30 Cdo 84/2014
Datum rozhodnutí: 22.01.2014
Dotčené předpisy: § 240 odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013, § 240 odst. 2 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013



30 Cdo 84/2014


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Lubomírem Ptáčkem, Ph.D., v právní věci nezletilé K. N. , zastoupenou Městským Úřadem v Tišnově, dcery matky K. N. , právně zastoupené Mgr. Hanou Sklenářovou, advokátkou se sídlem Velké Meziříčí, Malá stránka 318/1, a otce P. N. , právně zastoupeného Mgr. Janem Kutějem, advokátem se sídlem Praha 5, Lamačova 824/9, o snížení výživného, ve věci vedené u Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou pod sp. zn. 4 P 307/2009, o dovolání otce proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka v Jihlavě, ze dne 17. července 2013, č.j. 54 Co 444/2013 148, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :
Krajský soud v Brně, pobočka v Jihlavě, usnesením ze dne 17. července 2013, č.j. 54 Co 444/2013 418, potvrdil usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 12. dubna 2013, č.j. 4 P 307/2009 397, že soud nepřipouští, aby otce zastupovalo odborové sdružení Spravedlnost, se sídlem Rezlerova 303, Praha 10, identifikační číslo organizace 26599511.
Proti tomuto usnesení podal otec dovolání, kdy měl za to, že odvolací soud nepřípustně zúžil výklad zákona, když dovodil, že odborové sdružení mohou tvořit pouze zaměstnanci a že je určeno k zastupování zaměstnanců při kolektivním vyjednávání.
K podanému dovolání se vyjádřila matka nezletilé, kdy uvedla, že dovolání není přípustné a že je to pouze účelový způsob, jak oddálit ukončení soudního řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř. ) věc projednal podle hlavy třetí, části čtvrté o. s. ř. (ve znění účinném od 1. 1. 2013, a to s ohledem na ustanovení § 243f odst. 2 o. s. ř. ve spojení s čl. II. bod 7 zákona č. 404/2012 Sb.), bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta prvá o. s. ř.).
Dovolací soud dospěl k názoru, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení a dále jen dovolatelem ), avšak nebylo podáno v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), a proto se jedná o tzv. opožděné podání, kdy věcnému rozhodnutí o dovolání brání nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Podle ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.
Podle ustanovení § 240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu, a ve věcech dědických též tehdy, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u notáře, který byl soudem pověřen, aby jako soudní komisař provedl úkony v řízení o dědictví.
V posuzované věci je z obsahu spisu zřejmé, že dovolateli bylo usnesení odvolacího soudu doručeno dne 7. 8. 2013 (viz. č.l. 439) a nabylo právní moci dne 23. 8. 2013. Dovolání bylo podáno advokátem dne 18. 11. 2013, tedy skoro tři měsíce po právní moci napadeného usnesení, a proto je třeba hodnotit dovolání jako opožděně podané, neboť nebylo podáno v zákonné lhůtě dvou měsíců podle ustanovení § 240 o. s. ř.
Z výše vyloženého důvodu nelze v dovolacím řízení pokračovat a dovolací soud dovolání odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje podle ustanovení § 243f odst. 3 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 22. ledna 2014

JUDr. Lubomír P t á č e k, Ph.D.
předseda senátu