30 Cdo 5146/2007
Datum rozhodnutí: 18.12.2007
Dotčené předpisy:





30 Cdo 5146/2007


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobce M. M., proti žalovaným označeným jako 1) V. H., a 2) státním orgánům ČR , o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 23 C 87/2007, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne


31. července 2007, č. j. 1 Co 193/2007 34, takto:


I. Dovolání se odmítá.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Žalobce doručil dne 29. 3. 2007 Krajskému soudu v Ostravě podání datované dnem 28. 3. 2007, jež svým obsahem bylo žalobou, avšak nemělo náležitosti vyžadované § 79 odst. 1 o. s. ř., proto jej soud usnesením ze dne 3. 5. 2007 vyzval, aby své podání doplnil, tj. mimo jiné konkretizoval žalobní petit. Na výzvu soudu reagoval žalobce opět nejasným podáním ze dne 11. 5. 2007, v němž navrhl způsob, jakým věc přibližně napravit . Jelikož však toto jeho podání opět neobsahovalo určitý a srozumitelný žalobní petit podle § 79 odst. 1 o. s. ř. ani další náležitosti a v řízení nebylo možno pro tento nedostatek pokračovat, soud prvního stupně usnesením ze dne 4. 6. 2007, č. j. 23 C 87/2007 - 22, podání žalobce ze dne 28. 3. 2007 odmítl (§ 43 odst. 2 o. s. ř.).


K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 31. 7. 2007, č. j. 1 Co 193/2007 - 34, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.


Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, v němž projevil nesouhlas s rozhodnutími soudů obou stupňů, a navrhl, aby byla zrušena a aby Nejvyšší soud buď sám rozhodl vyhověním návrhu z 11. 5. 2007, nebo aby věc byla vrácena soudu prvního stupně k řádnému projednání a rozhodnutí .


Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, který má právnické vzdělání, dospěl k závěru, že dovolání vykazuje nedostatky, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.


Podle ust. § 240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců


od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.


Podle ust. § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel


před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.


Uvedením údaje o tom, v jakém rozsahu dovolatel rozhodnutí dovolacího soudu napadá, je vymezena kvantitativní stránka přezkumné činnosti dovolacího soudu. Uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; ani případný pouhý odkaz na text zákona anebo samotná citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů uvedených taxativně v ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř. nestačí. Chybí-li totiž vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně přezkoumat (srov. § 242 odst. 3, věta první, o. s. ř.).


Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti buď z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu, avšak jen do uplynutí dovolací lhůty (srov. usnesení NS ČR ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, publikované v Souboru rozhodnutí NS ČR, sv. 23, C 1688). Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (§ 243c odst. 1, § 43 odst. 1 o. s. ř.), se po uplynutí této lhůty stává bezpředmětnou. Původně odstranitelné vady dovolání se totiž marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty podle ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř. stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k případnému opožděně podanému doplnění dovolání nemůže přihlížet.


Vadu podání může dovolatel odstranit jen do uplynutí dvouměsíční lhůty


k podání dovolání. Protože v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, je třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 2, věty první, o. s. ř. odmítnout.


Jak vyplývá z obsahu spisu, rozhodnutí odvolacího soudu bylo žalobci doručeno dne 18. 9. 2007. Tímto dnem mu začala běžet dvouměsíční lhůta k podání dovolání, která skončila dne 19. 11. 2007 (pondělí). Žalobce sice včas podal dovolání, avšak nevymezil v něm dostatečně určitě ani jeho rozsah (dovolání však patrně směřuje vůči všem výrokům napadeného usnesení) ani dovolací důvody. Vzhledem k tomu byl usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 11. 2007, č.j. 23 C 87/2007 - 48, vyzván, aby odstranil vady dovolání ze dne 19. 9. 2007, a to tak, že uvede, v jakém rozsahu a z jakých důvodů rozhodnutí odvolacího soudu napadá. Na tuto výzvu reagoval dovolatel podáním ze dne 8. 11. 2007, doručeným krajskému soudu téhož dne, v němž však opět nevymezil ani rozsah dovolání ani dovolací důvody. Protože dovolání lze zásadně přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání (§ 242 odst. 3 věta první


o. s. ř.) a dovolání žalobce postrádá obsahové vymezení dovolacích důvodů, nelze


pro tyto nedostatky dovolání v dovolacím řízení pokračovat. Vzhledem k tomu, že zákonná lhůta, v níž bylo možno tyto nedostatky dovolání odstranit, marně uplynula, dovolací soud dovolání žalobce podle ust. § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl, aniž se mohl zabývat dalšími okolnostmi.


O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř.


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 18. prosince 2007


JUDr. Olga Puškinová, v. r.


předsedkyně senátu