30 Cdo 5077/2015
Datum rozhodnutí: 10.02.2016
Dotčené předpisy: § 241 o. s. ř.



30 Cdo 5077/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce D. D., proti žalované České republice Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 10 000 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 128/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. května 2015, č. j. 20 Co 162/2015-259, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 8. ledna 2015, č. j. 22 C 128/2014-186, odmítl žalobu (výrok I) a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 600 Kč (výrok II).
Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesení soudu prvního stupně ve výroku I o odmítnutí žaloby potvrdil, ve výroku II o náhradě nákladů řízení je změnil tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem.
Žalobce současně s podáním dovolání navrhl, aby mu byl ustanoven advokát. Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 26. srpna 2015, které nabylo právní moci dne 18. září 2015, rozhodl, že žalobci se právní zástupce neustanovuje.
Usnesením ze dne 24. září 2015, č. j. 22 C 128/2014-329, řádně doručeným žalobci, byl žalobce soudem prvního stupně vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení ve lhůtě deseti dnů. Žalobce nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl poučen, že dovolací soud v případě neodstranění vytknuté vady dovolací řízení zastaví.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen o. s. ř. .
Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2, části věty před středníkem, a § 104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 10. února 2016

JUDr. Pavel Simon
předseda senátu