30 Nd 97/2002
Datum rozhodnutí: 05.06.2002
Dotčené předpisy: § 14 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb., § 14 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb., § 14 odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb.




30 Nd 97/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Františka Duchoně, v právní věci žalobce M. T., a. s., zastoupeného advokátkou, proti žalovaným 1) D. N., zastoupenému advokátkou a 2) M. L., zastoupené advokátem, o 1,047.469,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 52 C 41/94, o návrhu na vyloučení soudce Krajského soudu v Brně, ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 28 Co 604/99, t a k t o :

Soudce Krajského soudu v Brně JUDr. Z. B. není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 28 Co 604/99.

O d ů v o d n ě n í :

Ve výše uvedené věci vznesla zástupkyně žalobce ve stadiu odvolacího řízení u Krajského soudu v Brně námitku podjatosti vůči předsedovi senátu tohoto soudu JUDr. Z. B.Ve svém podání ze dne 26. 3. 2002 uvedla, že JUDr. Z. B. již rozhodoval o odvolání v této věci žalobce, že žalobce je velký věřitel s žalobami za cca 10 mil. Kč a vždy v případě JUDr. B. musel čelit tvrzení soudu, že žalobce právně neexistuje. Zástupkyně žalobce uplatňuje námitku podjatosti z důvodu poměru (názoru) k věci uvedeného soudce na právní existenci žalobce.

Podle § 14 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Zákon zde konstruuje jako důvody vyloučení soudce soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům a zakládá vyloučení soudce na existenci určitého důvodu, vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví soudcova nepodjatost pochybnou.

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v určitém případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský apod.

Podle § 14 odst. 2 věta prvá o. s. ř. u soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak.

Podle § 14 odst. 3 o. s. ř. jsou z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali.

Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) podle § 14 odst. 4 o. s. ř. nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Tyto okolnosti nemohou být samy o sobě důvodem k pochybnosti o nepodjatosti soudce, neboť v postupu soudce při projednávání konkrétní věci se projevuje samotný výkon soudnictví.

K námitce podjatosti vznesené zástupkyní žalobce se písemně vyjádřil předseda senátu JUDr. Z. B. v přípise ze dne 5. 4. 2002, ve kterém uvedl, že nemá žádný vztah k věci, k účastníkům ani jejich právním zástupcům. Necítí se podjatým ve věci. Advokátku žalobce JUDr. J. S. zná pouze z úředního styku. Dále uvedl, že v souvislosti s přípravou shora uvedené právní věci k posouzení v odvolacím řízení učinil usnesením ze dne 21. 2. 2002 dotaz na právní zástupkyni žalobce, v návaznosti na obsah odvolání žalobce,v němž byl navrhován výslech V. K. jako svědka a výslech T. D., aniž by však bylo konkrétně uvedeno, z jakého důvodu mají být jmenovaní vyslechnuti a k jaké skutečnosti mají být jejich výslechy prokazovány. Uvedená výzva byla z jeho strany učiněna z toho důvodu, aby mohl být posouzen a zvolen vhodný procesní postup v odvolacím řízení a zvážen případný výslech žalobcem navrhovaných osob.

Pokud se týká námitky žalobce, že již rozhodoval o odvolání žalobce v této věci, JUDr. Z. B. uvedl, že takto rozhodoval jako předseda odvolacího senátu 28 Co Krajského soudu v Brně v souladu s příslušným rozvrhem práce.

Z vyjádření JUDr. Z. B. ani ze samotného spisu nevyplývají žádné skutečnosti, které by zakládaly důvod pochybovat o nepodjatosti soudce, se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům. Námitka žalobce, směřující k opakovanému rozhodování soudce o odvolání v téže věci pak vzhledem k obsahu ustanovení § 14 odst. 2 je právně irelevantní, neboť toto ustanovení zakládá důvod vyloučení u soudců, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, nebo naopak.

Samotné procesní úkony soudce v projednávané věci, které je možno seznat ze soudního spisu, pak nejsou důvodem k vyloučení soudce (§ 14 odst. 4 o. s. ř.).

Z výše uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky důvody pro vyloučení soudce podle § 14 odst. 1,2,3,4 o. s. ř. neshledal. Rozhodl proto tak, že soudce Krajského soudu v Brně JUDr. Z. B. není vyloučen z projednávání a rozhodování dané věci.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. června 2002

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu