30 Cdo 5397/2007
Datum rozhodnutí: 25.03.2009
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.




30 Cdo 5397/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně

JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobce žalobců a) H. H., a b) F. H., jako právních nástupců původního žalobce F. H., proti žalovaným 1) V. Ch., zastoupenému advokátem, a 2) Š. R., o vydání osobního automobilu, event. zaplacení částky 356.800,- Kč s příslušenstvím, vedené

u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 11 C 85/94, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. března 2007, č. j. 62 Co 532/2006,

62 Co 533/2006 - 145, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 2. 3. 2001, č. j. 11 C 85/94-16, uložil druhému žalovanému povinnost zaplatit původnímu žalobci částku 356.800,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 3% ročně od 22. 5. 1992 do 14. 7. 1992 a se 16% úrokem ročně od 15. 7. 1994 do zaplacení, žalobu proti prvnímu žalovanému zamítl a rozhodl

o náhradě nákladů řízení. Doplňujícím rozsudkem ze dne 27. 4. 2005, č. j. 11 C 85/94-99, pak soud prvního stupně doplnil výrok citovaného rozsudku tak, že žalobu v části, aby druhý žalovaný byl uznán povinným vydat žalobci osobní automobil značky F. M., s příslušnými doklady zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání původního žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne

21. 3. 2007, č. j. 62 Co 532/2006, 62 Co 533/2006-145, rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé a ve výroku o nákladech řízení ve vztahu mezi původním žalobcem a prvním žalovaným potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal původní žalobce dne 23. 7. 2007 dovolání, které jeho právní nástupci vzali podáním ze dne 9. 3. 2009, doručeným Nejvyššímu soudu dne 12. 3. 2009, výslovně zpět. O právním nástupnictví rozhodl dovolací soud usnesením ze dne 19. 2. 2009, č. j. 30 Cdo 5397/2007-192.

Vzhledem k tomuto procesnímu úkonu žalobců Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) podle § 243b odst. 5 věty druhé o. s. ř. dovolací řízení zastavil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věta první, § 224 odst. 1, a § 151 odst. 1 věty první a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř., neboť žalobci sice zavinili, že dovolací řízení muselo být zastaveno, avšak náklady prvního žalovaného vynaložené na sepis vyjádření k dovolání nelze považovat za účelně vynaložené náklady na bránění práva (§ 142 odst. 1 o. s. ř), a druhému žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. března 2009

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu