30 ICm 2363/2014
Jednací číslo: 30 ICm 2363/2014-13 KSBR 30 INS 16259/2012-C1

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl soudcem Mgr. Martinem Hejdou jako samosoudcem ve věci žalobce: MUDr. Martina anonymizovano , anonymizovano , 588 32 Příseka 26 proti žalovanému: Mgr. Martina Kaplánková, IČO 71331328, s místem výkonu činnosti Divadelní 1604/8, 586 01 Jihlava, insolvenční správce dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano , IČO 46172092, Masarykovo nám. 97/1, 586 1 Jihlava, o vyloučení věci z majetkové podstaty, o odvolání žalobce proti usnesení ze dne 3.9.2014 č.j. 30 ICm 2362/2014-3

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3.9.2014, č.j. 30 ICm 2362/2014-3, se mění tak, že se žaloba o vyloučení věci z majetkové podstaty neodmítá.

Odůvodnění:

Usnesením ze dne 3.9.2014 č.j. 30 ICm 2362/2014-3 rozhodl insolvenční soud o žalobě na vyloučení věci z výkonu rozhodnutí tak, že se žaloba o vyloučení věci z majetkové podstaty se pro opožděnost odmítá (výrok I.) a žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Své rozhodnutí odůvodnil insolvenční soud tím, že v daném případě bylo žalobci řádné vyrozumění o soupisu majetku do majetkové podstaty dlužníka insolvenčním správcem doručeno dne 10.6.2014, přičemž lhůta k podání vylučovací žaloby marně uplynula 10.7.2014. Byla-li předmětná žaloba podána u insolvenčního soudu až dne 11.7.2014, pak byla podána opožděně, tj. v době, kdy již byla nastolena domněnka, že věci byly pojaty do soupisu majetkové podstaty oprávněně (§ 225 odst. 3 insolvenčního zákona) a byly tak splněny předpoklady pro odmítnutí žaloby podle § 160 insolvenčního zákona.

Proti tomuto usnesení podal žalobce dne 16.9.2014 v zákonné lhůtě odvolání, kterým se domáhal zrušení napadeného usnesení, neboť insolvenční soud nepřihlédl k tomu, že předmětná žaloba byla nejprve dne 10.7.2014, a tedy v zákonné lhůtě, doručena soudu faxem, přičemž následně byl toto podání doplněno dne 11.7.2014 předložením jejího originálu v listinné podobě.

Z ustanovení § 7 insolvenčního zákona vyplývá, že nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle § 210a o.s.ř. usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek nebo usnesení, z něhož nenabyla dosud práva osoba jiná než odvolatel, nebo usnesení, kterým bylo uloženo pořádkové opatření (§ 53), nebo usnesení o odmítnutí žaloby, popřípadě jiného návrhu na zahájení řízení (§ 43 odst. 2, § 75a, § 75b odst. 2, § 78d odst. 2), nebo usnesení o odmítnutí odvolání (§ 208), nebo rozhodnutí vydané podle části šesté může k odvolání změnit přímo soud prvního stupně, pokud odvolání v celém rozsahu vyhoví.

Dle § 42 odst. 1 o.s.ř. je možno podání učinit písemně. Písemné podání se činí v listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě nebo telefaxem.

Z ustanovení § 42 odst. 2 o.s.ř. je zřejmé, že písemné podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě je třeba nejpozději do 3 dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. Stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál (písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem.

Insolvenčnímu soudu se podařilo dohledat faxové podání, na které žalobce ve svém odvolání odkazoval, a zjistil, že žaloba byla skutečně doručena soudu nejprve faxem, a to dne 10.7.2014 ve 12:58 hodin. Následně pak žaloba byla žalobcem doplněna předložením jejího originálu dne 11.7.2014.

Je zřejmé, že žaloba na vyloučení věci z majetkové podstaty byla insolvenčnímu soudu doručena v zákonem stanovené lhůtě a odvoláním napadené usnesení o jejím odmítnutí pro opožděnost je tudíž nesprávné. Insolvenční soud jako soud I. stupně proto v rámci autoremedury odvoláním napadené usnesení změnil tak, že se žaloba o vyloučení věci z majetkové podstaty neodmítá.

Po právní moci tohoto usnesení bude insolvenční soud v řízení o žalobě na vyloučení věci z majetkové podstaty pokračovat.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

V Brně dne 22. 9. 2014

Za správnost vyhotovení: Mgr. Martin Hejda v.r. Marie Hanáková samosoudce