30 Cdo 600/2013
Datum rozhodnutí: 02.05.2013
Dotčené předpisy: § 104 odst. 1 o. s. ř.




30 Cdo 600/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a JUDr. Pavla Simona, ve věci žalobce Ing. F. P., proti žalované České republice Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 208/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 13. 5. 2011, č. j. 15 C 208/2008-181, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2011, č. j. 55 Co 445/2011-203, takto:

I. Dovolací řízení o dovolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 13. 5. 2011, č. j. 15 C 208/2008-181, se zastavuje.
II. Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2011, č. j. 55 Co 445/2011-203, se odmítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§ 243c odst. 2 o. s. ř.):


Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 13. 5. 2011, č. j. 15 C 208/2008-181, zamítl návrh žalobce na povolení obnovy řízení.
Městský soud v Praze v záhlaví specifikovaným usnesením odmítl odvolání žalobce, jelikož nesplňovalo náležitosti řádného odvolání ve smyslu ustanovení § 205 odst. 1 o. s. ř. neobsahovalo originální podpis žalobce, přestože okresní soud žalobce správně podle § 43 o. s. ř. (dokonce) dvakrát vyzval k odstranění vad odvolání usnesením ze dne 13. 7. 2011, č. j. 15 C 208/2008-188, a usnesením ze dne 23. 8. 2011, č. j. 15 C 208/2008-193. Žalobce vždy doplnil podání pouze ve fotokopii včetně podpisu.
Proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 13. 5. 2011, č. j. 15 C 208/2008-181, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2011, č. j. 55 Co 445/2011-203, podal žalobce podání, které soud prvního stupně posoudil podle jeho obsahu jako dovolání.
Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 6. 9. 2012, č. j. 15 C 208/2008-225, vyzval žalobce k odstranění nedostatku povinného zastoupení pro podání dovolání. Tato výzva však byla vzhledem k tomu, že dovolání směřuje proti rozhodnutím, proti nimž není dovolání přípustné, nadbytečná (§ 241b odst. 2, věta za středníkem, o. s. ř.).
V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti usnesení soudu prvního stupně, není Nejvyšší soud funkčně příslušný, a proto řízení o tomto dovolání podle ustanovení § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 47, ročník 2006).
V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti usnesení odvolacího soudu, není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, neboť přípustnost dovolání nelze vyvozovat z ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. (usnesení o odmítnutí odvolání nemá povahu rozhodnutí ve věci samé ), ani z ustanovení 237 odst. 1, § 238a odst. 1 a § 239 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2006, sp. zn. 29 Odo 1078/2003, dostupné na stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz).
Nejvyšší soud proto dovolací řízení proti usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil a dovolání proti usnesení odvolacího soudu podle § 243b odst. 5, věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., kdy žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 2. května 2013
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu