30 Cdo 94/2002
Datum rozhodnutí: 23.01.2002
Dotčené předpisy: § 243b odst. 4 předpisu č. 99/1963Sb., § 218 odst. 1 písm. a) předpisu č. 99/1963Sb.




30 Cdo 94/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele V. P., proti odpůrkyni České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o plný invalidní důchod, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 16 Ca 232/97, o dovolání navrhovatele proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 3. května 2001, č.j. 2 Cao 276/2000-160, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze rozsudkem v záhlaví uvedeným potvrdil k odvolání navrhovatele rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 23. srpna 2000, č.j. 16 Ca 232/97-128, jímž bylo k opravnému prostředku navrhovatele potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 9. 6. 1997, č. 450 512 020, kterým byl navrhovateli podle § 56 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. od 12. 7. 1997 odňat plný invalidní důchod při pracovním úrazu s odůvodněním, že podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v S. je navrhovatel již pouze částečně invalidní.

V podaném dovolání, jež navrhovatel podává z důvodu ustanovení § 241 odst. 3 písm. d) o. s. ř. namítaje, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení, navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Při posuzování dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., jímž byl změněn a doplněn občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, t.j. podle občanského soudního řádu ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.

Dovolání bylo podáno osobou oprávněnou účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o.s.ř.) řádně zastoupeným advokátem a splňuje formální i obsahové znaky předepsané ustanovením § 241 odst. 2 o. s. ř.

Nejvyšší soud České republiky, který jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) věc projednal bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.

Podle ustanovení § 240 odst. 1 věta první o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení § 240 odst. 2 věty druhé o. s. ř. je lhůta zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.

V posuzovaném případě bylo zjištěno, že rozsudek odvolacího soudu neobsahující poučení o dovolání byl vydán po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů; zástupci navrhovatele byl doručen dne 28. června 2001, jak spolehlivě plyne z doručenky rozsudku, založené ve spise a téhož dne byl doručen též odpůrkyni. Navrhovatel podal dovolání sepsané dne 22. srpna 2001 dovolacímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Plzni jako doporučenou listovní zásilku na poště v P. dne 24. srpna 2001.

Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 28. června 2001 (§ 159 odst. 1 o.s.ř.) a že lhůta k dovolání uplynula podle ustanovení § 243c a § 57 odst. 1, 2 o.s.ř. dnem 30. července 2001 (pondělí). Dovolání navrhovatele bylo tedy podáno po uplynutí zákonem stanovené lhůty, a proto bylo podle ustanovení § 243b odst. 4 věty první a § 218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. - aniž bylo možno se zabývat dalšími okolnostmi - odmítnuto.

Pro úplnost lze dodat, že podle usnesení Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 1997, sp. zn. III. ÚS 312/97, uveřejněného ve Sbírce nálezů a usnesení, svazek 9, ročník 1997 III. díl, č. 21, z absence poučení o možnosti podat dovolání z rozhodnutí odvolacího soudu nelze vyvozovat procesní pochybení odvolacího soudu, ani to, že tímto postupem byla dovolateli znemožněna soudní ochrana.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 4, věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1, věty první, o.s.ř., neboť navrhovatel s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a České správě sociálního zabezpečení v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly (bod 10 části dvanácté hlavy 1 zák. č. 30/2000 Sb.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. ledna 2002



JUDr. Karel Podolka,v. r.

předseda senátu