30 Cdo 578/2017
Datum rozhodnutí: 18.04.2017
Dotčené předpisy: § 241 o. s. ř. ve znění od 01.01.2014, § 241b odst. 2 část věty před středníkem o. s. ř. ve znění od 01.01.2014, § 104 odst. 2 věta třetí o. s. ř. ve znění od 01.01.2014



30 Cdo 578/2017
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce L. N. , zastoupeného Mgr. Vladimírem Kubíkem, advokátem se sídlem v Kroměříži, Tovačovského 318/18, proti žalovanému Ministerstvu vnitra ČR, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 25 C 246/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci ze dne 29. 1. 2016, č. j. 69 Co 396/2015-139, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í:
Napadeným usnesením Krajský soud v Ostravě pobočka v Olomouci jako soud odvolací potvrdil usnesení Okresního soudu v Olomouci jako soudu prvního stupně ze dne 2. 11. 2015, č. j. 25 C 246/2015-105, kterým byl zamítnut návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení před soudem prvního a druhého stupně (výrok I), zastavil řízení pro překážku litispendence a nezpůsobilost žalobcem označené žalované být účastníkem řízení (výrok II), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). Usnesení odvolacího soudu bylo žalobci doručeno dne 9. 3. 2016.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 5. 5. 2016 dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem, a současně požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Soud prvního stupně o jeho žádosti rozhodl usnesením ze dne 23. 5. 2016, č. j. 25 C 246/2015-188, tak, že návrh žalobce, aby mu byl ustanoven zástupce pro dovolací řízení, zamítl. Odvolací soud k žalobcem podanému odvolání usnesením ze dne 15. 7. 2016, č. j. 69 Co 221/2016-198, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které však podáním ze dne 18. 1. 2017 vzal zpět.
Usnesením soudu prvního stupně ze dne 8. 8. 2016, č. j. 25 C 246/2015-202, které bylo žalobci řádně doručeno dne 11. 8. 2016, byl žalobce vyzván, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta, své zastoupení prokázal plnou mocí a prostřednictvím zmocněného advokáta podal řádné dovolání. Současně byl žalobce poučen, že nebude-li do 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu prvního stupně plná moc pro zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 8. 8. 2016, č. j. 25 C 246/2015-202, podal žalobce dne 22. 8. 2016 námitky , v nichž rozporoval příliš krátkou lhůtu stanovenou soudem ke zvolení advokáta a doplnění dovolání. Usnesením ze dne 24. 8. 2016, č. j. 25 C 246/2015-206, soud prvního stupně změnil námitkami napadené usnesení tak, že se žalobci k volbě zástupce z řad advokátů a podání řádného dovolání nově stanoví lhůta 40 dnů od doručení tohoto usnesení . Uvedené usnesení bylo žalobci doručeno dne 26. 8. 2016.
Podáním ze dne 30. 9. 2016 (č. l. 216) požádal žalobce o další prodloužení lhůty k sepisu a podání dovolání s tím, že požádal Českou advokátní komoru o určení advokáta a jeho žádosti bylo vyhověno, vzhledem k objemu spisového materiálu však advokát není schopen ve zbývající soudem stanovené lhůtě dovolání doplnit. Následujícím podáním ze dne 4. 10. 2016 (č. l. 220) advokát soudu sdělil, že byl rozhodnutím České advokátní komory ze dne 6. 9. 2016 určen žalobci k poskytnutí právní služby a doložil plnou moc pro zastupování žalobce v předmětném dovolacím řízení. První jednání se žalobcem bylo, dle sdělení určeného advokáta, uskutečněno až dne 30. 9. 2016, kdy mu žalobce předal obsáhlou spisovou dokumentaci, a s ohledem na minimální časový prostor k vypracování dovolání advokát požádal o prodloužení lhůty k podání dovolání do 31. 10. 2016. Soud prvního stupně usnesením ze dne 6. 10. 2016, č. j. 25 C 246/2015-226, žalobci vyhověl, a lhůtu k podání řádného dovolání proti napadenému usnesení stanovenou v usnesení ze dne 24. 8. 2016, č. j. 25 C 246/2015-206, prodloužil do 31. 10. 2016.
Doplněné dovolání žalobce proti napadenému usnesení, datované dnem 31. 10. 2016, však bylo soudu doručeno až dne 12. 12. 2016.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen o. s. ř. .
Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.
Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání (nejde-li o výjimku podle § 241 odst. 2 o. s. ř.), představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241 o. s. ř., lhůta k doplnění dovolání se prodlužuje až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky.
Soud prvního stupně prodloužil žalobci lhůtu ke zvolení právního zástupce a podání řádného dovolání celkem o 81 dnů. Vzhledem k tomu, že doplněné dovolání bylo soudu doručeno až po uplynutí stanovené lhůty, nelze k němu pro jeho opožděnost přihlížet a podmínku § 241 odst. 1 věta první o. s. ř. je tak třeba mít za nesplněnou. S ohledem na značné množství žalobcem podávaných dovolání si žalobce musel být vědom podmínky povinného zastoupení, a proto lze i lhůtu 10 dnů k jejímu splnění, která byla žalobci původně stanovena soudem prvního stupně, považovat za dostatečnou. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a v souladu s § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. dovolací řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 18. dubna 2017
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu