Krajský soud v Brně dne 2. 9. 2015

JUDr. Alena Knapilová v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Barbora Damborská