30 Nd 109/2015
Datum rozhodnutí: 17.09.2015
Dotčené předpisy: § 11 odst. 3 o. s. ř., § 45 odst. 2 předpisu č. 120/2001Sb.



30 Nd 109/2015


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Pavla Vlacha ve věci oprávněné CHANGEPLAN, s.r.o., IČ 28830474, se sídlem v Hradci Králové, Gočárova třída 806/32, zastoupené JUDr. Petrem Matějkou, advokátem se sídlem v Brně, Lidická 1005/23b, proti povinnému FORSET COLLECT LIMITED , se sídlem v Nikosii, Agiou Nikolaou 67-69, Flat/Office 103, Kyperská republika, zastoupenému JUDr. Terezou Novobílskou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Haštalská 760/27, o pověření a nařízení exekuce pro částku 18 464 850 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 27 EXE 2297/2013, o určení místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 o. s. ř. takto:

Věc vedenou u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 27 EXE 2297/2013 projedná a rozhodne Okresní soud v Hradci Králové.

Odůvodnění:
Okresní soud v Hradci Králové na návrh oprávněné pověřil provedením exekuce soudního exekutora JUDr. Petra Kociána. Povinný při svém prvním úkonu ve věci dal podnět k zastavení exekuce a zároveň namítl nedostatek místní nepříslušnosti. Okresní soud v Hradci Králové usnesením ze dne 4. listopadu 2013, č. j. 27 EXE 2297/2013-28, k námitce povinného vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude po právní moci uvedeného usnesení předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne, podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ). Důvodem pro uvedený postup byla pochybnost o tom, zda a popř. kde má povinný na území České republiky majetek.
Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění účinném od 1. ledna 2013, (dále jen exekuční řád ), je-li povinný právnickou osobou, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu platí, že nestanoví-li exekuční řád jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle ustanovení § 105 o. s. ř. místní příslušnost zkoumá soud jen do skončení přípravného jednání podle § 114c. Neprovedl-li tuto přípravu jednání, zkoumá soud místní příslušnost jen před tím, než začne jednat o věci samé, nebo rozhodl- li o věci samé bez jednání, jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz, elektronický platební rozkaz nebo evropský platební rozkaz. Později ji soud zkoumá pouze tehdy, nebyla-li provedena příprava jednání podle § 114c, a jen k námitce účastníka, která byla uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší. Při zkoumání místní příslušnosti se nepřihlíží k přípravě jednání, jednáním a jiným úkonům provedeným před věcně nepříslušným soudem a k rozhodnutím vydaným věcně nepříslušným soudem (odst. 1). Vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu (odst. 2).
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Z obsahu spisu vyplývá, že prvním úkonem povinného v řízení byl návrh na zastavení exekuce (č. l. 20), ve kterém povinný namítal, že o nařízení exekuce a pověření soudního exekutora rozhodl místně nepříslušný soud.
Z obsahu spisu dále vyplývá, že povinný nemá sídlo na území České republiky. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Z výše uvedeného je zřejmé, že jsou naplněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení rozhodl tak, že jako soud příslušný k projednání a rozhodnutí předmětné věci určil Okresní soud v Hradci Králové, u něhož bylo řízení zahájeno, a v jehož obvodu má sídlo oprávněná.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. září 2015

JUDr. Pavel Simon
předseda senátu