30 Cdo 666/2017
Datum rozhodnutí: 21.02.2017
Dotčené předpisy: § 104 odst. 2 o. s. ř., § 241 o. s. ř., § 241b odst. 2 o. s. ř., § 138 o. s. ř.



30 Cdo 666/2017


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce F. F. , proti žalované České republice , o zaplacení částky 70 000 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 21 Nc 5113/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 5. 2016, č. j. 56 Co 197/2016-61, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení
Odůvodnění:

Žalobce nejasným podáním, jež bylo Okresnímu soudu v Karviné (dále jen soud prvního stupně ) doručeno dne 7. 12. 2015, vznesl proti žalované požadavek na přiznání náhrady nemajetkové újmy v celkové výši 70 000 000 Kč. Usnesením ze dne 20. 1. 2016, č. j. 21 Nc 5113/2015-14, soud prvního stupně žalobce vyzval k odstranění vad podání. Na uvedenou výzvu žalobce reagoval podáním ze dne 12. 2. 2016, v němž mimo jiné požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 24. 2. 2016, č. j. 21 Nc 5113/2015-45, nepřiznal žalobci ani z části osvobození od soudních poplatků a neustanovil mu pro řízení zástupce z řad advokátů. K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě (dále jen odvolací soud ) v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Soud prvního stupně a stejně tak odvolací soud ve svých rozhodnutích dospěly k závěru, že nejsou splněny předpoklady ani pro částečné osvobození žalobce od soudních poplatků, neboť podání žalobce představuje svévolné a zjevně bezúspěšné uplatňování práva. Soudy v této souvislosti vycházely ze skutečnosti, že před soudem prvního stupně bylo pod sp. zn. 18 C 143/2015 vedeno řízení v obdobné věci žalobce, přičemž v něm žaloba byla zamítnuta. Soudy rovněž přihlédly k tomu, že žalobce již dříve uplatňoval množství žalob, ve kterých se po žalované domáhal zaplacení mnohamilionových částek, aniž by uváděl skutečnosti rozhodné pro určení vzniku, povahy a výše jím tvrzené újmy. Žalobce přitom v těchto věcech nebyl úspěšný ani přes to, že mu v některých předchozích řízeních byl k ochraně jeho zájmů ustanoven zástupce z řad advokátů.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem.
Usnesením ze dne 2. 1. 2017, č. j. 21 Nc 5113/2015-75, soud prvního stupně žalobce vyzval, aby odstranil nedostatek povinného zastoupení ve lhůtě deseti dnů. Žalobce na to reagoval přípisem ze 7. 1. 2017, ve kterém opětovně požádal o bezplatné ustanovení zástupce z řad advokátů, nedostatek povinného zastoupení však neodstranil, ačkoliv byl poučen, že dovolací soud v případě neodstranění vytknuté vady dovolací řízení zastaví.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen o. s. ř. .
Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění výzvy poučen.
Vzhledem k tomu, že dovolatel v rámci dovolání v řízení o ustanovení zástupce opětovně požádal o ustanovení zástupce, jeví se jako nadbytečné, aby o ustanovení zástupce pro dovolací řízení rozhodoval soud prvního stupně za situace, kdy s ohledem na důvod zamítnutí původní žádosti nelze ani nyní očekávat jiné rozhodnutí. Nejvyšší soud tak za přiměřeného užití usnesení ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek sám posoudil žádost žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4347/2016).
V usnesení ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu uvedl, že:
1) Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.
2) Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu § 30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví.
3) Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 104 odst. 2, § 241 a § 241b odst. 2 o. s. ř.).
Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).
Podle § 138 odst. 1 věty první o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
Nejvyšší soud považuje za správný závěr nižších soudů, že vzhledem k absenci vylíčení rozhodných skutečností, na základě kterých by bylo možno alespoň předběžně učinit závěr o důvodnosti žaloby, lze hodnotit nárok žalobce (při daném stavu řízení) za zjevně bezúspěšné uplatňování práva. Pro závěr, zda se jedná ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, je třeba použít v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení stejná (shodná) hlediska. Je-li tedy například již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno (a představuje-li tedy žaloba zřejmě bezúspěšné uplatňování práva), jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím řízení a v dovolacím řízení, aniž by tu bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; nedává dobrý procesní smysl úvaha, že předmětem odvolacího nebo dovolacího řízení je (v nemeritorních otázkách) řádně uplatněné právo žalobcem, je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud tak v daném případě dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby žalobci byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů.
V situaci, kdy má dovolací soud za to, že není důvod ustanovit žalobci zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání a kdy žalobce neodstranil nedostatek povinného zastoupení, ač k tomu byl soudem prvního stupně vyzván, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o tomto dovolání zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 2. 2017

JUDr. Bohumil Dvořák
pověřený člen senátu