30 Nd 96/2017
Datum rozhodnutí: 22.03.2017
Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 o. s. ř.



30 Nd 96/2017
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., v právní věci žalobkyně Československé provincie Milosrdných sester Panny Marie Jeruzalémské se sídlem v Opavě, Beethovenova 235/1, IČ 00406546, zastoupené JUDr. Ondřejem Rathouským, advokátem se sídlem v Praze 1 Staré Město, Ovocný trh 1096/8, proti žalovanému Vojenským lesům a statkům ČR, s.p. , se sídlem v Praze 6 Dejvicích, Pod Juliskou 1621/5, IČ 00000205, zastoupenému JUDr. Filipem Horákem, advokátem se sídlem v Brně, Radnická 11, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 16 C 213/2015, o přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o.s.ř., takto:

Věc vedená u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 16 C 213/2015 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1.
O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se žalobou podanou podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (dále jen zákon č. 428/2012 Sb. ), domáhá nahrazení projevu vůle žalovaného při uzavření dohody o vydání nemovitostí ve vlastnictví České republiky, s nimiž je oprávněn žalovaný hospodařit.
Podáním ze dne 27. ledna 2017 žalobkyně navrhla, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Návrh odůvodnila tím, že coby osoba oprávněná podle zákona č. 428/2012 Sb. vede u různých soudů spory s dalšími účastníky, kteří mají stejně jako její právní zástupce sídlo v Praze 1, popř. v Praze 2 či v Praze 3. S ohledem na četnost sporů je pro jejího právního zástupce zatěžující - z hlediska časového i finančního - cestovat mezi sídlem svým a sídly soudů. S přihlédnutím k poměrům ostatních účastníků řízení považuje za vhodné přikázat věc Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Takový postup by jejímu právnímu zástupci i ostatním účastníkům řízení ušetřil náročnou manipulaci se spisy, ztrátu času při dopravě, jízdné a náklady za ubytování . Bylo by to vhodné v rámci minimalizace nákladů, hospodárnosti, rychlosti a efektivního vedení všech dotčených sporů .
Žalovaný s přikázáním věci jinému soudu nesouhlasil. Poukázal na to, že Okresní soud v Bruntále je již se sporem seznámen a v zájmu rychlosti je vhodnější, aby řízení také dokončil. Přikázání věci soudu v Praze by s velkou pravděpodobností také prodloužilo délku sporu, který je komplikovaný s množstvím podkladů, které Okresní soud v Bruntále již zná. Kromě toho přesunem do Prahy by došlo také ke zvýšení nákladů žalovaného, jehož právní zástupce to má blíž do Bruntálu.
Podle § 12 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle § 12 odst. 3 věty první o.s.ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle § 12 odst. 3 věty druhé o.s.ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu v Bruntále) a Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o.s.ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že výlučná místní příslušnost soudu, který má věc projednat (podle § 88 písm. b/ o.s.ř. - forum rei sitae ), je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba jako výjimku - vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle § 12 odst. 2 o.s.ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle § 12 odst. 2 o.s.ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, které musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Odůvodňuje-li žalobkyně svůj návrh na delegaci věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 v podstatě výhradně úsporami nákladů na straně svého právního zástupce (když zástupce žalovaného nemá sídlo v Praze ani jejím okolí), tak ani zvýšené náklady na cestovné k procesnímu soudu nejsou dostatečným důvodem k průlomu do ústavního principu, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon, neboť i pro tuto námitku platí výše uvedené. Lze uzavřít, že okolnosti, pro něž žalobkyně navrhla přikázání věci označenému soudu, neobstojí; přihlédnout je třeba i k negativnímu stanovisku žalovaného.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc tomuto soudu podle § 12 odst. 2 o.s.ř. nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. března 2017

JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu