30 Cdo 569/2017
Datum rozhodnutí: 22.03.2017
Dotčené předpisy: § 241b odst. 2 o. s. ř., § 104 odst. 2 o. s. ř.



30 Cdo 569/2017
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., v právní věci žalobce P. B., proti žalovaným 1) Mgr. T. L., soudci Okresního soudu v Pardubicích, se sídlem v Pardubicích, Na Třísle 118, 2) JUDr. B. H., 3) JUDr. M. V. a 4) Mgr. R. K., soudcům Krajského soudu v Hradci Králové pobočka v Pardubicích, se sídlem v Pardubicích, Sukova třída 1556, o ochranu osobnosti a zaplacení 6.000.000 Kč s příslušenstvím , vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 11 C 58/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. března 2016, č. j. 27 Co 56/2016-116, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):

Krajský soud v Hradci Králové (dále též odvolací soud ) usnesením ze dne 14. března 2016, č. j. 27 Co 56/2016-116, potvrdil usnesení Okresního soudu v Pardubicích (dále též soud prvního stupně ) ze dne 5. ledna 2016, č. j. 11 C 58/2015-104, kterým soud prvního stupně nepřipustil přistoupení České republiky Ministerstva spravedlnosti do řízení jako dalšího účastníka na straně žalované. Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že navrhované přistoupení státu by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.
Žalobce podal vlastnoručně sepsané dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, aniž by byl zastoupen advokátem. V dovolání navrhuje, aby soud připustil dalšího účastníka Ministerstvo spravedlnosti ČR .
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od. 1. ledna 2014.
Podle § 241 odst. 1 věty první o.s.ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§ 241 odst. 2 písm. a) o.s.ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle § 104 odst. 2 o.s.ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
V předmětné věci již Nejvyšší soud v rámci projednání dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. listopadu 2015, č. j. 18 Co 531/2015-97, vydal usnesení dne 15. listopadu 2016, č. j. 30 Cdo 1900/2016-125, ve kterém sám zhodnotil (poté co byl žalobce vyzván, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta), zda jsou eventuelně splněny podmínky pro ustanovení zástupce pro dovolací řízení žalobci se závěrem, že tomu tak není z důvodu zřejmě bezúspěšného uplatňování práva žalobcem.
Pokud nyní žalobce napadá dovoláním usnesení odvolacího soudu ze dne 14. března 2016, č. j. 27 Co 56/2016-116, pak z procesního spisu vyplývá, že soud prvního stupně sice žalobce nevyzval ke splnění podmínky povinného zastoupení podle § 241 odst. 1 o. s. ř. s poučením o procesním následku, který nastane, nebude-li žalobce v dovolacím řízení zastoupen advokátem (zastavení dovolacího řízení), nicméně z rozhodovací činnosti je Nejvyššímu soudu známo, že v jiných soudních sporech žalobce byl soudem opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván (např. ve věcech vedených Nejvyšším soudem pod sp. zn. 30 Cdo 983/2016, sp. zn. 30 Cdo 1830/2016, sp. zn. 30 Cdo 1887/2016). Nad to, jak již bylo vyloženo výše, i v této nyní projednávané věci byl již žalobce vyzýván a poučen o povinném zastoupení advokátem v dovolacím řízení v souvislosti s jeho dovoláním proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. listopadu 2015, č. j. 18 Co 531/2015-97. Je proto opodstatněné presumovat, že žalobci je bezpečně známo, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem, jinak není splněna podmínka zákonem vyžadovaného zastoupení advokátem a v takovém případě bude dovolací řízení zastaveno.
K tomu je vhodné připomenout následující závěry, k nimž dospěl Ústavní soud České republiky např. ve svém usnesení ze dne 8. srpna 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13: ...i v řízeních o ústavních stížnostech jiných stěžovatelů v situacích, kdy byli stěžovatelé již mnohokrát v minulosti Ústavním soudem poučeni o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost, a nedostáli zejména požadavku povinného zastoupení advokátem....odmítal taková podání pro neodstranění vad, aniž by stěžovatele opakovaně vyzýval k jejich odstranění...V této souvislosti uváděl, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku (vady); vyvodit vůči navrhovateli nepříznivé procesní důsledky (odmítnutí návrhu) pak lze tehdy, jestliže se uvedený nedostatek odstranit nezdaří. Ústavní soud však byl na základě výše uvedených skutečností nucen ve věcech takových stěžovatelů opakovaně konstatovat, že v řízení o ústavní stížnosti není ve vztahu k požadavku právního zastoupení poučení nevyhnutelnou podmínkou, jestliže se stěžovateli takového poučení dostalo ve zcela identických případech předchozích. V takové situaci se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým. Ústavní soud má za to, že obdobnou argumentaci lze použít i na podmínku povinného zastoupení v řízení před Nejvyšším soudem. Pakliže byl stěžovatel v řízení před Nejvyšším soudem v minulosti opakovaně poučován o nutnosti advokátního zastoupení, jeví se další lpění na poučení v konkrétním případě jako neúčelné.
Z uvedeného plyne, že dovolatel nesplnil zákonem stanovenou podmínku dovolacího řízení ve smyslu § 241 odst. 1 věty první a odst. 4 o.s.ř. Dovolací soud proto řízení o dovolání zastavil (§ 241b odst. 2 část věty před středníkem a § 104 odst. 2 věta třetí o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 22. března 2017
JUDr. Pavel Pavlík předseda senátu