30 Cdo 792/2012
Datum rozhodnutí: 29.03.2012
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 o. s. ř., § 218 písm. c) o. s. ř.




30 Cdo 792/2012


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce Ing. P. Ch., proti žalované České republice Ministerstvu spravedlnosti ČR , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská č. 424/16, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 169/2005, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. října 2007, č.j. 1 Co 304/2007-166, takto:

I. Dovolání žalobce s e o d m í t á.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění:
(§ 243c odst. 2 o.s.ř.):


Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. března 2007, č.j. 37 C 169/2005-139, zastavil řízení v označené věci podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů v důsledku nezaplacení soudního poplatku za řízení. Současně rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 31. října 2007, č.j. 1 Co 304/2007-166, podle ustanovení § 219 občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.") zmíněné usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, jehož přípustnost odvozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.
Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného do 30. června 2009.
Dovolací soud konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 238 a § 239 téhož zákona, neboť procesní předpis v těchto ustanoveních nepočítá se založením přípustnosti dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku [v tomto případě nejde o případ ustanovení § 239 odst. 2 písm. a) o.s.ř.]. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl jako nepřípustné podle § 243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s § 218 písm. c) téhož zákona. Rozhodoval, aniž nařídil jednání (§ 243a odst. l věta první o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je za situace, kdy podané dovolání bylo odmítnuto, avšak žalované v něm žádné náklady nevznikly, odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 a § 151 o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. března 2012

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu