30 Nd 76/2012
Datum rozhodnutí: 29.03.2012
Dotčené předpisy: § 14 o. s. ř., § 15a o. s. ř., § 15b o. s. ř., § 16 o. s. ř.




30 Nd 76/2012


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., ve věci žalobce VICTORIA, a.s. , IČ 61860867, se sídlem v Praze 6, Na Dionýsce 6, zastoupeného JUDr. Josefem Haščákem, advokátem se sídlem v Kynšperku nad Ohří, Jana Nerudy 868, proti žalovanému Ing. J. Š o zaplacení částky 4.800.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 Cm 194/2010, o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze rozhodujících o námitce podjatosti soudců Městského soudu v Praze pod sp. zn. Nco 144/2011, takto:

Námitka podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. Nco 144/2011, se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :


Ve shora uvedené věci vznesl žalovaný v podáních ze dne 20. září 2011 a 22. září 2011 doplněných podáním ze dne 2. listopadu 2011, námitku podjatosti proti soudkyním Vrchního soudu v Praze, které usnesením ze dne 18. srpna 2011, č.j. Nco 144/2001-90, rozhodly o námitce podjatosti soudkyně Městského soudu v Praze.
Výše uvedenou námitku podjatosti spolu se spisem předložil Vrchní soud v Praze přípisem ze dne 6. března 2012, sp. zn. Nc 325/2011-109, Nejvyššímu soudu, a to s připojením písemných vyjádření soudkyň senátu Nco Vrchního soudu v Praze, JUDr. Milady Lukáčové, JUDr. Evy Keményové a Mgr. Ivy Horákové, že nikdo z nich nemá žádný poměr k věci, účastníky řízení nezná, nemá k nim ani k jejich zástupcům žádný vztah a není jim znám žádný důvod, pro nějž by bylo na místě pochybovat o jejich nepodjatosti. V předkládací zprávě však Vrchní soud v Praze současně mimo jiné uvedl, že vznesenou námitku považuje za zjevně opožděnou.
Podle § 14 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle § 14 odst. 2 o.s.ř. u soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání.
Podle § 14 odst. 4 o.s.ř. důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podle § 15a odst. 2 o.s.ř. je účastník povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dověděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).
Podle § 16 odst. 2 o.s.ř. opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.
Nejvyšší soud se zabýval otázkou, zda námitka podjatosti vznesená žalovaným je námitkou uplatněnou včas, nebo zda se jedná o námitku uplatněnou opožděně, jak uvádí v předkládací zprávě Vrchní soud v Praze.
Po zhodnocení příslušných ustanovení zákona a obsahu předloženého spisu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že žalovaný uplatnil námitku podjatosti opožděně. Především je totiž nutno mít na zřeteli, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení .
Rozhodnutí o námitce podjatosti bylo vydáno Vrchním soudem v Praze jako soudem nadřízeným (§ 16 odst. 1 o.s.ř.) ve smyslu ustanovení § 16 odst. 3, věty druhé, o.s.ř. bez jednání a bylo doručeno žalovanému dne 16. září 2011. Řízení o této námitce tak u nadřízeného soudu skončilo. Jestliže žalovaný uplatnil námitku podjatosti podáním doručeným soudu dne 20. září 2011, podal ji opožděně.
Nejvyšší soud proto námitku podjatosti vznesenou žalovaným jako opožděnou podle ustanovení § 16 odst. 2 o.s.ř. odmítl.
Jen na okraj lze s ohledem na formulace námitky podjatosti zmínit, že případné členství či kandidatura na členství v bývalé Komunistické straně Československa sama o sobě není důvodem ke konstatování, že soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodovat. Např. Ústavní soud ČR ve věci sp. zn. III. ÚS 3268/10 zdůraznil zásadu, že otázku, kdo není oprávněn zastávat určitou funkci v souvislosti se svou činností za minulého režimu, řeší zákon č. 451/1991 Sb., který stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní republiky, České a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon zakotvuje princip, že prosté členství v někdejší KSČ není skutečností, která by obecně vylučovala soudce z rozhodovacího procesu (odkázat lze též např. na usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 22. listopadu 2011, sp. zn. III. ÚS 3232/11, nebo na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. března 2012, sp. zn. 20 Nd 15/2012, apod.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. března 2012

JUDr. Pavel Pavlík,v. r.
předseda senátu