30 Cdo 613/2008
Datum rozhodnutí: 09.04.2009
Dotčené předpisy:





30 Cdo 613/2008


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně


JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobců a) Z. D., b) K. U., obou zastoupených advokátem, proti žalovanému J. B., zastoupenému advokátkou, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 12 C 48/2006, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. června 2007, č. j. 19 Co 605/2006 - 130, takto:


I. Dovolání žalovaného se odmítá.


II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 8.092,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.


Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):


Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne


21. 6. 2007, č. j. 19 Co 605/2006 - 130, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 C 48/2006 - 90, ve věci samé, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2002, sp. zn. 22 Cdo 122/2001, který byl uveřejněn pod č. 44 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2003,), a nemá tedy po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Protože dovolání proti výroku rozsudku odvolacího soudu o nákladech řízení, které má povahu usnesení (§ 167 odst. 1 o. s. ř.), občanský soudní řád nepřipouští (srov. § 236 až § 239 o. s. ř.), bylo dovolání žalovaného směřující proti tomuto výroku podle citovaných ustanovení rovněž odmítnuto (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2003, a v časopise Soudní judikatura pod č. 88, ročník 2002).


O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobci mají s ohledem na výsledek dovolacího řízení právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní pomoci (vyjádření k dovolání) v částce 6.500,- Kč [odměna z částky určené podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyčíslená podle § 10 odst. 3, § 5 písm. b), snížená podle § 14 odst. 1 vyhlášky na polovinu a o dalších 50% podle § 18 odst. 1 a zvýšená o 30% za zastupování dvou osob podle § 19a cit. vyhlášky], a náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 300,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobců doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží žalobcům vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad hotových výdajů rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu, tedy částka 1.292,- Kč. Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 8.092,- Kč je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 9. dubna 2009


JUDr. Olga Puškinová, v. r.


předsedkyně senátu