30 Cdo 564/2001
Datum rozhodnutí: 24.05.2001
Dotčené předpisy:




30 Cdo 564/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci nezletilé V. S., zastoupené Městskou částí P. jako opatrovníkem, dcery J. S. a JUDr. V. S., o úpravu styku s otcem, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 5 P 640/98, o dovolání otce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. října 2000, č.j. 14 Nc 411/2000-392, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze usnesením v záhlaví označeným rozhodl, že JUDr. H. V., předsedkyně senátu Obvodního soudu pro Prahu 5, není vyloučena z projednávání a rozhodování této právní věci.

Otec v podaném dovolání namítá, že postupem Městského soudu v Praze, který rozhodl o jeho námitce podjatosti uvedené soudkyně, mu byla odňata možnost jednat před soudem (§ 237 písm. f/ o.s.ř. - správně § 237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř.), jeho rozhodnutí vychází ze zjištění, která nemají oporu v provedeném dokazování (§ 241 písm. c/ o.s.ř. - správně § 241 odst. 3 písm. c/ o.s.ř.) a spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241 písm. d/ o.s.ř. - správně § 241 odst. 3 písm. d/ o.s.ř.) a že rozhodoval vyloučený soudce (§ 237 písm. g/ o.s.ř. - správně § 237odst. 1 písm. g/ o.s.ř.). Dovozuje, že soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 JUDr. H. V. je z důvodu osobního nepřátelství vůči němu vyloučena z jednání a rozhodování věci a navrhuje, aby dovolací soud označené usnesení Městského soudu v Praze zrušil.

Při posuzování dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., jímž byl změněn a doplněn občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, t.j. podle občanského soudního řádu ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.

Podle ustanovení § 16 odst. 1 o.s.ř. o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud.

Dovolání je ovšem mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 o.s.ř.).

Pojem nadřízený soud", je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem odvolací soud" jej tudíž zaměňovat nelze (srovnej též stanovisko pléna Nejvyššího soudu z 27. června 1996, Plsn 1/96, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 8 ročník 1996 pod č. 48). Rozhoduje-li tedy Městský soud v Praze (krajský soud) o vyloučení soudce obvodního (okresního) soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacím; vydání takového rozhodnutí ostatně žádné rozhodnutí soudu prvního stupně, jež by bylo lze napadnout odvoláním, nepředchází.

Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti těmto rozhodnutím občanský soudní řád neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srovnej též rozhodnutí uveřejněné pod pořadovým č. 112 časopisu Soudní judikatura, ročník I, číslo 14/1997).

Nejvyšší soud proto řízení, které touto vadou trpí, zastavil (§ 104 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. května 2001

JUDr. Karel Podolka, v. r.

předseda senátu