30 Cdo 710/2005
Datum rozhodnutí: 28.04.2005
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb., § 218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.




30 Cdo 710/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Karla Podolky v právní věci žalobce J. K. proti žalovanému Ing. M. Š., o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 32 C 70/99, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. července 2004, č.j. 1 Co 94/2004-189, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 14. července 2004, č.j. 1 Co 94/2004-189, potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. března 2004, č.j. 32 C 70/99-181, kterým bylo podle ustanovení § 208 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.") odmítnuto odvolání žalobce ze dne 19. února 2004 proti usnesení téhož soudu ze dne

9. července 2003, č.j. 32 C 70/99-167.

Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 11. srpna 2004 dovolání.

K uvedenému dovolání se žalovaný nevyjádřil.

Dovolání žalobce není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání je podle ustanovení § 239 odst. 3 o.s.ř. přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby). Za "návrh (žalobu)" však nelze ve smyslu tohoto ustanovení považovat případné odvolání nebo dovolání. Odmítne-li soud prvního stupně podle § 208 odst. 1 o.s.ř. odvolání jako opožděné, nebo podle § 241b odst. 1 a § 208 odst. 1 o.s.ř. dovolání jako opožděné, není proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo takové usnesení soudu prvního stupně potvrzeno, dovolání přípustné. Na této skutečnosti pak nemůže nic změnit, ani případný obsah poučení připojeného odvolacím soudem k napadenému usnesení.

Dovolací soud dále uvážil, že přípustnost dovolání žalobce v této věci není založena ani na podkladě ustanovení § 238, § 238a a § 239 odst. 1 a 2 o.s.ř., když nejsou naplněny předpoklady obsažené v těchto ustanoveních. Protože tak není dán žádný

z případů přípustnosti dovolání, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací

(§ 10a o.s.ř.) toto dovolání jako nepřípustné odmítl (§ 243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení

s § 218 písm. c/ téhož zákona). Rozhodoval, aniž nařídil jednání (§ 243a odst. l věta první o.s.ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1, § 151 a § 146 odst. 3 o.s.ř. za situace, kdy dovolání v této věci bylo odmítnuto, avšak žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. dubna 2005

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu