30 Nd 240/2013
Datum rozhodnutí: 25.09.2013
Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 o. s. ř.



30 Nd 240/2013


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Pavla Simona ve věci žalobkyně TRAIVA, s.r.o. , se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Pohraniční 678/104, identifikační číslo osoby 25 38 01 41, zastoupené Mgr. Petrem Kaustou, advokátem se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Čs. legií 1719/5, proti žalované UNIMEX-INVEST, s.r.o. , se sídlem v Ostravě - Porubě, Svojsíkova 2/1596, identifikační číslo osoby 25 87 21 17, zastoupené JUDr. Petrem Grobelným, advokátem se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Sokolská třída 21, o nahrazení projevu vůle žalovaného k uzavření kupní smlouvy soudním rozhodnutím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 38 C 272/2002, o návrhu žalované na přikázání věci Krajskému soudu v Praze v řízení o odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 4. 2009, č. j. 38 C 272/2002-570, z důvodu vhodnosti, takto:


Věc vedená u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 38 C 272/2002 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 4. 2009, č. j. 38 C 272/2002-570, Krajskému soudu v Praze.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem ze dne 22. 4. 2009, č. j. 38 C 272/2002-570, rozhodl Okresní soud v Ostravě tak, že nahradil vůli žalované přijmout návrh žalobce na uzavření kupní smlouvy ve znění formulovaném ve výroku I. rozsudku, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání ke Krajskému soudu v Ostravě. Přípisem ze dne 30. 5. 2013 se žalovaná obrátila na předsedkyni Krajského soudu v Ostravě, JUDr. I. H., aby posoudila pochybnosti žalované vztahující se k postupu soudců Krajského soudu v Ostravě v předchozím řízení o odvolání v dané věci, v němž byl předchozí rozsudek Okresního soudu v Ostravě zrušen, a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Žalovaná v podstatě upozorňovala na to, že v předchozím odvolacím řízení rozhodoval nesprávně obsazený soud, neboť k rozhodnutí o vyloučení soudců odvolacího senátu pod předsednictvím JUDr. M. a k určení jiného senátu k projednání odvolání pod předsednictvím JUDr. K. došlo v rozporu s občanským soudním řádem. Důvody pro změnu příslušného senátu byly jen blíže neodůvodněné pochybnosti JUDr. M. o vnímání jeho nepodjatosti ze strany jednatele žalované. Z těchto důvodů v předchozím odvolacím řízení neměl vůbec rozhodovat senát 8 Co. Jelikož je rozsudek soudu prvního stupně znovu napaden odvoláním a jelikož o něm bude rozhodovat Krajský soud v Ostravě příslušným senátem 8 Co, navrhla žalovaná, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Krajskému soudu v Praze.
Žalobkyně s přikázáním věci jinému odvolacímu soudu nesouhlasí, neboť k tomu není žádný zákonný ani věcný důvod. Místně i věcně příslušný je Krajský soud v Ostravě.
Krajský soud v Ostravě po té předložil věc Nejvyššímu soudu jakožto nejblíže společně nadřízenému, aby o návrhu žalované rozhodl (§ 12 odst. 3 o. s. ř.).
Nejvyšší soud návrh na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 3 o. s. ř.
Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána z důvodu vhodnosti jinému soudu téhož stupně.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji, popřípadě i bez újmy pro účastníky řízení. Na druhé straně k přikázání věci jinému soudu lze přistoupit jen výjimečně, z důvodů závažných, neboť představuje výjimku z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod).
Důvody, pro něž žalovaná navrhla delegaci věci Krajskému soudu v Praze, těmto nárokům nevyhovují. Nejistota žalované ohledně správnosti obsazení senátu odvolacího soudu v předchozím odvolacím řízení, a z toho vyplývající přesvědčení, že o jejím odvolání by nyní měl snad rozhodnout jiný soud, nemohou být dostatečným argumentem pro přikázání věci jinému soudu. To již jen proto, že k vyřešení pochybností žalované (účastníka řízení) vztahující se k osobám soudců či správnosti obsazení soudu, ať už v minulém či současném odvolacím řízení, jsou určeny jiné procesní instituty (zejména § 15a o. s. ř.). Navíc, žalovaná zpochybňuje správnost obsazení soudu až s několikaletým zpožděním, neboť její pochybnosti se zakládají na skutečnostech, které se odehrály v roce 2007, a proti nimž již tehdy mohla vznášet příslušné námitky.
Nejvyšší soud proto návrhu na přikázání předmětné věci z důvodu vhodnosti Krajskému soudu v Praze podle § 12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. září 2013
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu