30 Nd 241/2015
Datum rozhodnutí: 31.08.2015
Dotčené předpisy: § 11 odst. 3 o. s. ř.



30 Nd 241/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Pavla Vlacha, v právní věci oprávněného Města Znojmo, se sídlem ve Znojmě, Obroková 1/12, IČO 00293881, zastoupeného Mgr. Robertem Valou, advokátem se sídlem ve Znojmě, Fischerova 770/12, proti povinnému T. V. T. , o návrhu na nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 8 EXE 111/2015, o určení místní příslušnosti, takto:

Věc, vedenou u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 8 EXE 111/2015, projedná a rozhodne Okresní soud ve Znojmě.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud ve Znojmě usnesením ze dne 9. června 2015, č.j. 8 EXE 111/2015-33, vyslovil svoji místní nepříslušnost a předložil věc podle § 11 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu.
V předmětné věci je vedeno řízení o návrhu na nařízení exekuce, návrhu na pověření soudního exekutora na provedení exekuce a exekuce na peněžité plnění ve výši 1.500,- Kč.
Z odůvodnění usnesení okresního soudu vyplývá, že v exekučním návrhu oprávněného a v exekučním titulu je povinný označen bydlištěm na adrese Z., podle sdělení cizinecké policie měl povinný od 12. dubna 2011 do 31. března 2012 na území České republiky zajištěno ubytování na adrese uvedené v exekučním návrhu, změnu adresy nenahlásil. Z výpisu z registru fyzické osoby byla zjištěna stejná adresa. Dotazem na Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky, Oddělení pobytu cizinců Jihomoravského kraje bylo rovněž zjištěno, že povinný měl ve shora uvedeném období pobyt na posledně známé adrese.
Okresní soud ve Znojmě má z uvedených důvodů za to, že není místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci.
Podle § 11 odst. 3 o.s.ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů (exekuční řád), místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má bydliště povinný, je-li fyzickou osobou, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li povinný, který je fyzickou osobou, bydliště na více místech, jsou místně příslušnými všechny soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, bydliště v České republice, ani se v ní nezdržuje, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek; má-li majetek v obvodu více soudů, je příslušným soud, kterému byla jako prvnímu doručena žádost exekutora o udělení pověření.
V daném případě není zpochybněno, že věc patří do pravomoci českých soudů a je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť není známo, kde se a zda vůbec se zdržuje v České republice, a není známo ani místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí.
V usnesení ze dne 12. září 2012, sp.zn. 31 Nd 200/2012 uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 4/2013 Nejvyšší soud vyslovil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení § 11 odst. 3 o.s.ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti.
Protože jsou splněny předpoklady uvedené v ustanovení § 11 odst. 3 o.s.ř., při určení místní příslušnosti rozhodl Nejvyšší soud tak, že věc projedná a rozhodne ten soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (srov. dále např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Nd 347/2011, 4 Nd 392/2011 či 32 Nd 80/2012) a to i s ohledem na požadavek procesní ekonomie.
Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že za dané procesní situace je vhodné, aby v dané věci jednal a rozhodl Okresní soud ve Znojmě, jak je uvedeno ve výrokové znělce tohoto usnesení (§ 11 odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. srpna 2015
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu