30 Nd 6/2007
Datum rozhodnutí: 27.02.2007
Dotčené předpisy:





30 Nd 6/2007


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně


JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobkyně P. Š., proti žalovanému J. Š., vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 21 C 86/2005 - 76, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:


Věc vedená u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 21 C 86/2005


se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Kladně.


O d ů v o d n ě n í :


Žalovaný navrhl přikázání shora uvedené věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Kladně. Poukazuje na nezájem ze strany manželky, jakožto žalobkyně, která se opakovaně nedostavila k jednání, které bylo nařízeno u Okresnímu soudu v Jihlavě,


a dále na to, že cesta k tomuto soudu pro něj znamená zvýšené náklady a ušlý výdělek, což si v současné situaci nemůže dovolit.


Vzhledem k tomu, že žalobkyně se ve lhůtě stanovené soudem ve výzvě k návrhu žalovaného nevyjádřila a o následcích byla řádně poučena ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., lze mít za to, že s návrhem souhlasí.


Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odst. 2 též k důvodu, pro který by měla být věc přikázána (§ 12 odst. 3 o. s. ř.).


Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. je typicky existence okolností, které umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat (v daném případě místní příslušnost stanovená § 84 a § 85 odst. 3 o. s. ř.), je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).


Podle ustáleného výkladu musí úvaha soudu rozhodujícího o delegaci zahrnovat i dosavadní výsledky řízení; delegace nebude zpravidla namístě v případech, kdy příslušný soud již provedl podstatnou část dokazování (srov. Občanský soudní řád, Komentář, 7. vydání, C-H-BECK, Praha 2006, s. 49, pozn. 2.).


K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do citovaného ústavního principu.


Právě o takový případ se v projednávané věci nejedná. Důvodem, aby věc byla přikázána jinému soudu, v jehož obvodu bydlí žalovaný, nemůže být toliko skutečnost, že žalovaná se opakovaně k jednání u Okresního soudu v Jihlavě nedostavila a že cesta k tomuto soudu pro žalovaného znamená zvýšené náklady a ušlý výdělek, nýbrž jen takové okolnosti, z nichž lze spolehlivě dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána hospodárněji a rychleji. Případný výslech žalovaného, popř. svědků lze provést prostřednictvím dožádaného soudu podle místa bydliště. Kromě toho Okresní soud v Jihlavě již provedl část dokazování a ve věci jednal.


Za takovéto situace nelze s ohledem na ustálený výklad při úvahách o delegaci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. souhlasit s názorem, že přikázáním věci Okresnímu soudu v Kladně by bylo dosaženo hospodárnějšího s rychlejšího projednání věci.


Nejvyšší soud ČR proto návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Brně, popř. Okresnímu soudu Brno - venkov podle § 12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 27. února 2007


JUDr. Olga Puškinová, v. r.


předsedkyně senátu