30 Cdo 892/2014
Datum rozhodnutí: 26.03.2014
Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve znění od 01.01.2014



30 Cdo 892/2014


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci zletilé K. Š. , zastoupené matkou, dcery matky Mgr. Ing. Bc. K. Š., a otce Ing. P. K., o snížení a zrušení výživného, ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 22 P 118/2005, o dovolání otce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. září 2013, č.j. 38 Co 459/2012 - 2336, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:
Otec podal dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen odvolací soud ) ze dne 12. září 2013, č. j. 38 Co 459/2012 2336, jímž změnil rozsudek Městského soudu v Brně (dále jen soud prvního stupně ) ze dne 18. července 2012, č.j. 22 P 118/2005 2042, tak, že zamítl návrh otce, aby výživné, které bylo naposledy stanovené otci pro již zletilou K. Š. rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 8. srpna 2007, č.j. 22 P 118/2005 792, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 23. května 2008 sp. zn. 4 Co 344/2007 částkou 3.200,- Kč měsíčně, bylo sníženo od 4. 6. 2009 a aby bylo od 5. 6. 2009 do budoucna zrušeno. Ve zbývajícím rozsahu odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodnul, o nákladech řízení.
Proti tomuto rozsudku podal otec (dále jen dovolatel ) včasné dovolání k Nejvyššímu soudu (dále jen dovolací soud ), kdy uvedl, že jeho dovolání bude doplněno advokátem a současně uvedl, že sám dovolatel má právnické vzdělání. Dovolatel namítal, že mu bylo upřeno právo na zákonného zástupce, když si zvolil obecného zmocněnce Ing. F. a i přes jeho nepřítomnost bylo ve věci rozhodováno. Měl za to, že soudkyně jednala účelově, cenzurovala vyjádření účastníků a postupovala nezákonně.
K podanému dovolání nebylo podáno žádné vyjádření.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, dospěl k závěru, že dovolání v daném případě směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Postupoval přitom podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II, bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.)
Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.
Podle ustanovení § 237 o. s. ř., není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. dovolání není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.
Dovolací soud uzavírá, že přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu podle ustanovení § 237 o. s. ř. není v posuzovaném případě dána, jelikož otec dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu ve věci upravené zákonem č. 94/1963 Sb., o rodině (změna výživného), přičemž se nejedná o žádnou z výjimek uvedených v ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Dovolací soud proto dovolání otce proti rozsudku odvolacího soudu podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítnul jako objektivně nepřípustné, aniž by se dále zabýval povinným zastoupením dovolatele.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 26. března 2014


JUDr. Lubomír P t á č e k, Ph.D.
předseda senátu