30 Cdo 930/2001
Datum rozhodnutí: 25.07.2001
Dotčené předpisy:




30 Cdo 930/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v právní věci navrhovatele J. P., zastoupeného advokátkou, proti odpůrkyni České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o částečný invalidní důchod, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 32 Ca 183/99, o dovolání navrhovatele proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12.února 2001, č. j. 2 Cao 330/2000-46, takto:

I. Dovolání navrhovatele se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání navrhovatele potvrdil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 24. srpna 2000, č. j. 32 Ca 183/99-29, jímž tento potvrdil rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 30.6.1999, č. 651 025 0912, kterým byla zamítnuta žádost navrhovatele o částečný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 43 zákona č. 155/1995 Sb.

Navrhovatel tvrdil, že dovolání je přípustné s ohledem na ustanovení § 237 odst.1 písm. c) o.s.ř. a je podáno z důvodu § 241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. Namítal, že soudy obou stupňů se ve svých rozhodnutích opíraly o posudek posudkové komise MPSV ČR v B., se závěry nesouhlasil, protože nebrala zřetel na všechna onemocnění a jejich závažnost, na délky jeho pracovních neschopností, na nutnost skončení pracovního poměru a nezaměstnanost, jejichž společnou příčinou bylo jeho onemocnění páteře. Navrhoval jako důkaz vypracovat nový znalecký posudek o jeho zdravotním stavu a částečné invaliditě posudkovou komisí s jiným pracovištěm než v B. a zrušit napadené rozhodnutí a vrátit soudu věc k dalšímu řízení, když nezhodnotil všechny jím předložené důkazy.

Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení dvanácté části, hlavy první, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem účinnosti uvedeného zákona, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ustanovení občanského soudního řádu /zákona č.99/1963 Sb./ ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.).

Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou - účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o.s.ř. ) řádně zastoupeným advokátem a splňuje formální i obsahové znaky předepsané ustanovením § 241 odst. 2 o.s.ř.

Nejvyšší soud věc projednal bez jednání ( § 243a odst. 1, věta první, o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.).

Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže trpí vadami uvedenými v ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř.: toto ustanovení přípustnost dovolání spojuje proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) s takovými hrubými vadami řízení a rozhodnutí, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným. Přípustnost dovolání však není založena již tím, že dovolatel příslušnou vadu řízení tvrdí, ale až zjištěním, že řízení takovou vadou skutečně trpí. Vady uvedené v ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. však z obsahu spisu nevyplývají a pokud navrhovatel namítá, že jde o vadu uvedenou v ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., že totiž účastník řízení neměl procesní způsobilost a nebyl řádně zastoupen, bylo zjištěno, že navrhovatel má procesní způsobilost, proto před soudy obou stupňů mohl samostatně jednat i bez zvoleného zástupce, bez kterého nemůže jednat pokud sám nemá právnické vzdělání, až před dovolacím soudem (viz ustanovení § 241 odst. 1 o.s.ř.). Proto pokud důvodem jeho dovolání bylo tvrzení, že v řízení došlo k vadám uvedeným v § 237 (viz.ustanovení § 241 odst. 1 písm.. a) o.s.ř., jde o neopodstatněnou námitku a jeho dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné.

V projednávané věci navrhovatel dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně.

Ustanovení § 239 odst. 1 o. s. ř. svěřuje odvolacímu soudu oprávnění založit přípustnost dovolání proti svému rozsudku, proti němuž by jinak (z jiných než ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř. uvedených důvodů) dovolání nebylo přípustné. Předpokladem pro vyslovení přípustnosti dovolání je, že jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Rozhodne-li se odvolací soud tímto způsobem založit přípustnost dovolání, musí toto své rozhodnutí vyjádřit ve výroku svého potvrzujícího rozsudku.

V daném případě - jak vyplývá z obsahu výroku a odůvodnění napadeného rozsudku - odvolací soud přípustnost dovolání proti svému potvrzujícímu rozsudku nevyslovil (a navrhovatel ani takový návrh před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nepodal). Nakolik odvolací soud nevyslovil přípustnost dovolání proti svému rozsudku ve smyslu ustanovení § 239 odst. 1 o. s. ř., a protože ve věci nebyl soudem prvního stupně vydán rozsudek, který by byl zrušen (§ 238 odst.1 písm. b/ o. s. ř.) mohlo být dovolání přípustné jen za předpokladu, že by rozsudek odvolacího soudu trpěl některou z vad uvedených v ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř. , což nebylo zjištěno.

Protože rozsudek odvolacího soudu není postižen vadami uvedenými v ustanovení § 237 odst. 1 o.s. ř. a z hlediska ustanovení § 238 a § 239 o. s. ř. proti němu není dovolání přípustné, směřuje dovolání proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Pokud námitky dovolatele představují dovolací důvod podle ustanovení § 241 odst.1 písm. a) o.s.ř., soud zjistil, že jde o námitku nedůvodnou (že by neměl účastník procesní způsobilost a nebyl řádně zastoupen) a jiná vada nebyla tvrzena ani soudem zjištěna, proto dovolací soud - aniž by se mohl věci zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 4, věty první a § 218 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., dovolání navrhovatele odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 4, věty první, § 224 odst. 1, a § 151 odst. 1, věty první, o.s.ř., neboť navrhovatel ve věci nebyl úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů a odpůrkyni v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

V Brně dne 25. července 2001

JUDr. Julie M u r á n s k á , v. r.

předsedkyně senátu