30 Nd 394/2016
Datum rozhodnutí: 22.03.2017
Dotčené předpisy: § 11 odst. 3 o. s. ř., čl. 25 odst. 1 Nařízení (EU) č. 1215/2012



30 Nd 394/2016


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Bohumila Dvořáka ve věci žalobkyně Nature Notea, s. r. o., IČ 24802999, se sídlem v Praze 3, Husitská 107/3, zastoupené Mgr. Petrem Švadlenou, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, proti žalovanému M. Ch. - ČAJTEA, IČ 37039741, se sídlem v Liptovském Jánu 371, Slovenská republika, o zaplacení částky ve výši 12 007 EUR s příslušenstvím a smluvní pokutou, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu, takto:

Žalobu Nature Notea, s. r. o., o zaplacení částky 12 007 EUR s příslušenstvím a smluvní pokutou proti žalovanému M. Ch. - ČAJTEA projedná a rozhodne Okresní soud v Hradci Králové.
O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 14. 11. 2016 navrhla, aby Nejvyšší soud podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ) určil, který soud projedná a rozhodne věc označenou v záhlaví tohoto usnesení. K návrhu žalobkyně připojila žalobu ze dne 14. 11. 2016, v níž se proti žalovanému domáhá zaplacení částky ve výši 12 007 EUR s příslušenstvím a smluvní pokutou. V odůvodnění návrhu na určení místně příslušného soudu žalobkyně uvedla, že se zaplacení uvedené částky domáhá na základě rámcové kupní smlouvy uzavřené se žalovaným dne 13. 5. 2013 (dále také jen rámcová smlouva ) a na základě dílčích kupních smluv uzavřených v souladu s rámcovou smlouvou.
Žalobkyně v návrhu odkázala na článek 7 bod 7.3. rámcové smlouvy, v němž si podle ní smluvní strany sjednaly pravomoc soudů České republiky. Podmínky místní příslušnosti však podle žalobkyně chybějí nebo je nelze zjistit. Žalobkyně v této souvislosti s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení považuje za vhodné, aby věc projednal a rozhodl Okresní soud v Hradci Králové, jelikož právní zástupce žalobkyně má v Hradci Králové sídlo a nedojde tedy k navyšování nákladů řízení o cestovné právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně proto Nejvyššímu soudu v souladu s § 11 odst. 3 o. s. ř. navrhla, aby určil, že spor o zaplacení částky ve výši 12 007 EUR s příslušenstvím a smluvní pokutou mezi žalobkyní a žalovaným projedná a rozhodne Okresní soud v Hradci Králové, a aby předmětnou věc Okresnímu soudu v Hradci Králové postoupil.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud na prvním místě zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů věc rozhodnout jako jedna z podmínek postupu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Před aplikováním zákona o mezinárodním právu soukromém je třeba přihlédnout k úpravě obsažené v normách práva Evropské unie, které mají aplikační přednost před právem členských států. Nejvyšší soud proto postupoval podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), dále jen nařízení Brusel I bis (srov. čl. 66 odst. 1 nařízení Brusel I bis, podle něhož se toto nařízení vztahuje pouze na řízení zahájená, na veřejné listiny formálně vyhotovené nebo registrované a na soudní smíry schválené či uzavřené ke dni 10. 1. 2015 nebo po něm).
Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Brusel I bis bez ohledu na bydliště stran, dohodnou-li se tyto strany, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy některého členského státu, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu, pokud tato dohoda není z hlediska své věcné platnosti podle práva tohoto členského státu neplatná. Pokud se strany nedohodnou jinak, je tato příslušnost výlučná. Tato dohoda o příslušnosti musí být uzavřena:
a) písemně nebo ústně s písemným potvrzením;
b) ve formě, která odpovídá zvyklostem zavedeným mezi těmito stranami, nebo
c) v mezinárodním obchodě ve formě, která odpovídá obchodním zvyklostem, které strany znaly nebo musely znát, a které strany smluv tohoto druhu v daném odvětví obchodu obecně znají a pravidelně se jimi řídí.
Z kopie rámcové kupní smlouvy předložené žalobkyní Nejvyšší soud zjistil, že v čl. 7 bodu 7.3. této smlouvy je uvedeno: Je-li kupující osobou v jiném státě než České republice, smluvní strany sjednávají pro rozhodnutí jakéhokoliv sporu z této smlouvy nebo jakékoliv dílčí kupní smlouvy či jakéhokoliv vztahu vzniklého v souvislosti s touto smlouvou či dílčí kupní smlouvou příslušnost soudu věcně a místně příslušného v České republice podle právních předpisů České republiky.
Vzhledem k tomu, že ve věci není dána výlučná příslušnost soudů podle čl. 24 nařízení Brusel I bis a strany si sjednaly mezinárodní příslušnost českých soudů postupem předvídaným v čl. 25 odst. 1 nařízení Brusel I bis, Nejvyšší soud uzavřel, že mezinárodní příslušnost soudů České republiky je dána.
Jestliže strany dohodou založily pravomoc českých soudů, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, postupuje se podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. 29 Odo 524/2002).
V dané věci podmínky místní příslušnosti chybějí (srov. § 84 až § 88 o. s. ř.), neboť žalovaný, který je podnikající fyzickou osobou se sídlem ve Slovenské republice, nemá obecný soud v České republice, v České republice nemá umístěn závod či organizační složku závodu a není známo, že by měl v České republice majetek. Nejsou splněny ani podmínky místní příslušnosti na výběr dané či výlučné.
Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. k určení místně příslušného soudu Nejvyšším soudem.
V souladu se zásadou hospodárnosti rozhodl Nejvyšší soud podle návrhu žalobkyně tak, že předmětná věc bude projednána a rozhodnuta Okresním soudem v Hradci Králové, neboť v obvodu tohoto soudu se nachází sídlo právního zástupce žalobkyně.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. března 2017

JUDr. Pavel Simon
předseda senátu