30 Cdo 5283/2008
Datum rozhodnutí: 17.06.2010
Dotčené předpisy: § 43 odst. 2 o. s. ř.




30 Cdo 5283/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Miloše Holečka a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobkyně A. H., zastoupené Mgr. Pavlem Szkanderou, advokátem se sídlem ve Frýdku Místku, Na Poříčí č. 1199, proti žalované České republice Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16 , o zaplacení částky 17.000,- EUR a obstarání adekvátní 1 nemovitosti, vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. 20 Nc 3204/2007, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. července 2008, č.j. 8 Co 387/2008-41, takto :

I. Dovolání žalobkyně se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud ve Frýdku - Místku usnesením ze dne 6. června 2008, č.j. 20 Nc 3204/2007-33 rozhodl s odkazem na ustanovení § 43 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), že se odmítají podání žalobkyně ze dne 12. července 2007, ze dne 27. srpna 2007, ze dne 17. prosince 2008 a ze dne 25. února 2008 a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 18. července 2008, č. j. 8 Co 387/2008-41, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. V posouzení věci se ztotožnil se soudem prvního stupně. Odkázal mimo jiné na právní úpravu obsaženou v ustanovení § 79 odst. 1 věta druhá o.s.ř., 42 odst.4 a § 43 odst. 2 téhož zákona. Žalobkyně byla k opravě vad uvedených podání vyzvána usnesením soudu prvního stupně ze dne 5. března 2008, č.j. 20 Nc 3204/2007-17, který ji poučil o procesních následcích, pokud výzvě nebude vyhověno. Poukázal též na to, že usnesení soudu prvního stupně ze dne 16. dubna 2008, č.j. 20 Nc 3204/2007-30, kterým bylo rozhodnuto o tom, že se žalobkyni nepřiznává osvobození od soudních poplatků a že se nevyhovuje její žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů je pravomocné (právní moci nabylo dne 10. května 2008) a vykonatelné. Usnesení odvolacího soudu bylo žalobkyni doručeno dne 31. července 2008.
Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dne 15. srpna 2008 včasné dovolání, doplněné podáním jejího zástupce ze dne 1. prosince 2008. Z obsahu dovolání vyplývá, že je jím uplatněn dovolací důvod ve smyslu ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) o.s.ř., tj., že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Poukazuje na to, že dovolatelka v rozhodnutí soudů obou stupňů spatřuje porušení jejích procesních práv, přičemž jí bylo upřeno právo na soudní ochranu. Podle dovolatelky muselo být soudům zcela zřejmé, že žalobkyně není dostatečně právně vzdělaná, takže mělo být rozhodnuto o ustanovení zástupce z řad advokátů žalobkyni, který by jí poskytl potřebnou právní pomoc v oblasti odstranění vad podání. Navrhla proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil, a aby věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Dovolací soud přihlédl k čl. II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a uvážil, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou, řádně zastoupenou advokátem podle ustanovení § 241 odst. 1 o.s.ř., stalo se tak ve lhůtě vymezené ustanovením § 240 odst. 1 o.s.ř., je charakterizováno obsahovými i formálními znaky požadovanými ustanovením § 241a odst. 1 o.s.ř. a je přípustné podle ustanovení § 239 odst. 3 o.s.ř. Dovolací soud poté usnesení Krajského soudu v Ostravě přezkoumal v souladu s ustanovením § 242 odst. 1 až 3 o.s.ř. a dospěl k závěru, že toto dovolání není důvodné.
Z ustanovení § 242 o.s.ř. vyplývá, že právní úprava institutu dovolání obecně vychází ze zásady vázanosti dovolacího soudu podaným dovoláním . Dovolací soud je přitom vázán nejen rozsahem dovolacího návrhu, ale i uplatněným dovolacím důvodem. Současně je však v případech, je-li dovolání přípustné, povinen přihlédnout i k vadám uvedeným v ustanovení § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o.s.ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, které však z obsahu napadeného spisu nebyly seznány.
Podle ustanovení § 42 odst. 4 o.s.ř. pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Je-li účastník zastoupen advokátem, může být podpis advokáta nahrazen otiskem podpisového razítka, jehož vzor byl uložen u soudu, kterému je podání určeno. Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Podání v jiných formách se činí pouze jedním stejnopisem. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě.
Ustanovení § 79 odst. 1 o.s.ř. uvádí, že řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů musí návrh dále obsahovat identifikační číslo právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních vztahů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90 o.s.ř.), se nazývá žalobou.
Podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. lze dovolání podat také z důvodu, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Právě tento do volací důvod jak již bylo uvedeno, dovolatelka ve svém dovolání exponuje, když dovozuje, že soudy nepostupovaly správně, pokud nebylo vyhověno její žádosti, aby jí bylo v řízení přiznáno osvobození od soudních poplatků, a aby jí byl ustanoven zástupce z řad advokátů. Dovolatelka však přehlíží, že v napadeném rozhodnutí odvolacího soudu (stejně jako v jemu předcházejícím usnesení soudu prvního stupně) tato otázka v rámci rozhodovacího procesu řešena nebyla, když soudy obou stupňů bylo v tomto případě toliko přihlédnuto k pravomocnému rozhodnutí, kterým o této otázce bylo rozhodnuto. Dovolání pak nepřináší konkrétní a relevantní tvrzení, která by napadené usnesení odvolacího soudu skutečně a adekvátně zpochybňovala. Jen pro úplnost je možno dodat, že v dovolacím řízení byl dovolatelce rozhodnutím soudu ustanoven zástupce z řad advokátů s ohledem na zákonný požadavek povinného zastoupení dovolatele v tomto řízení (§ 241 odst. 1 a 2 o.s.ř.).
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu správné.
Nejvyšší soud jako soud dovolací proto podle § 243b odst. 2 věty před středníkem o.s.ř. dovolání žalobkyně zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně nemá na náhradu nákladů tohoto řízení nárok, zatímco žalované v něm žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 17. června 2010

JUDr. Pavel P a v l í k
předseda senátu