30 Nd 350/2015
Datum rozhodnutí: 25.11.2015
Dotčené předpisy: § 11 odst. 3 o. s. ř.



30 Nd 350/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Pavla Vlacha v exekuční věci oprávněné České republiky Okresního soudu v Litoměřicích , se sídlem v Litoměřicích, Na Valech 525/12, proti povinnému M. S. , pro 4.000,- Kč s příslušenstvím, o určení místní příslušnosti, takto:

Věc, vedenou u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 31 EXE 9158/2015, projedná a rozhodne Okresní soud v Litoměřicích.
O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Litoměřicích usnesením ze dne 6. srpna 2015, č. j. 31 EXE 9158/2015-14, vyslovil svoji místní nepříslušnost a předložil věc podle § 11 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) Nejvyššímu soudu České republiky (dále již Nejvyšší soud ) k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu.
V předmětné věci je vedeno řízení o návrhu na pověření soudního exekutora na provedení exekuce a exekuce na peněžité plnění ve výši 4.000,- Kč s příslušenstvím.
Z obsahu exekučního spisu vyplývá, že v exekučním návrhu oprávněné a v exekučním titulu (usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 12. ledna 2015, č. j. 3 T 79/2014-226) je povinný označen bydlištěm na adrese N. (přičemž u exekučního titulu ještě s doručovací adresou T.). Podle zjištění okresního soudu povinný neprochází registrem obyvatel a dle sdělení odboru cizinecké policie KŘPU, oddělení pobytových agend, je povinný státním příslušníkem Slovenské republiky a neprochází evidencí cizinců.
Okresní soud v Litoměřicích má z uvedených důvodů za to, že není místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů (exekuční řád), místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má bydliště povinný, je-li fyzickou osobou, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li povinný, který je fyzickou osobou, bydliště na více místech, jsou místně příslušnými všechny soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, bydliště v České republice, ani se v ní nezdržuje, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek; má-li majetek v obvodu více soudů, je příslušným soud, kterému byla jako prvnímu doručena žádost exekutora o udělení pověření.
V daném případě není zpochybněno, že věc patří do pravomoci českých soudů a je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť není známo, kde se a zda vůbec se zdržuje v České republice, a není známo ani místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí.
V usnesení ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 4/2013, Nejvyšší soud vyslovil a odůvodnil právní názor, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti.
Protože jsou splněny předpoklady uvedené v ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., při určení místní příslušnosti rozhodl Nejvyšší soud tak, že věc projedná a rozhodne ten soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (srov. dále např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Nd 347/2011, 4 Nd 392/2011 či 32 Nd 80/2012) a to i s ohledem na požadavek procesní ekonomie.
Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že za dané procesní situace je vhodné, aby v dané věci jednal a rozhodl Okresní soud v Litoměřicích, jak je uvedeno ve výrokové znělce tohoto usnesení (§ 11 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. listopadu 2015
JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu