30 Nd 159/2017
Datum rozhodnutí: 17.05.2017
Dotčené předpisy: § 45 odst. 2 předpisu č. 123/2001Sb., § 11 odst. 3 o. s. ř., § 252 odst. 2 o. s. ř.



30 Nd 159/2017


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., ve věci oprávněného Města Rakovník, IČ 00244309, se sídlem v Rakovníku, Husovo nám. 27, proti povinnému P. K. D. , o žádosti o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 28 EXE 1218/2017, o určení místní příslušnosti soudu podle § 11 odst. 3 o.s.ř., takto:

Věc vedenou u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 28 EXE 1218/2017 projedná a rozhodne Okresní soud v Rakovníku.
O d ů v o d n ě n í :
Oprávněný podal prostřednictvím soudního exekutora k Okresnímu soudu v Rakovníku návrh na nařízení exekuce a pověření exekutora k jejímu provedení.
Okresní soud v Rakovníku usnesením ze dne 10. dubna 2017, č.j. 28 EXE 1218/2017-16, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne (§ 105 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů dále již jen o.s.ř. , ve spojení s ustanovením § 11 odst. 3 téhož zákona), s odůvodněním, že povinný, který je fyzickou osobou, nemá na území České republiky trvalý pobyt a není hlášen k pobytu ani v evidencích cizineckého informačního systému. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce.
Podle § 45 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen exekuční řád ), je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud. Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný bydliště, je-li fyzickou osobou, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje. Nemá-li povinný bydliště v České republice ani se v ní nezdržuje, je příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. S ohledem na ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu se ustanovení občanského soudního řádu použijí i při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje. Z ustanovení § 252 odst. 2 věty první o.s.ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Z obsahu spisu vyplývá, že povinný nemá bydliště na území České republiky. Zda má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, nebylo exekučním soudem před pověřením exekutora zjišťováno.
V daném případě není zpochybněno, že věc patří do pravomoci českých soudů a je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť není známo, kde se a zda vůbec se zdržuje v České republice, a není známo ani místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí.
V usnesení ze dne 12. září 2012, sp.zn. 31 Nd 200/2012 uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 4/2013 Nejvyšší soud vyslovil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení § 11 odst. 3 o.s.ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti.
Protože jsou splněny předpoklady uvedené v ustanovení § 11 odst. 3 o.s.ř., při určení místní příslušnosti rozhodl Nejvyšší soud tak, že věc projedná a rozhodne ten soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (srov. dále např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Nd 347/2011, 4 Nd 392/2011 či 32 Nd 80/2012) a to i s ohledem na požadavek procesní ekonomie.
Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že za dané procesní situace je vhodné, aby v dané věci jednal a rozhodl Okresní soud v Rakovníku, jak je uvedeno ve výrokové znělce tohoto usnesení (§ 11 odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. května 2017

JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu