30 Nd 283/2012
Datum rozhodnutí: 27.09.2012
Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 o. s. ř., § 12 odst. 2 o. s. ř.




30 Nd 283/2012

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce Z. V., zastoupeného Tomášem Hruškou, advokátem se sídlem v Praze 5, Stroupežnického 2328/30, proti žalovaným 1) V. V., zastoupené JUDr. PhDr. Oldřichem Choděrou, advokátem se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 12 a 2) Rolnickému družstvu Žerotín , se sídlem v Litovli, Žerotín 142, IČ 47672421, o určení neplatnosti kupní smlouvy, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 17 C 389/2011, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti , takto:

Věc vedená u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 17 C 389/2011 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Nymburce.
O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Olomouci předložil spis Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o návrhu žalobce na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu (§ 12 odst. 2 a 3 o.s.ř.). Navrhl, aby věc byla přikázána Okresnímu soudu v Nymburce s ohledem na skutečnost, že v obvodu tohoto soudu bydlí první žalovaná, která je po mozkové mrtvici, takže by obtížně absolvovala cestu k Okresnímu soudu v Olomouci, k posouzení jejího zdravotního stavu bude třeba ustanovit znalce, kterým by měla být osoba vykonávající svou činnost v blízkosti jejího bydliště. Svědci, které navrhla první žalovaná, mají bydliště v obvodu Okresního soudu v Nymburce a právní zástupci žalobce i první žalované mají sídlo v Praze.
Právní zástupce první žalované oznámil, že doporučuje, aby věc byla projednávána u Obvodního soudu pro Prahu 5. Druhý žalovaný s návrhem žalobce vyslovil nesouhlas a navrhl zamítnutí návrhu.
Podle § 12 odst. 2 o.s.ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhodne soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by měla být věc přikázána (§ 12 odst. 3 o.s.ř.).
Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o.s.ř. je existence okolností, které umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že výlučná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat - v daném případě místní příslušnost stanovená podle § 88 písm. i) o.s.ř., je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
K přikázání věci jinému soudu než příslušnému by tak mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudu a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do citovaného ústavního principu.
O takový případ se v projednávané věci nejedná. Důvodem, aby věc byla přikázána soudu, v jehož obvodu bydlí první žalovaná, resp. navržení svědci, nemůže být toliko jejich bydliště, nýbrž takové okolnosti, z nichž lze spolehlivě dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána hospodárněji a rychleji. První žalovanou a navržené svědky je možno vyslechnout prostřednictvím dožádaného soudu. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 1. 12. 2004, sp. zn. 20 Nd 181/2004 (in www.nsoud.cz ) vyložil, že vzdálenost bydliště účastníka od sídla procesního soudu (včetně jeho nepříznivého zdravotního stavu) sama o sobě přikázání věci soudu jinému neodůvodňuje, jestliže je přiléhavě k dispozici procesní institut dožádání, a účastníku nic nebrání se nechat zastoupit, případně mu může být ustanoven opatrovník. Okresnímu soudu v Olomouci nic nebrání v tom, aby ustanovil znalce působícího v obvodu jiného soudu. Přikázáním věci Okresnímu soudu v Nymburce, byť v jeho obvodu bydlí první žalovaná, resp. někteří navržení svědci, by tedy nebylo dosaženo hospodárnějšího a rychlejšího projednání věci.
Důvody, pro které věc má projednat Okresní soud v Olomouci jsou ostatně podrobně vyloženy v usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 3. srpna 2011, 8 C 216/2011-17, jímž tento soud vyslovil svou nepříslušnost s tím, že věc bude postoupena Okresnímu soudu v Olomouci a v potvrzujícím usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. října 2011, č.j. 12 Co 371/2011-44.
Nejvyšší soud ČR proto návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Nymburce podle § 12 odst. 2 o.s.ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 27. září 2012

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu