30 Cdo 818/2014
Datum rozhodnutí: 31.08.2015
Dotčené předpisy: § 241a odst. 5 o. s. ř., § 241 o. s. ř.



30 Cdo 818/2014


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Lubomírem Ptáčkem, PhD. v právní věci žalobce Ing . P. R. , právně zastoupeného JUDr. Danielem Novotným, Ph.D., advokátem se sídlem v Jičíně, Valdštějnovo náměstí 76, proti žalované České republice Ministerstvu spravedlnosti, identifikační číslo osoby 000 25 429, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení částky 120.000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 237/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. června 2013, č. j. 18 Co 198/2013-42, takto:

I. Dovolaní žalobce se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil rozsudkem ze dne 5. června 2013, č. j. 18 Co 198/2013-42, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. února 2013, č. j. 15 C 237/2012-21, kterým byla zamítnuta žaloba dovolatele o zaplacení částky 120.000 Kč. Uvedené částky se dovolatel domáhal jako náhrady škody, která mu měla vzniknout v důsledku průtahů v řízení a nesprávného úředního postupu orgánů činných v trestním řízení, vedeném u Krajského státního zastupitelství v Praze pod sp. zn. KZn 170/2011. V dovolání dovolatel namítá především nesprávné právní posouzení věci a vady předcházejícího řízení, kdy odvolací soud měl nesprávně posoudit otázku nutnosti zaslat žalobci vyjádření protistrany a současně nebyly odvolacím soudem provedeny navržené důkazy a vzaty v potaz předložené argumenty a konečně, že nebyl dodržen zákonem předepsaný procesní postup při vyřizování jeho podnětu.
Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce v rozsahu potvrzujícího výroku (výrok I.) dovoláním, které však Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen o. s. ř. , odmítl.
V přípise ze dne 18. prosince 2013 (č. l. 55) doručeném soudu prvního stupně téhož dne zvolený advokát žalobce uvedl, že se s podaným dovoláním ztotožňuje.
Podle ustanovení § 241 odst. 1 o. s. ř. musí být dovolatel (až na výjimky uvedené v § 241 o. s. ř.) zastoupen advokátem.
Podle ustanovení § 241a odst. 5 o. s. ř. se nepřihlíží k obsahu podání, v němž dovolatel uvedl, v jakém rozsahu napadá rozhodnutí odvolacího soudu, nebo v němž vymezil důvody dovolání, aniž by byla splněna podmínka stanovená v § 241.
Podle ustanovení § 241b odst. 3 věty první o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.
Důvodová zpráva k novele o. s. ř. (k zákonu č. 404/2012 Sb.) k § 241a odst. 5 o. s. ř. uvádí: V ustanovení § 241 zůstává zachováno tzv. povinné (nucené) zastoupení dovolatele, a to včetně požadavku, že dovolání musí být sepsáno tímto povinným (nuceným) zástupcem. Promítnutí tohoto principu do náležitostí dovolání znamená, že relevantní mohou být jen údaje učiněné povinným (nuceným) zástupcem dovolatele a že tedy nelze přihlížet k tomu, co o náležitostech dovolání (co do rozsahu napadeného rozhodnutí a vymezení dovolacího důvodu) uvedl sám dovolatel.
Z ustanovení § 241a odst. 5 o. s. ř. vyplývá, že k dodatečnému splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele musí advokát již učiněné podání dovolatele nahradit vlastním podáním, a to alespoň pokud jde o vymezení rozsahu, v jakém se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, a vymezení dovolacího důvodu (obdobně Pavliš, T., Deduch, J.: Ohlédnutí po roce účinnosti nové právní úpravy civilního dovolání, Právní rozhledy 5/2014, s. 153). K podání učiněnému samotným účastníkem řízení Nejvyšší soud v uvedeném rozsahu nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2015, sp. zn. 30 Cdo 5196/2014).
Jak vyplývá z výše uvedeného, vzhledem ke změně právní úpravy není již použitelná judikatura, podle které ke splnění podmínky zastoupení advokátem postačuje, aby právní zástupce dovolatele sdělil soudu, že se s podáním zastoupeného účastníka (dovolatele) ztotožňuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99).
Advokát jako osoba práva znalá ví, že podle § 241 odst. 4 o. s. ř. dovolání musí být sepsáno advokátem, že ve smyslu § 241a odst. 5 o. s. ř. nelze přihlížet k tomu, co o náležitostech dovolání (co do rozsahu napadeného rozhodnutí a vymezení dovolacího důvodu) uvedl sám dovolatel, a že podle § 241b odst. 3 věty první o. s. ř. může být dovolání o nezbytné obsahové náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání (§ 240 odst. 1 o. s. ř.).
Posuzované dovolání proto nesplňuje podmínku stanovenou v § 241b odst. 3 věty první o. s. ř., když ve lhůtě pro podání dovolání nebylo advokátem doplněno o údaj, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, a o vymezení dovolacího důvodu. K podání samotného dovolatele ze dne 8. října 2013 nelze vzhledem k ustanovení § 241a odst. 5 o. s. ř. přihlížet.
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl, neboť trpí vadami, které nebyly v zákonem stanovené lhůtě odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 31. srpna 2015
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu