30 Cdo 72/2007
Datum rozhodnutí: 22.02.2007
Dotčené předpisy:





30 Cdo 72/2007


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy


JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobce V. P., zast. advokátem, proti žalovanému V. P., o zvýšení výživného, vedené


u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 3 C 351/99, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 5. září 2006, č. j.


12 Co 540/2006-378, takto:


I. Dovolání žalobce se odmítá.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozsudkem v záhlaví označeným k odvolání žalovaného změnil rozsudek Okresního soudu v Jeseníku ze dne 21. října 2005, č. j.


3 C 351/99-351, jímž bylo zvýšeno výživné žalovaného k žalobci způsobem ve výroku blíže uvedeným a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení tak, že žalobu na zvýšení výživného zamítl (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo


na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně (výrok II.) ani před soudem odvolacím (výrok III.).


Žalobce v podaném dovolání vyjadřuje nesouhlas s rozsudkem odvolacího soudu a navrhuje jeho zrušení s tím, aby jako věcně správné bylo uznáno prvoinstanční rozhodnutí .


Nejvyšší soud České republiky, který jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) věc projednal bez jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.


Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.).


Podle § 237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu


a proti usnesení odvolacího soudu, a/ jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b/ jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, c/ jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; podle odst. 2 písm. b) dovolání podle odst. 1 není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.


Dovolání v této věci směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně změněn, přičemž nejde o rozsudek, jemuž by předcházel zrušující rozsudek odvolacího soudu. Z hlediska přípustnosti dovolání podle citovaných ustanovení o.s.ř. tak přichází v úvahu pouze § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. To se však nevztahuje na rozsudky ve věcech upravených v zákoně o rodině, s výjimkou rozsudků o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení (§ 237 odst. 2 písm. b/ o.s.ř.).


Se zřetelem k této zákonné úpravě přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu měnícímu rozsudek soudu prvního stupně ve věcech upravených zákonem o rodině, mezi něž patří i rozsudky upravující výživné zletilého dítěte (srv. § 85 a násl.


a § 99 zák. o rodině), aniž by posuzovaná věc byla výjimkou ve smyslu


§ 237 odst. 2 písm. b) o.s.ř., nelze učinit jiný závěr, než že pro povahu věci,


v niž odvolací soud rozhodoval, není dovolání ve smyslu § 237 o.s.ř. přípustné.


Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž z vyložených důvodů dovolání není přípustné, dovolacímu soudu nezbylo, než je odmítnout, aniž by se mohl zabývat jeho důvodností (§ 243b odst. 5, 6 část věty za středníkem, § 218 písm. c/ o.s.ř.).


O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, věta první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o.s.ř., neboť dovolatel s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly (§ 146 odst. 3, § 243c odst. 1 o.s.ř.).


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle o. s. ř.


V Brně dne 22. února 2007


JUDr. Karel Podolka, v. r.


předseda senátu